Biatlonová Láska

45. Vánoce

Dneska je štědrý den. Rodina přijede až k večeru a já musím pomoct mamce s večeří. Vaření není moje parketa, ale v pečení jsem lepší. Někdo zazvoní a mamka jde otevřít. Taťka se snaží dát stromeček do stojanu, ale moc mu to nejde, takže mu musím pomoct.

,,Á ahoj Brici! Pojď dál!" Řekla mamka od dveří. Ajaj můj třetí starší brácha. S taťkou konečně doděláme akci stromeček do stojanu.

,,Ahoj tati. Byly to ovce Martino," řekl Brice. ,,Byly to krávy Brici," řekla jsem.

Náš spor Krávy nebo ovce starý deset let. Jednou jsme odněkud jeli a trochu dál u cesty bylo stádo KRAV ne ovcí, jak řekl Bric. Řekl, že to jsou ale krásné ovce a já mu řekla: ,,To byly krávy!" No další týden jsme se o tom nonstop hádali a pak když sme kolem sebe šli jsme prostě křikli: ,,Byly to krávy!" ,,Pleteš se Martino, byli to ovce!" Simon s Martinem se vždycky smáli jako pominutí, mamka z toho šílela a taťka si radši pořídil protihluková sluchátka.

,,Můžete chvíli přestat s tím dobytkem a pomoct mi s večeří?" zeptala se mamka.
,,Jasně," řekla jsem a Brice přikývl.

K večeři přišli bráchové s rodinou, snědli jsme večeři a pak jsem si povídala s dětmi. Ty ale pak musely spát, takže jsem se bavila s bráchy. S Bricem jsme se zase hádali o krávách a ovcích, Simon s Martinem se strašně smáli. ,,Kdy s tím konečně přestanete?" zeptal se Martin. ,,Asi nikdy," řekla jsem.

Už bylo pozdě tak jsme šli spát. Můj pokoj mám s Bricem. To jsem vám asi ještě neřekla. Lehli jsme si a snažila jsem se usnout. ,, Mám tě rád Mar, " řekl Bric. To mě překvapilo. Nikdy to neříkal. Ani mamce ani tátovi ani Simonovi a ani Martinovi. ,,Já tě mám taky ráda Brici."

---

Ráno jsem se cítila, jako by mi bylo znovu 10. Vyskočila jsem z postele a šla jsem se podívat dolů ke stromečku. Mamka s taťkou chtěli přesvědčit děti, ať jdou ještě spát, ale já dostala lepší nápad. Simonova i Martinová maželka byli vzhůru, tak jsem se rozhodla vzbudit své bráchy. Brice a Simona jsem vzbudila normálně a pak jsem udělala jednu věc, o kterou mě poprosil Johannes - polit Martina vodou. Jsem mezi nimi asi takový poslíček nebo co.

Dala jsem Bricovi foťák, aby to natočil,protože mi bylo jasné, že Simon s tím nechce mít nic společného. Vzala jsem kýbl, na pustila ho vodou a potichu jsme šli do Martinovo-Simonova pokoje. Bric začal natáčet a já na Martina vylila všechnu vodu.
,, Co to děláš Martino!?" vyjekne. ,, To je na prosbu Johannese." ,,Zrádkyně! " začne mě lechtat a já jsem od něj celá mokrá. Pošli ho se převléct a pak rozbalujeme dárky. Já nastolí video s Martinem na instastories a taky to video pošlu Johannesovi, ten mi odpověděl: 𝘓𝘰𝘭 😂😂😂
Pak jsem to poslala ještě dalším Norům a i Quentinovi s Emilienem.

Všechny dárky byly rozbalené, ale ani jeden nebyl pro mě. Měla jsem na krajíčku.

,,Mar, omlouváme se, že tu ten dárek není, ale nevešel se tu. A taky není zabalený. Totiž moc to nešlo. Bric se Simonem se o to snažili," řekl Martin. ,,Jo pojď se podívat," řekl Bric. ,, Ale neříkej, že jsme cvoci, složila se na to celá rodina," řekl Simon. ,,Jo ale nápad to byl můj," pochlubil se Martin. Došli jsme do garáže řekl stalo, krásné modré auto. ,,TADÁ," řekli všichni. ,, Panebože!!! Vy jste cvoci!" řekla jsem. ,,Musíš přece nějak využít svůj řidičák," řekl Martin.,, Postavte se k tomu," řekla jsem a vzala jsem si mobil. ,,Co chceš udělat?" zeptal se Simon. ,,Chci si vás vyfotit," řekla jsem a oni odeslali rukama gesta TADÁ! Vyfotila jsem je a pak jsem to nasdílela na instagram Mí bratři se zcvokli.

,,Hele my se nezcvokli! " protestoval pak Martin. ,,Já vím, ty seš tak trochu cvok odjakživa," řekl Simon. ,,Já si jdi zavolat," řekla jsem. ,, Jasně my stejně víme komu," řekl Martin. ,,Komu?" zeptal se Bric. ,, Komu asi? Tebe asi ne," řekl Martin a já šla do kumbálu. Je to totiž jediné místo, kde člověka není slyšet. Zavolám Sturlovi.

,, Ahoj Mar."
,,Ahoj Sturlo. Už se na tebe těším. Doma je to fajn, ale chybíš mi."
,,Jsem rád, že můžeš přijet."
,,Už musím za rodinou. No znáš to. Chcou si mě užít, než pojedu na druhou státní Evropy."
,, Jo tak, čau. miluji tě. Dobře, jsou to jen dvě slova a každý je může zneužít, ale já to myslím úplně vážně."
,, Vždyť já vím. Čau. "