Biatlonová Láska

12. Zabila jsem malorážku!

Další dny jsem se dívala na televizi, hrála hry a trávila čas s rodinou. Občas jsem šla na trénink (Dobře každý den) a jednou jsme šli celá rodina běžkovat.

Na Silvestra jsme měli k obědu tu nejhnusnější věc ne světě - ústřice. Pak jsme šli nakoupit věci, ať zítra můžeme udělat palačinky. Ty jsou 10000000krát lepší než ústřice. Celé odpoledne jsme trávili jako rodina. Zapli jsme televizi a dívali se na projevy. Nudaaaa. Večer jsme si udělali "večírek". Ještě, že tu byli rodiče. Jinak by to s Martinem dopadlo. Já nepila a hrála si s dětmi. Pak jsme si udělali soutěž v tanci a já vyhrála. Dívali jsme se na televizi a pak už byl skoro nový rok. Napsala jsem všem Happy New Year a šli jsme ven. Když dobila půl noc zařvali jsme všichni pořádně nahlas. ,,Bonne année!!!" Tady totiž platí ČÍM VÍC HLUKU, TÍM LÍP. Nechápu to, někteří třeba spí. Potom jsme byli všichni unavení a lehli si do postele. Já se ještě rozhodla zavolat Sturlovi. Doufám, že ještě nebude spát.

,,Ahoj?"

,,Čau Mar nemůžu spát."

,,Já taky ne."

,,Jo a šťastný nový rok!"

,,I tobě."

,,Strašně mi chybíš."

,,Jo ty mě taky miluji tě. Těším se do Nového Města."

,,Já taky."

,,Dobrou noc."

,,Dobrou."

Pak jsem usnula. Ráno jsme šli dělat palačinky. Udělali jsme jich snad pro celou Francii! Nakonec jsme to všechno snědli.

Další dny jsem trénovala a pak se mělo jet do Česka. Strašně se těším. Už jen kvůli Sturly. Naházela jsem si do kufru všechny věci a pak jsme letěli do NMNM. Za pět týdnů je mistrovství Evropy v Pokljuce! Doufám, že Sturla pojede. I když je to pro IBU cup, ale já tam jedu, kvůli trenérům.

Do česka jsme přijeli před večeři. V hotelu jsme se najedli a šli jsme do pokoje. Pokoj jsem měla s Emilienem! On to zařídil! Objala jsem ho. Tentokrát byly všechny země v jednom hotelu. Svoje nové hůlky jsem si dala k posteli.

,,Ty jo od kdy jsi vlastenec?" zeptal se mě Emilien.

,,No dostala jsem je," řekla jsem.

,,Aha, aspoň ti je nikdo neukradne,“ řekl.

,,Já někam musím," řekla jsem.

,,Jo jasně jdi za tím svým," řekl a usmál se.

Šla jsem hledat Sturlův pokoj.

Jaký máš pokoj?

133. Přijedeš?

Jo s kým jsi?

Sám.

Šla jsem k pokoji 133 a zaklepala jsem. Sturla mi otevřel a já jsem šla dál.

,,Čau," řekla jsem a políbili jsme se.

,,Bonjour," řekl a já si sedla na postel.

,,Jaké byly vánoce?" zeptala jsem se.

,,Fajn dostal jsem fúru zbytečností a celou dobu u nás byl hluk a co ty?" řekl.

,,No já dostala knihy, oblečení a hůlky s Francouzskými vlajkami," řekla jsem.

,,To je alespoň zajímavé," řekl.

Potom jsme se objali.

,,Už budu muset jít," řekla jsem.

,,Nechoď," řekl.