HE'S BACK

17. Problems.

Pozn.autorky: V tomhle díle se tak trochu střídají pohledy, tak doufám, že Vám to nebude nějak vadit..Jinak nehorázně jste mě potěšili jak s komentáři, tak s votes!! :')
Ano díl je až dneska, protože jsem byla bez internetu..-_-

Hope u like it! :'3

Liam's POV – Flashback
Rozsvítil jsem displej mobilu a vytočil číslo dotyčného. Přešlapoval jsem po pokoji a čekal až se někdo ozve.
,,Jo?"
,,Teď hned u mě." řekl jsem stroze a položil mobil zpět na stolek. Nevěděl jsem, jestli to bylo správné rozhodnutí volat zrovna jemu, ale muselo se to jednou pro vždy vyřešit. Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. A poté se z lehkým skřípnutím otevřely. Že by tu byl tak rychle? Otočil jsem se a naštvaným pohledem probodl Jamie. Neměla v mým pokoji co dělat. Nikdy jsem jí nedovolil sem chodit. Asi už bych jí měl naučit poslouchat..
Její tvář měla rumělkový odstín. Dělá jak kdyby mě nikdy neviděla v boxerkách.
,,Co chceš?" zeptal jsem se. Neměl jsem náladu řešit s ní nějaký kraviny.
,,No..uhm..nic důležitýho..Tak..já zase půjdu.." řekla a chystala se k odchodu. Kdyby to nebyla podstatná věc tak sem nejde. Určitě za mnou nešla jen tak. Rychle jsem si stoupl mezi dveře, aby nemohla odejít.
,,Proč jsi přišla?" zašeptal jsem sladce, přičemž jsem si odpustil zamrkání řasami. Bylo na ní vidět, že váhá a v tu chvíli jsem věděl, že mi to určitě řekne. Nakonec jen kývla. Sedli jsme si na postel a ona mi začala vyprávět co se jí zdálo. Prostě typická holka. Bojí se všeho na co ukážete. Jak si může myslet, že by se to skutečně stalo? To je až tak naivní?
Když to dořekla, hned jsem odešel a nechal ji samotnou. Rozhodně jsem nechtěl, aby mi začala brečet na rameni. Musí poznat, že mě má poslouchat a potom můžeme být °kamarádi°.  A navíc Zayn tu má být každou chvíli. Šel jsem do kuchyně, kde jsem si z lednice vyndal láhev whisky a rozlil trochu do dvou sklenic. Zaslechl jsem křupnutí podlahy a bylo mi jasné, že Zayn už stojí ve stejné místnosti jako já.
,,Dáš si?" zeptal jsem se, aniž bych se otočil.
,,Ne, díky," řekl výrazně, ,,nechceš zajít někam ven? Je cítit po celým domě a nerad bych, aby se stala nějaká nehoda.."
,,Jasně. Počkej tady." broukl jsem a odešel zpět nahoru říct Jamie, že odcházím. Ne, že bych jí to potřeboval nutně říct, ale chtěl jsem ji trochu vyděsit. Lehce jsem strčil do dveří od jejího pokoje, které hned zaskřípaly. Přešlápl jsem a podlaha vydala zvuk křupajícího dřeva. Tušil jsem, že bude k smrti vyděšená a měl jsem z toho radost. Prudce jsem strčil do dveří, které s rychlostí narazily o zeď na druhé straně.
,,Zayne..p-prosím..nech mě.." koktala Jamie. To už jsem to nevydržel a nahlas se začal smát.
,,Děláš si ze mě prdel? Víš, jak jsem se lekla?!" zakřičela a mě ihned smích přešel.
,,Jak to se mnou mluvíš? Zřejmě Tě baví mě srát. Počkej až se vrátim..!" zdůraznil jsem každé slovo a naštvaně odešel..Zabraný do svých myšlenek jsem se vrátil dolů.
,,Zayne?" řekl jsem do ticha, nevidíc nikde tělo mého společníka. Najednou mi někdo zavázal oči a chytil mě pod krkem. Bylo mi jasné, že je to Zayn. Snažil jsem se bránit, ale se zavázanýma očima to šlo vážně těžce. Už jsem byl přilepený ke zdi a uvázaný provazy okolo rukou a nohou. Ještě nikdy jsem si nepřipadal tak slabý. Nemohl jsem dělat absolutně nic. Jen stát a čekat..

Jamie's POV
Chytil mé zápěstí a dotáhl mě do obýváku. To jsme rovnou mohli zůstat v ložnici. Nebo má snad v plánu se koukat na televizi? To asi ne. Očima jsem přejela po celé místnosti a pohled zaměřila na roh, kde stála postava. Zaostřila jsem na toho kluka a samovolně vykřikla:,,Liame!"
Škubl s sebou, ale nic tomu nepomohlo. Byl svázaný a oči měl zakryté šátkem. Něco mi říkalo, že tohle rozhodně nemůže dopadnout dobře. A jestli ano, tak ne pro nás dva..
,,No jo..málem bych zapomněl.." zabrblal si Zayn pro sebe a rozešel se směrem k Liamovi. Něco mu zašeptal do ucha a sundal mu šátek. Bylo na Liamovi vidět, jak znejistěl, ale snažil se to zakrýt provokativním úsměvem. Vyhledal mé oči, jakoby mi snad prostřednictvím toho chtěl něco říct. Zayn přešel zpátky ke mě a drsně do mě strčil. Zavrávorala jsem a svalila se na zem. Co Vám budu povídat. Zrovna měkké přistání to nebylo.
,,Tohle bude zábava." řekl a znovu mě chytil za ruku. Rychle jsem se postavila, aby mě netáhl po zemi. Stáli jsme naproti Liamovi, který nás bez zájmu pozoroval. Vypadal jakoby mu bylo úplně jedno, co se tady děje..
Zayn přesunul svou ruku na můj krk a nelítostně ho zmáčkl. Zalapala jsem po dechu a snažila se ho od sebe dostat co nejdál. V rukách jsem držela tu jeho s nadějí, že stisk povolí. Jsem až tak naivní? Pomalu jsem přestávala vnímat okolní svět, když jeho ruka opustila mou kůži. Podlomila se mi kolena a já spadla na zem. Z hluboka jsem dýchala a snažila se vrátit zpět do reality. Co se to vůbec děje? Je tohle všechno jen noční můra? A jestli ano, tak kdy se probudím? Tenhle život už mě přestává bavit..Všechno bylo zpomalené a já si všimla, jak mi Zayn pomáhá se zvednout. Nezmohla jsem se ani na odpor. Byla jsem najednou tak unavená. Chtělo se mi spát, ale nemohla jsem. Pořád jsem věděla, že ho tady nemůžu nechat se Zaynem samotného. Sice by si to za to všechno zasloužil, ale já prostě nemůžu. Nejsem bezcitná...Tok mých myšlenek přerušila Zaynova ruka, která mě zatáhla za vlasy a přiměla mě tak se mu podívat do obličeje. Natočil mi hlavu na stranu, aby měl přístup k mému krku. Pak se ale zarazil.
,,Ale, ale..Koukám, že jsi měl taky chutě." řekl výsměšně a podíval se na Liama, který zaťal pěsti a bylo vidět, že je už naštvaný. Oči mu ztmavly a dalo by se říct, že byly až černé. Zayn si toho nejspíš taky všiml.
,,Ale no ták..přece by ses nezlobil." provokoval dál. Pohled přesunul na mě a nadrženě se usmál. Chytil mé zápěstí a nehty pomalu zarýval do mé kůže. Bylo to jako když Vám někdo zabodává nůž do břicha. Pomalé a bolestivé. Smrt, kterou bych si nepřála zažít. Avšak teď jsem zažívala něco podobného. Otevřela jsem ústa, ale nebyla jsem schopna zakřičet. Využil toho a přiblížil se k mému obličeji..

Liam's POV
Už jsem se nemohl dívat na to, co s ní dělá. Je MOJE. A tohle si nemůže dovolit! Byl jsem tak vytočený, že bych byl schopný ho i zabít. Ale pořád jsem měl svou vůli. Zatnul jsem svaly a ze všech sil se snažil dostat ze spárů provazu. Můj obličej vytvářel nejrůznější grimasy, které jste na mé tváři mohli vidět poprvé. Lana se přetrhla a já ihned vyrazil za Zaynem. Vše se stalo během několika sekund, že to Jamie ani nemohla postřehnout. Skláněl jsem se nad ním a do nosu mu uštědřil několik ran. Potřeboval jsem si nějak vybít vztek a jiný způsob jsem nenašel. Po chvíli už mě to přestalo bavit. Bouchat do někoho, když to s ním nic neudělá? Co to má za smysl. Kdyby byl člověk, tak je to o něčem jiném. Vstal jsem, chytil Jamie za ruku a beze slova jsem odešel.
Překvapilo mě, když jsem slyšel zavření venkovních dveří. Věděl jsem, že tohle se určitě bez následků neobejde..