Biatlonová Láska

30. Praxe

Dneska je pondělí a čeká mě praxe na základní škole. Jsem z toho celkem ve stresu. Vstanu už v 6 a dala jsem si snídani. Takovou, jakou bych si v průběhu sézóny nemohla dát. Dala jsem si dvě čokoládové koblihy s kakaem. Oblékla jsem si džíny, růžové tričko, tenisky, do vlasů jsem si dala žlutou mašli a vzala si repre mikinu, protože ostatní se suší. Mamka přišla do kuchyně a vykulila na mě své oční bulvy. Její výraz říkal  Jako vážně Martino?! ,,Dobré ráno mami!" ,,Martino takhle tam nemůžeš jít!" ,,A proč mami?" ,,Jdeš v podstatě do školy a vypadáš jak kdybys šla běhat." ,,Mamí." ,,Neboj. Najdu ti něco pěkného. Bude ti to slušet." ,,Ale Já mám tělák a nechci se převlíkat!" ,,Martino prostě ne. Jdu ti něco najít." Tak šla.

Přišla s pár věcmi. První mi hodila bílou košili, pak černou riflovou sukni, silonky a podržte se boty na jehlách! ,,Mami To Nemyslíš Vážně!!!" ,,Ale jo. Hezky si to obkeč." ,,Fajn mami." Mamce totiž nemá cenu odporovat.

Nasoukala jsem se do toho všeho a vzala jsem si mašli, která se k tomu oblečení bude hodit víc. Do batohu jsem si hodila svačinu a tenisky (na mě si mamka nepřijde ha!)

Když dojdu ke škole, obuju si tenisky. Na mě si mamka nepřijde. Před školou čeká jedna paní. Jdu k ní.

,,Dobrý den."
,,Dobrý Vy jste slečna Fourcade?"
,,Ano to jsem já."
,,Já jsem ředitelka této školy. První tři hodiny budete mít čas se do toho trochu dostat. Slečna Jeanová vám pomůže."

Zavedla mě do budovy a tam čekala slečna, ne o moc starší než já.

,,Dobrý den."
,,Dobrý den. Vy jste Martine Fourcade? Jak vám mám říkat?"
,,Mar."
,,Tak já vás tu nechám. Slečna všechno ví."
,,Fajn Mar. Můžu ti tykat?"
,,Jasně a já tobě nebo vám nebo já nevím vůbec jak to mám říct."
,,Jo jasně mě taky tykej jsem Alice. Říkej mi Alic."
,,Fajn Alic."
,,Tak pojď Mar. První hodinu jdeš do třídy ke mně! Pojď. Učím Amgličtinu a hudebku."

Tak jsem jí následovala. Vešli jsme do třídy 7.A. ,,Dobrý den," řekla Alic. Všichni vsatli a řekli: ,,Dobrý den slečno učitelko." ,,Mar sedni si tam dozadu vedle Lisy." ,,Fajn." Zamířila jsem do poslední lavice a sedla jsem si vedle malé blondýnky. Vedle lavice jsem si dala batoh. Alic s dětmi (jsou to vůbec ještě děti?) přítomné časy. Ke konci hodiny mě nechala trochu si zaučit.

Po hodině jsem šla s ní do jejího kabinetu. ,,Tohle je Karlson. Je to Nor a učí chemii. Je trochu mimo," řekla a ukázala na učitele, se kterým měla kabinet. Na nohou měl dřeváky, na stole kytaru a na stěně plakát z tenisu. Měl i tranzistorák ze kterého hrál Simon a Garfunkel. ,,Ještě by ti měla přijít Pierreová." Za minutu do kabinetu přisupěla učitelka s učebnicemi v ruce. Vypadala tak na 30 a hodně akčně. Věci odložila na stůl a začala nadávat na svou třídu 9.C. Jeden kluk prý hacknul E-ŽK!!! Sedla si na židli. ,,Ježíš! Já se zapomněla představit! Jsem Nicole Pierreová." ,,Těší si mě. Jsem Martine Fourcade." ,,Taky mě těší. Počkat! Ty jsi sestra od Martina Fourcada?" ,,Už to tak bude." ,,Vždyť si vůbec nejste podobní!" ,,Já jsem po mamce." ,,Jo aha." ,,Jďete na hodinu. Teď máš Francouzštinu s Nicki. Pak na mě počkej před 9.C." ,,Fajn." Šla jsem za Nicole. Vešla jsem do deváté třídy a způsobilo to velký rozruch. Všichni si něco šeptali. ,,No no třído. Takhle se vítají hosté?" ,,Ne panučitelko." ,,No vidíš Lucasi. Tohle Je Martine Fourcade a je tu na praxi. Teď si sedne dozadu k Daphne." Šla jsem teda za tou Daphne. Když jsme šla někdo mi dal před nohy nohu a já spadla a rozplácla se jak dlouhá tak široká. Všichni se začali smát. Nadechla jsem se a zvedla jsem se. Na toho kluka, co tam tu nohu šel jsme vyplázla jazyk a šla jsem za Daphne. Naštěstí již bezúhonně. Sedla jsem si a posadila jsem se.

O přestávce jsem brnkla Sturlovi.

,,Ahoj."
,,Čau Mar."
,,Strašně se mi po tobě stýská."
,,Mě taky."
,,Kde jsi?"
,,U tety."
,,U té, co tě ze začátku sponzorovala?"
,,Ano. Přesně u té. Řekla mi, ať udělám rybu, ale já vážně neumím vařit ani péct."
,,A co ta pizza."
,,Jo taaa. To jsi tam byla ty, takže dohled a mel jsem recept."
,,A teď ho nemáš?"
,,Ne a to je ten problém."
,,Tak se podívej na internet."
,,No to mě nenapadlo. Už musím, ať máme oběd."
,,Fajn. Ahoj. Miluji tě."
,,Já tebe taky. Ha det!"

Další hodiny jsem učila. Po šesté hodině byla polední pauza. Alice mě zavedla do učebny výtvarky, kde prý jedí lidé, kteří nemají oběd v jídelně, nebo taky umělci, kteří chcou kreslit a taky ti, co musí něco dodělat. ,,Pohlídás je prosím?" ,,Ok." ,,Klidně si tu něco punč a kresli. Obědová přestávka má hodinu." ,,Tak fajn." ,,Ahoj." ,,Ahoj." První jsem si vytáhla svůj "oběd", což byly sendviče. Bylo tu pár dětí, které jedly nebo kreslily. Našla jsem nějaký papír a taky jsem trochu kreslila. Když jsem měla hotovo, vyfotila jsem to a dala to na Instagram, kde jsem dlouho nebyla.

Takhle to šlo i dlaší dny a další týden jsem šla na praxi na střední.

Poslední týden pauzy jsem měla zkoušky. Všechny jsem udělala. Naštěstí
__________

Zase trochu kratší kapitola a zase se vám strašně omlouvám.