Biatlonová Láska

42. Odhaleni

Ráno se vzbudím a v pokoji stojí trenér.

,,Good morning," řekla jsem.
,,Dobré ráno Martine."
,,Co se děje?"
Sedla jsem si.
,,Tohle!"
Před oči mi strčí telefon s nějakým článkem.
,,Dejte to dál! Takhle před očima to nevidím."
Trenér to posune dál od mých očí a já konečně rozluštím písmo.

Sturla Holm Laegreid a Martine Fourcade. Dva nadějné talenty jsou spolu.

Pod tim je fotka, jak jsme se včera po pinčesu líbali.

,,Ehhhh a co?"
,,Nemůžeš přece chodit s někým z Norského týmu. Je to takový takový skandál."
,,Ale ale já ho miluju!"
,,TO JE MI ÚPLNĚ JEDNO MARTINE! BUĎ ON NEBO BIATLON!!!!"
,,On se jmenuje Sturla!"
,,Fajn. Máš na vybranou ON nebo BIATLON."
,,Můžu se rozmyslet?"
,,Večer mi to řekneš."
,,Ok."

Jak si mám vybrat? Bože! Asi si vyberu jeho! Přece nenechám odejít mou životní lásku jen kvůli našemu trenérovi!

,,Tak Nashle! Doufám, že budeš chytrá a vybereš si správně!"

Odejde. Co je podle něj to správné? Láska nebo sport? Podle mě láska. Určitě.

Podle něj sport. Určitě.

,,SNÍDANĚ! OD TVÝCH NEJLEPŠÍCH KÁMOŠŮ."
Do pokoje přijdou Quentin s Emilienem a nesou snídani.
,,Bože! Neměli jste si dělat škodu!!!"
,,Houby a jez. Bylo nám jasné, že si pro tu snídani ani nedojdeš," řekl Quentin.
,,Jo a tady, když si byla smutná, to jste měli s Laegreidem krizi, že?" zeptal se Emilien.
,,No jo."
,,Já to říkal!!!! No co, jak dlouho spolu jste?" zeptal se ještě.
,,No rok a něco."
,,A co na to trenér?" zeptal se Quentin.
,,Ale, dal mi ultimátum Sturla nebo biatlon."
,,Bože ten je nemožnej. Co si vybereš?" zeptal se Emilien.
,,Asi jeho."
,,Jo to bych si taky vybral," řekli naráz.
,,Víte, já zvládnu obětovat biatlon ale lásku ne."
,,To je normální, ale trenér chce, ať si vybereš biatlon, že?" zeptal se Emilien.
,,Samozřejmě."
,,A co se stane, když si vybereš správně?" zeptal se Quentin.
,,Asi asi mě vyhodí."
,,COŽE?!"
,,Jo."
,,TEN TRENÉR JE VŮL!!!!!"
,,To jste si nacvičili?"
,,NE!!!"

,,Co se děje?" do pokoje vejde Chloé. ,,Nic. Jen říkáme, že trenér je vůl, že chce buď udělat Mar nešťastnou, nebo ji vyhodit z týmu," řekl Emilien. ,,Máte pravdu. Jestli pude pryč Mar, pudu i já!" ,,Jéžíš vy jste vážně skvělí kámoši. A teď asi i jediní. Norové jsou na mě asi naštvaní." ,,Určitě ne, jen vymýšlejí válečnou strategii proti jejich trenérovi, jako my proti tomu našemu," řekl Quentin. ,,Jdete na snídani?" zeptala se Chloé. ,,Fajn. Tak my už pudem mar," řekl Emilien a odešli. Snědla jsem snídani a někdo zaklepal.
,,Dále!!" Vstoupí Sturla. ,,Co vás trenér?" ,,Ale, ten mi popřál hodně štěstí s tebou a taky mi přikázal, ať tu nezlomím srdce. Co ty?" ,,Ani se neptej." ,,Co se stalo?" ,,Dal mi na výběr. Ty nebo biatlon." ,,A co si vybereš?" ,,Tebe." ,,Pppočkat! To ne. Nemůžeš se kvůli mě vzdát tady toho všeho a olympiády, kam určitě pojedeš! Ne ne. Vybereš si biatlon." ,,Ale to nemůžu!" ,,Můžeš. Biatlonem si vybereš oboje. Scházet se nám tvůj trenér zakázat nemůže. Když si vybereš mě, tak se vzdáš biatlonu." ,,Ne prostě si vyberu tebe. Ať mě trenér vyhodí. Mě je to úplně jedno!" ,,Fajn. Fajn. Je to tvůj výběr. A těší mě, že sis vybrala mě, ale vážně kvůli mně se nemusíš vzdá všeho." ,,Kvůli TEBE se vzdám čehokoli." Obejmeme se a políbíme se. ,,Jdu za trenérem." ,,Ok. Já jdu za Johannesem a Tarjeiem a Dalem." 

Šla jsem za trenérem a zaklepala jsem. ,,Dále!" ,,Vybrala jsem si." ,,No? Věřím, že sis vybrala dobře." ,,Věříte dobře. Vybrala jsem si STULU!!!!" ,,Je to vaše věc Mar." ,,Mám jet domů?" Přikývne. ,,Fajn, když si necháte odjet nejlepší členku týmu, klidně. Můžu přestoupit jinde. V slabších týmech že mě budou NADŠENÍ a to, že miluji Sturlu jim bude vy víte kde." Odejdu a bouchnu dveřmi.

Odsupím do pokoje a začnu si balit kufr. Všechny věci tam naházím. Přece se s tím nebudu pachtlat. Za necelých deset minut jsem hotová.

Obuji si boty do sněhu, obleču si bundu a na chodbě naštvaně dupu. Na chodbě uvidím našeho trenéra střelby a taky běhu a pak kluků střelby.

,,MAR! POČKEJ!!!" zavolá na mě náš střelecký trenér, tak se zastavím. Přiběhli ke mě.

Čauky!!! Teď asi nebudu moc aktivní, protože každý den někam jedeme, ale až zkysnu u babičky, tak bude kapitol opravdu hodně. Ták čáúký