19. Mistři světa

113 6 0
                                    

,,Gratuluji mistryně," řekla Tiril a pomohla mi vstát. ,,Já a mistryně?" zeptala jsem se nevěřícně. ,,Jo! Makule je druhá a já třetí. Nikdo kdo by nás ohrozil už nejede. Můžem slavit," řekla a objala mě. Sundala jsem si lyže a šla jsem se prevlíct do buňky. Já. Jsem. Mistryně. Světa. Ve. Vytrvalostním. Závodu. To. Není. Možný. Dobře. Asi to možný je, protože právě jdu na nejvyšší stupínek, říkají mé jméno a gratuluji Tiril a Markét. Vyskočila jsem na stupínek a fanoušci řvali. Já mám nějaký fanoušky? Zajímavé. Zamávala jsem všem květinou a pak jsem sešla dolů. A Makul a Tiril jsme šly sledovat závod mužů.

Sturla je taky mistr světa!!! OMG!!! Pak jsme šly s ním, druhým Johannesem a třetím Emilienem na konferenci. Posadila jsem se vedle mistra světa - Sturla. Z jeho strany seděli Johannes s Emilienem a vedle mě seděla Makule s Tiril. Jinak tam seděli novináři.

,,Martine, Sturlo, jaké je to být mistry světě?" zeptala se nějaká paní. ,,Popravdě si to ani neuvědomují. Hlavně po mém skvělém výkonu ze sprintu," řekla jsem. ,,A já, já jsem šťastný jako nikdy. Člověku se jen tak nepodaří stát se dvojnásobným mistrem světa," řekl Sturla. ,,A co vy Markéto, Tiril, Johannesi a Emiliene jaké je stát na mistrovství na stupních?" zeptal se zase nějaký novinář. ,,No já už jsem párkrát na mistrovství na stupních stál a pořád je to neuvěřitelné," řekl Johannes. ,,Je to skvělé. Nejlepší pocit! Jsem jeden z nejšťastnějších lidí ve vesmíru," řekl Emilien. ,,Asi tu umřu nudou," pošeptala jsem svému nejbližšímu sousedovi Sturlovi. ,,To každý," pošeptal a ukázal na Makuli, která si na papír malovala jednorožce. ,,Já jsem šťastná za to, že tu vůbec jsem. Tohle je jedno z mých nejlepších umístění. Nevím, kdy bych mohla být šťastnější. Je to ještě lepší, když první je moje skvělá kámoška Mar," řekla Makule, když se odtrhla od papíru. ,,Tiril a co vy?" ,,Já? No já Ehmmm. Jsem vážně šťastná a je to pro mě čest, že tu můžu být," řekla. Pak se nás ptaly na nudné otázky. ,,Jak budete oslavovat vaše vítězství?" zeptal se nás novinář. ,,Já moc nemusím oslavy, takže asi se sejdou s kámoškami a bratry na pokoji a budeme kecat," řekla jsem. ,,Já nevím, co tady král Johannes vymyslí. Radši bych se přidal k Martine," řekl Sturla. ,,Hele. Co je na večírcích špatného?" zeptal se ho Johannes. ,,Nic. Nejsem narozdíl od tebe párty typ." ,,Párty typ je každý." Pak jsme šli na hotel.

Navečeřeli jsme se a nakonec jsme se všichni sešli ve společence a hráli jsme hry. ,,Ježíš," řekla Änais Chevalierová. ,,Co je?" zeptala se jí její sestra. ,,Máme jít za trenéry. Ohledně zítřejší štafety," řekla. Holky a kluci od nás se zvedli. Ostatní taky, asi si taky uvědomili, že by se měli jít zeptat.

Zaklepali jsme na pokoj trenérů a ti nás pustili dovnitř. Sedli jsme si na zem. ,,Za holky pojede Justine, Chloé, Julii a Mar," řekl nás hlavní trenér. ,,A za kluky Emilien, Fabien, Simon a Quentin," řekl trenér. ,,Do smíšené štafety dáme obě Änais, Simona a Quentina. A dvojici pojedou Emilien a Julia," řekl. ,,Fajn," řekla jsem a šla jsem do pokoje. Zapípal mi mobil.

Za chvíli. V keři. Sturla ♡♡♡

Odepsala jsem.

běžím!!

Do pokoje přišla Chloé. ,,Ahojky," řekla jsem a odešla jsem. Běžela jsem k našemu keři. Sturla přišel za chvíli. Přikrčili jsme se za keř. Políbili jsme se. ,,Ahoj," řekl. ,,Ahoj," usmála jsem se na něj. Potom jsme si povídali. ,,Hrozné, že se musíme schovávat v keři," řekla jsem. ,,Taky bych tě rád držel za ruku všude, ale nechci dělat povyk," řekl. ,,Já taky ne." ,,Asi už půjdem ne?" ,,Okey." Šli jsme do hotelu.

Právě jsem se vzbudila. Chloé taky, tak jsme se oblíkly a šly jsme na snídani. Sedly jsme si ke stolu, kde seděla Markét. Přisedla si k námi Ingrid s Tiril.

V devět jsme se vydaly na stadion. S Chloé a Julií jsme se převlékly do kombinézy a přes ní si daly kalhoty a bundu.

Stojím na předávce a čekám, až mi Julia předá štafetu na čtvrtém místě. Hodlám trenérům ukazát, že dělaj chybu, že mě chcou poslat do IBU cupu! Julia mi právě předala a já vyjíždím. Hned předjedu třetí Hannu Oeberg a přede mnou je nějaká Němka a Tiril. Za chvíli jsem na střelnici. Lehnu si na stav číslo 3. Nádech, výdech, zklidní se Mar. Začala jsem střílet. Všechno spadlo!!! Rychlé jsem vstala a rozjela se. Za stadionem na mě křičel trenér. ,,Mar! Seš druhá! Před tebou je jen Eckhoff. Má na tebe náskok 3.4!! Hermann je za tebou 5.8!" Z chvíli jsem byla zase na střelnici, tentokrát ale na stavu jedna. Začala jsem střílet. Musím jednou dobít! Tiril taky a Denisse teprve přijela. Dobiju a vystřelím. Trefaaa!!!!! Ozve se fúra nadšených výkřiků. Rychle vezmu hůlky a jedu na mezičas. Cítím, jak mi Tiril funí na záda. ,,Dělej dělej to dáš!" křičel Sturla. Tiril si musela myslet, že je to na ni, ale Sturla se díval na mě, takže jsem věděla, že to povzbuzování bylo na mě. Zrychlila jsem, ale na kopci mě Tiril předehnala. ,,Mar!!! To dáš! Jsi nejlepší!!" Křičeli bráchové, Quentin, Emilien, Simon, Fabien, Emilien C. a fandil mi i Florent Claude, který jezdí za Belgii. Okamžitě jsem zrychlila na tempo Blesková rychlost a předjela jsem Tiril. V cíli jsem spadla na zem a holky se ke mně seběhly. ,,Seš nejlepší!!!" zapištěla Chloé a objala mě. Justine mi sundala lyže a společně s Juliou mě posadila. ,,Gratulujeme!" přišly za námi Tiril, Ingrid, Marte a Ida a potřásly jsme si rukami. ,,My taky," řekly jsme. Pak jsme šly ještě pogratulovat třetím Italkám. Pak nám dali medajle a šly jsme fandit klukům.

První skončili Norové ve složení Johannes, Tarjei, Dale a Sturla, druzí naši a třetí Švédi. Šli jsme na konferenci, kde jsem umřela nudou a pak jsme šli oslavit na hotel. Vzhledem k tomu, že zítra nejedu, tak jsem v PoHoDě. Večer jsem kecala s oběma bratry Boe a byli celkem fajn. Paka, ale fajn. Alespoň mám další kámoše. Vyměnili jsme si čísla, prý mě tam chcou rozveselovat. To bude!

Další den jsem fandila z plných plic a dnes se jede poslední závod mistrovství - závod s hromadným startem. Jdu si pro číslo, malorážku a lyže. Pak jdu na schůdky, kde mě očipujou a zamířím na start. Za chvíli vystartuju.

Prácě jsem přijela do cíle a opírám se o hůlky. Zhluboka dýchám a nevím, kolikátá jsem dojela. ,,Mar. Jsi osmnáctá," řekl trenér, který šel zvednout Juliu ze země. Šla jsem se obléct a pak jsem šla vybít si smutek a zlost do které. Na mobilu jsem si pustila závod můžu.

První skončili Tarjei, druhý Quentin a třetí Johannes. Sturla skončil pátý. Šla jsem na konferenci a pak jsem napsala Sturlovi.

Za hoďku odjíždím. Rozloučíme se?

Za chvíli za mnou přišel Sturla a objal mě. ,,Budeš mi každý den volat?" zeptal se. ,,Jasně," řekla jsem a políbili jsme se. Pak jsme si dali sušenky a pak jsem šla s Claudem k autu.

Biatlonová LáskaKde žijí příběhy. Začni objevovat