Letní kemp

-41-

Vanessa

Ve dveřích stál Scott a vedle něj Avery.

„Nebudu to opakovat." zvýšil Marek hlas.

„5 let ti nestačilo?" zeptala jsem se Johna s rukama založenýma na prsou.

Nic neřekl.

„Tak jak to bude? Odejdeš sám nebo s policií?" vyzvala jsem ho.

Nejdřív se otočil na Scotta s Avery a pak na mě.

„Tohle bude mít ještě dohru." vyhrožoval.

„Jo to bude, vniknutí na soukromý pozemek, porušení soudního příkazu, vyhrožování..." jmenovala jsem.

„Dobře, dobře, už se pakuju." řekl a odešel.

„Pojď dovnitř Scotte prosím." řekla jsem a všichni jsme šli do obýváku.

Sedla jsem si do křesla a začala.

„Než něco začneš tak se ti chci omluvit. Těsně před tím než zavolala Avery mi volali ze ho pustili. Nečekala jsem se si tě najde až sem. Promiň." omluvila jsem se synovi.

„To je v pohodě mami. Kdyby tady nebyla Avery tak nevím co by udělal." objal mě Scott.

„A co tedy říkal když už tady byl?" zeptala jsem se.

„Nic. Jen jestli si nechci promluvit. Jsem ho odpálkoval a ukázal mu soudní příkaz." pokrčil rameny.

„Dobře. Tak já půjdu něco uvařit. Co si dáte?" zeptala jsem se všech.

***
Scott

S Avery jsme se vrátili do pokoje a pokračovali v hledání bytu. Po půl hodině jsme našli ten pravý. Zavolal jsem na číslo co bylo pod inzerátem a domluvil se na prohlídce. Šli jsme to oznámit do kuchyně a prý by taky rádi viděli kde chceme bydlet. Nebyli jsme proti.

„Pojď, vezmem Cosma a půjdeme se projít." řekl jsem k Avery.

Dal jsem Cosmovi kšíry, na které jsem připl vodítko. Obuli jsme si boty a šli do psího parku. Dal jsem Cosmovi volno a s Avery jsme si sedli na lavičku.

„Promiň že jsi to musela slyšet."

„To je v pohodě." položila si hlavu na mé rameno.

„Upřímně, čekal jsem že někdy teď ho pustí, ale že by mě našel doma, to ne." řekl jsem sklesle.

„Podívej se na mě." řekla a podíval jsem se na ni. „ Za chvilku se odstěhujeme, vystudujeme vysokou a založíme si rodinu, ano?" políbila mě.

„Ty chceš mít se mnou rodinu?"

„A proč ne? Nic nás nerozdělí." pokrčila rameny.

„Jsi nejlepší." políbil jsem ji a obejmul.

„Co kdybychom se cestou zpět stavili pro kafe?" zeptala se mě Avery.

„Můžeme. Cosmo!" zavolal jsem na Cosma, který hned přiběhl. Zapl jsem mu vodítko a šli do kavárny.

***

„Co si pustíme?" zeptala se Avery.

„To je jedno, něco vyber." odpověděl jsem ji.

Nakonec Avery vybrala Doctor Strange. Leželi jsme vedle sebe na posteli, uprostřed měli popcorn a u nohou ležel Cosmo.

„Jsem s tebou šťastnej Ave. Těším se až se přestěhujeme a začneme si žít naše životy." políbil jsem ji a oba jsme se vydali do říše snů.