Angela, trochu opilá- pravda, přejížděla flirtovně prsty po hrdle flašky s vínem. Dannymu se červenaly tváře, taky patrně díky alkoholu. Byla tma a on pohodlně seděl, doslova zabořený v měkkém křesle. Ona seděla vedle něj a dívala se na něj. On seděl a podle se na ní díval, ale to ona přes alkoholovou ztrátu rozvážnosti neviděla.
Rosemary a Dave
Rosemary a Dave už několik dní bloudili po domě. Jakoby se místnosti měnily. Jakoby mizeli. Vždycky, když si mysleli, že jsou tam, kde má zřejmě Digger a Lucya pokoj, tak stáli zase tam, kde se probudili. "Kurva!!!" vtekal se Dave když se jim to stalo asi po padesáté a pohlédl na svou ženu, která už začínala hnít. Maso začlo černat a začínalo páchnout. "Musíme si odpočinout..." vzdychla Rosemary a sesunula se na zem. Dave vedle ní. Oba byli vyčerpaní. Daveova noha už skoro nedržela a bylo jen otázkou času, kdy mu upadne. Jak bude ale chodit? "Měli bychom se vyspat, ikdyž nevím, jestli to jde, abychom my- mrtví- ikdyž si to nerad připouštím- spali..." konečně, po takové době nějaký chytrý nápad. Rosemary povzdechla a s nechutí souhlasila.
My love to you grow
like a apple tree- so fucking slow!
Look at me darling, i fuckin' need you
I'm here, just wanting to feed you!
Silence, 'cause I have a headache!
Silence, it's gonna be your last match!
Silence, watch the apples grow,
Silence, I'll kill you SLOW!
Yea, I'm here, nice to meet you!
Say good bye cuz I'm gonna fuck you!
Neslo se chodbou k nim. Oba je to okamžitě probralo, oba byli rozespalí a naštvaní. Kde je jejich dcera?! Před nimi se ze tmy vynořil Digger a ještě jeden. Ano, už ho poznávají. To je ten ječák. Kagami? Ale teď už neměl růžové tričko a bylo mu vidět jedno oko. Měl na sobě černé sako a vypadal, že se s Diggerem celkem dobře baví. Jeho oko doslova svítilo ve tmě. Bylo růžové, s pentagramem uprostřed, který byl černý. Oba se zastavili, Digger se moc šťastně netvářil, ale zato Kagami se culil jako kdyby právě dostal dárek. Dave se i přes svou únavu zvednul a naštvaně se na Diggera podíval. "Neperte se, hoši..." syknul Kagami a zatahal Diggera za rukáv. Rosemary už se taky postavila. "Chceme Sandru..." procedil Dave zkrz zuby, tedy ty, co mu po tom nočním souboji zbyly. "Myslíš, že by mohl dítě vychovávat někdo kdo hnije a zachvilku mu upadne noha???" zazubil se ale Digger. "Ty jsi taky mrtvej!" namítla Rosemary. "Ale vidíš černající maso? Probodávají mi žebra oblečení? Ne. Drž hubu a nech mě jít, nemám čas." odstrčil je. "Jdeme Kagami!" zavolal na druhého. "Jaktože pak vypadáš takhle?!" zařvala Rosemary. Tu ženu v sobě prostě nemohla potlačit, přeci jen, chce být krásná. Ale především chce Sandru. "To už je moje práce..." přihlásil se Kagami a natáhl dlaň. Zjevilo se mu v ní jablko. Vypadalo jako ze zlata. "Tak mi chceme tak-" "Ne, nic nebude..." zarazil je ale Kagami. "Prostě s tímhle vzhledem jí necháte být a jiný už nebude. Takže nazdar..." zamával Digger a chytnul Kagamiho za rameno. Ten zas začal:
When the crow smiles
I scream "yasss!!!"
I'm the fucking winner of the fight
you are burried, probably alive!
Look, I'm insane,
I don't even remember your name!
I love myself, I'm fucking son of... you think you know?
Tell me, I'll tell you, but I don't think so!
My soul is dark, darkest than my heart,
I'm just starting but you already died...
World is insane, believe me!
Dave se zase sedl. "Nikdy jí nezískáme zpátky..." zabědoval. "Získáme..." řekla ale Rosemary rozhodnutě. "Budeme znovu krásní, živí... budeme zas její milující rodiče..." dodala.
V DOMĚ
"Proboha, co to dělám?!" pomyslela si Angela, najednou jakoby vystřízlivěla. Ležela na posteli a vedle ní nahý Danny a vypadalo to, že spí. Vyspala se s ním právě? Pravda se jí vůbec nezamlouvá. Nezamlouvá se, že je to odpověď ano. Bude z toho něco? Co... proč si z toho skoro nic nepamatuje?! Bylo to víno- sakra dobrý víno- ale bylo to jen víno! Dělá to ta kombinace s práškama? Neměla si přečíst leták,než do sebe obrátila asi 4 sklenice? Na to je teď pozdě. Pomalu začla usínat.
Danny otevřek oči. Jeho zuby se leskly v záři měsíce. Byly špičaté, nejen špičáky, ale všechny. Všechny byly špičaté a i ostré jak pila. Ale on není ten typ, co kouše.
Angelu probudil hrozný hluk. "PROBOHA, ZEMĚTŘESENÍ?!" vyjekla. Všechno se třáslo, ozývaly se strašné rány. "Danny?? Danny??!!!" šmátrala rukou vedle sebe, ale tam nikdo neležel. Najednou to ustalo. "Ano?" ozvalo se za dveřma. "Danny, co to bylo???" řekla zdešeně. "Já nic neslyšel..." namítal ale. Najednou to začlo ale znova. "DANNY??!!" zařvala zase a schoulela se pod deku. Řvala tak dlouho, až jí to úplně vyčerpalo a ona usnula...
Probudila se. Krvácela jí noha, na lýtku měla hlubokou řeznou ránu. "Ouch..." posadila se. Pak si všimla krve na dece. "Cože?" zděsila se, myslela si, že to všechno byla jen noční můra. Ale ne. Vedle ní musel někdo ležet, krom toho u okna se válelo jeho tričko. Co se to včera dělo a proč to má na noze? Přepadl jí a něčím omámil? Má to jít nahlásit na policii? Zalepila si ránu, nebylo to na nemocnici, nasnídala se. V hlavě si při jídle urovnala, že to policii řekne. Nevěděla proč, ale asi se bude cítit bezpečněji. Když dojedla, vytáhla kolo a dojela k asi 3 kilometry vzdálené policeiní stanici. No, spíš staničce, byl to miniaturní domek s třemi policisty, co měli jen jedno auto. Ale naco víc, vždyť v téhle díře se nikdy nic neděje.
"Tak povídejte slečno..." postavil před ní policista hrnek s kávou. Hrnek měl ulomené ucho. Policista byl celkem starý, měl ušmudlaný odznak a upravený knírek. "Včera ke mě přišel jeden kluk. Opil mě a potom jsme se spolu asi vyspali. Ale... pořezal mě..." řekla. "Takže vás napadl?" zeptal se pro kontrolu, jestli to pochopil dobře. "Ano, jmenuje se Danny..." řekla. "Příjmení?" zapisoval si stařík pečlivě všechno. " To... mi neřekl... ale... mají prí vilu v lese! U toho domu na konci- tam bydlím já..." zarazila se, když zjistila, že vlastně neví jeho příjmení, ale nakonec to zachránila. "Vilu v lese?" podíval se na ní udiveně. "Ano, tam u toho-" "Já vás slyšel, ale paninko, v tom lese tady podle adres žádná vila není..." odkašlal si a aby mu věřila, ukázal jí plán celého městečka. "Cože?" že by jí lhal? Teď o něm začala teprve mít pochybnosti. "A jste si jistý, že si jí tam nepostavili nedávno? Třeba to tam nemáte natisklé..." napadlo jí. "No, tak můžeme se tam zajet podívat, jestli si to tam opravdu postavili, takováhle chyba je sice možná, ale pochybuji. Tak si to dopijte, pojedeme..." pobídnul jí. Tak dopila, nasedli do auta a bylo.
Dojeli na konec cesty, které vedla do lesa. Les byl celkem temný a zatraceně hustý. "Slečno, vážně si nemyslím, že by měli vilu a neměli se k ní jak autem dostat..." zamumlal policista a v hlase byl slyšet ten tón jako: "JAKO BYCH TO NEŘÍKAL, TAKOVÁ PÍČOVINA, ŽE BYCH NEVĚDĚL, ŽE TADY MÁ NĚKDO BARÁK". Na druhou stranu se aspoň nenudil. Angela se rozhlížela, přeci tu někde ta vila bude! Ale ne. "Nasedněte si, hodím vás domů. Nezlobte se, ale asi vám ten amant lhal..." řekl otráveně policista a otevřel jí dveře. Ona nasedla a pomalu se rozjeli. Počkat! Podívala se do zrcátka. "Vždyť ta vila je za námi!" vykřikla. Policista se otočil. "Cože? Prosímvás, nezdá se vám to jen?" řekl. Podívala se do zadu a žádný dům tam nestál. Co?! Podívala se znovu do zrcátka. TO JE ON! Viděla ho stát v okně té vily. Ale když se potom ohlédla za sebe, neviděla nic, než desítky stromů a popadané listí, co se smutně povalovalo po zemi.
Asi navštíví psychiatra. Ještě ten den se objednala.
ČTEŠ
Welcome, hahahah!
Horror"V tom domě nikdo nežije už 50 let!" Takhle lehkovážně to začíná vždycky, ale z toho je pak vyvozen i konec. Měl to být jen hloupý úkol do školy. Jay chtěl dobrou známku a trochu postrašit svou přítelkyni. Ale to netušil, do čeho je zatáhl. Vrátí se...
