Letní kemp

-32-

Scott

Dojeli jsme na naší příjezdovou cestu před naším domem. Vzal jsem si věci z kufru a odnesl si je do pokoje. Vybaloval jsem když v tom přišla máma.

„Když tak všechno oblečení dej do pračky, hned ti to vyperu."

Vzal jsem věci a šel je dát do pračky. Pak jsem si unaveně lehl do své velké postele a odpočíval. Vyrušil mě zvuk telefonu.

1 zpráva od Princezna👑

Musel jsem se usmát. Jedině Avery mi dokáže zlepšit náladu i když jsem sebevíc unavenej. Otevřel jsem zprávu.

Princezna👑 : Už teď mi chybíš :(

Já: Ty mě taky :( ale za chvíli budem zase spolu <3

Princezna👑 : stopro <3

„Ach bože, já ji tak miluju!" řekl jsem svému pokoji. Pak jsem si ale vzpomněl.

„Mami?" křikl jsem na mamku.

„No?"

„Něco pro tebe mám." řekl jsem, když přišla ke mě do pokoje. Podal jsem jí malou krabičku. Když ji otevřela, málem začala brečet.

„Jsou nádherné. Děkuju." řekla a objala mě.

„Není za co." objal jsem ji nazpět.

***
Do večera mě máma nechala odpočívat. Koukal jsem se na seriál a přitom si psal s Avery. Pak mě máma zavolala na večeři, ke které byly lasagne. Po večeři jsem dal všechno nádobí do myčky a zapl ji. Pak jsem šel do koupelny, kde jsem se osprchoval. V pokoji jsem si na sebe vzal pyžamo ve stylu boxerky a triko. Napsal jsem Avery na dobrou noc.

Já: Dobrou noc princezno, sladký sny. Miluju tě <3

Princezna👑 : Dobrou noc lásko, hezky se vyspi. Taky tě miluju <3

Odložil jsem telefon na noční stolek a vydal se do říše snů.

***
Následujících 5 dnů byli docela stejné. Ráno jsem vstal, udělal si ranní hygienu, šel na snídani, dopoledne jsem většinou koukal na filmy nebo na televizi, odpoledne jsem šel s klukama z týmu ven nebo jsem si šel zacvičit ven na workout. A taky si psal samozřejmě s Avery.

Byl čtvrtek ráno, a máma byla záhadně doma. Udělal jsem si jako vždy ranní hygienu a šel do kuchyně, kde seděla máma u pultu a něco si četla.

„Ehm, dobré ráno mami? Co děláš doma?" pozdravil jsem mámu.

„Ah, dobré ráno, to je dobře že už jsi vzhůru. Vzala jsem si dnes volno protože pojedeme na výlet." odpověděla mi s úsměvem.

Jen jsem zvedl obočí a nechápavě jsem se na mámu podíval.

„Neboj, jen se najez, obleč se a asi tak za hodinu pojedeme." oznámila mi.

Kývl jsem na znamení souhlasu a šel do lednice. Vzal jsem si tvaroh a jablko. Pak jsem si ještě vzal trochu hroznového vína a šel se do pokoje převléknout.

Nevěděl jsem kam pojedeme, tak jsem zvolil šedé úplé džíny s díry na kolenou, bílé triko a šedou mikinu do ruky. Vzal jsem si pro jistotu ještě vak, do kterého jsem si dal sluchátka, pití a peněženku. Šel jsem si obout boty a pak do auta. Cesta za "dobrodružstvím" začala.

Avery

Uběhl skoro týden od skončení kempu. Stále jsme s tátou ve starém domě a balíme různé věci do krabic.

Byl čtvrtek dopoledne, když přišel za mnou táta.

„Broučku, dneska převezeme nějaké věci už do Hamptonu. Ale dřív než to, přijede návštěva." oznámil mi.

„Dobře." odpověděla jsem mu a táta odešel.

Bylo něco po 11 když jsem slyšela bouchnutí hlavních dveří. Pak na mě táta zavolal z kuchyně.

„Avery? Pojď sem prosím."

Šla jsem tedy do kuchyně a nemohla jsem uvěřit svým očím. Rozběhla jsem se a skočila Scottovi do náruče, kde mě uvěznil v objetí.

Pozdravila jsem Vanessu a otočila se zpět ke Scottovi.

„Tys o tom věděl že přijedeš?" zeptala jsem se ho s vražedným pohledem.

„Vůbec. Až dneska ráno mi mamka řekla že jedeme na výlet ale neřekla kam." řekl s úsměvem a dal mi pusu.

„Ehm," odkašlal si táta, „To má jediná dcera nechce ani vysvětlení?" zeptal se mě s úšklebkem.

„Hmm, zřejmě ano tati." odpověděla jsem mu.

„No, vzhledem k tomu, že vy dva máte před sebou ještě měsíc prázdnin, tak mě napadlo proč nevyužít Scotta a jeho silných paží - v dobrém smyslu samozřejmě - jestli by nám nepomohl přestěhovat nějaké věci, a tady Vanessa souhlasila." pronesl.

„Tak to jo, vysvětlení přijato." řekla jsem se smíchem.

Pak jsme se Scottem jsme zamířili do mého pokoje, odkud mi pomohl přinést krabice s věcmi do auta.

Když všechny věci byli v autech, táta zamkl starý dům a mohli jsme jet do nového domova.

Přijeli jsme před menší přízemní dům. Nevím proč, ale byla jsem nervózní. Vystoupili jsme z auta. Scott šel ke mě a vzal mě za ruku. Táta už stál u dveří a odemykal.

„Tak Marku a Avery, vítejte doma." řekla s úsměvem Vanessa.

Vstoupili jsme do předsíně. Stěny byly vymalovány bílou barvou. Po pravé straně se pak rozprosírala prostorná kuchyň, ostrůvek zatím bez barových židliček a vedle bylo místo pro stůl. Po levé straně byla menší chodbička, ve které byli 3 dveře. Došli jsme k prvním dveřím blíže předsíni.

„Myslel jsem, že by tohle mohl být tvůj pokoj. Pak si můžeš tady vymalovat a udělat si ho podle sebe." řekl táta když jsem vstoupila do pokoje.

Byl velký, zatím tedy nevybavený. Naproti dveřím bylo okno se žaluziemi.

Naproti mému pokoji byla koupelna a poslední dveře v zadu na pravo měl táta pokoj. Teď už zbývala poslední místnost. Obývák. Ten byl po levé straně budoucího stolu.

„Tak jak se vám tu líbí?" zeptala se Vanessa.

„Je to tu úchvatný." vydechla jsem.

„Souhlasím." přidal se táta.

„Tak ještě že jsem ti nabídla správný." uchechtla se Vanessa.

Podívali jsme se na ně se Scottem tázavým pohledem.

„Já ti to neřekl?" zeptal se táta.

„Ne?" nechápala jsem.

„Tady Vanessa je má bývalá spolužačka ze střední. Po maturitě jsme se nějak přestali bavit. Našel jsem si tvoji mámu, měli jsme tebe a pak se stala ta nehoda. Tušil jsem že ten barák bude pro nás velký a nákladný, tak jsem si vzpomněl tady na Vanessu, protože na střední ráda projektovala byty a domy. Říkal jsem jí ať jde někam na specializovanou školu, ale ona ne." uchechtl se táta. „No tak jsem Vanesse napsal, jestli by nevěděla o nějakém bytě nebo domečku pro nás."

„No a jelikož mám někde své "známé" tak jsem našla tenhle domek. Poslala jsem to tvému tátovi a zalíbil se mu. Když byl na prohlídce tak ho hned vzal." dořekla Vanessa s úsměvem.

Se Scottem jsme na ně koukali s otevřenou pusou.

„Ale však-" začala jsem.

„Se znáte-. Cože?" dořekl Scott. „Nikdy si mi nic neřekla mami. Ani nic o střední." koukal na Vanessu úplně mimo jako já.

„Víte co? Vyndáme krabice sem na svá místa a pak bychom mohli jet k nám a já něco uvařím. Musíte mít hlad." změnila téma máma.

Jak řekla tak se stalo. Všechny krabice jsme vynesli z aut a dali je na své místo. Táta zamkl a jeli jsme k Andersonovým.