Nikdy se toho nezbavíš...

440 32 1
                                    

Ale ani plameny nedokážou zničit mrtvé. Ikdyž by se snad mohlo zdát, že tímhle to všechno skončilo, není to tak. Stále tu bylo něco, co nechtělo konec. Co toužilo po tom, dál terorizovat lidi ve svém širém okolí... Píše se rok 2036. Přesně 20 let ode dne, kdy si Digger naposledy škrtl a myslel si, že tohle je konec... Ale ano přátelé... i on se zmýlil... 

Na místě našeho krásného, teď už zpopelněného domu, vyrostl krásný a téměř stejný dům... Nastěhoval se do něj mladý pár. Rosemary a David. Krásný pár s malou holčičkou. Místo si velmi oblíbili. Byl tu klid a všude krásná krajina.Zdálo se to být výborným místem, pro celý další život. Ovšem zůstal tu temný sklep i okolí, které stále drželo tu magickou atmosféru...

"Hej, Dave, tak kde jsi s těma bednama zlato?" volala Rose na manžela. "Nechci tu bejt do večera!" napomínala ho. "Jo, už jdu!!" volal od auta Dave. Ještě stěhovali do domu poslední věci, co si přivezli ze starého domu. Práci dokončili ještě před setměním a potom se spokojeně uvelebili v celkem prázdné ložnici. Byli nadšení. Dům byl hodně levný (koneckonců, s těma povídačkama, co by mohli zákazníci zaslechnout už se jinak nedalo) a taky jim přesně vyhovoval. Plánovali ještě jedno dítě, ale to se jim zatim nijak nevedlo. Nevadí. Je tu klid a na to bude ještě dost času... V ložnici viselo zatím jen zrcadlo- přesně na proti posteli (nikdo nevěděl proč, ale líbilo se jim tam) a ani tu neměli žaluzie. Rose večer uspala dcerušku a lehla si za Davem. "Jsem tak ráda, že jsme vypadli z velkoměsta." políbila ho. "To mi povídej. Tam vychovávat dítě by byl asi masakr, že?" zasmál se. To ještě netušil, co to ve skutečnosti plácá za blbosti. Nicméně, náš nový pár nebyl pověrčivý ani nic podobného a vlastně ani netušili, co si ostatní povídají o tom místě. Že jednou tam bezdůvodně hořelo a že se tam podle starých pověstí ztráceli lidé. Ale proč jim teď kazit radost?

A co dělá naše milovaná Lucya? 

Její mrtvola je na půdě domu její matky. Její matka už se z práce domů nenavrátila. Nikomu nepřišlo divné, že se tam nikdo nezjevuje (v okolí domu) a ani se tam nikdy nebyl nikdo podívat. Ani kvůli nezaplaceným účtům. Asi to nebylo zatím určeno k objevu... nemyslíte?

V nadcházejících 2 měsících Rose a Dave stále upravovali jejich dům. Aby se z něj stal domov. Natřeli ho na různé barvy, koupili si koberce, obrazy, nábytek. Všechno bylo perfektní, krásné, podle jejich představ... No... jen je nechme :) 

Welcome, hahahah!Kde žijí příběhy. Začni objevovat