"Doprdele!" zuřil Jay. Už snad 2 hodiny se snažil najít nějakou cestu, jak odsud zdrhnout, ale jediné, co našel byla mrtvá krysa na parapetu okna. Lucya začla pomalu šílet. "Zůstaneme tu už navěky!" mlátila do zdi a Jay se jen zoufale chytal za hlavu. "Johne, jdeme, tam to bylo!" ozvalo se najednou z chodby a oni tam vyděšeně natočili hlavy. Do pokoje, kde právě byli, jim napochodovalo 5 lidí. 2 kameramani a ti lidé z obrazovky. "Hej, co tu děláte?" vstal Jay a chtěl chytnout tu ženu za ruku. "Jako bych byl duch... ten pocit..." ucuknul rukou. Nikdo se na ně za tu celou dobu ani nepodíval. "Anebo oni..." zašeptala Lucy. John a jeho společníci otevřeli velkou skříň, co v tom pokoji stála. "Konečně, východ!" zaradovali se, zalezli do skříně a zavřeli dveře. Jay chvilku zmateně civěl na Lucy. Konečně jim svitla naděje. Zhluboka se nadechl a otevřel skříň. "Panebože, Lucy!!!" odskočil až na druhý konec místnosti. Lucya se neopovážila podívat. Na zem ze skříně došlápla dětská nožka. Pak i druhá. Vylezla malá, blonďatá holčička v noční košilce. Měla velké modré oči... zkrátka vypadala jako andílek. "A-a-ahoj..." usmála se na ně. Její úsměv byl celkem uklidňující. Jay se postavil a vzal do ruky lampu..." Nepřibližuj se ke mě, nebo Tě zabiju!" zařval na ní a Lucya mu věnovala nechápavý pohled. "Lucy, vypadni od ní!" zařval i na ní. Holčička už jí držela za ruku. "Co to? Strašně pálí!" chtěla ucuknout Lucy, ale držela jí moc silně. "Podívejte...." promluvila najednou a oba na ní vrhli své vyděšené pohledy. "Já hořím!!!" její výraz se změnil na šílený a opavdu vzplála. Lucya už se jí vykroutila a zavřeli za ní dveře. Ona ovšem prorazila svou spálenou pracku dřevem a chtěla je poškrábat. Nakonec však ruka zůstala jen nehybně trčet ven...
Teď už jim bylo všechno jasné. Mobil i hodinky byli v pořádku, ale ten dům... to všechno dělá ten dům!
Chtěli ještě chvíli spát, ale jakmile za sebou zavřeli dveře, spadl ten velký obraz v hale. Opět vyběhli na chodbu a Jay běžel napřed. Stoupnul si nahoře na okraj. Ještě se podíval na Lucyu a v tom ztratil rovnováhu a ozvalo se jen pár nechutných křupnutí. Lucya bezeslova běžela za ním. Nikde nebyl... ale víte co tu bylo? Schodiště...
ČTEŠ
Welcome, hahahah!
Horror"V tom domě nikdo nežije už 50 let!" Takhle lehkovážně to začíná vždycky, ale z toho je pak vyvozen i konec. Měl to být jen hloupý úkol do školy. Jay chtěl dobrou známku a trochu postrašit svou přítelkyni. Ale to netušil, do čeho je zatáhl. Vrátí se...
