HE'S BACK

18. He's mine.

-OMLOUVÁM SE. BLBNE MI WATTPAD. JE MOŽNÝ, ŽE NĚKOMU TENHE DÍL TEĎ PŘIJDE PODRUHÝ. JINAK JSEM HO SEM DÁVALA UŽ PŘED TÝDNEM. KAMARÁDCE TŘEBA NEPŘIŠEL VŮBEC..NOVÝ DÍL BUDE DNESKA NEBO ZÍTRA-

,,Kam jdeš?" zeptala jsem se, když se Liam zvedl a chystal se k odchodu.

,,Musím si něco zařídit." řekl prostě a vyšel ze dveří.

,,Počkej!" křikla jsem na poslední chvíli. Otočil se a tázavě se na mě podíval.

,,Nenechávej mě tu samotnou." Těkala jsem po jeho jeho obličeji a hledala v něm odpověď. Doufala jsem, že by pro jednou mohl být aspoň trochu milý. Možná jsem po něm chtěla moc, ale musela jsem to risknout..Jen protočil očima a šel dál. Brala jsem to jako souhlas. Vzala jsem si bundu a doběhla ho. Sedli jsme si do auta a Liam nastartoval. Vůbec jsem netušila kam jedeme. Jen jsem sledovala linii silnice, která se ubírala opačným směrem. Autem vládlo nesnesitelné ticho. Pohled jsem zaměřila na Liama, který se věnoval řízení. Bylo vidět, že je zaměstnaný svými myšlenkami a ani si nevšiml, že ho pozoruju. Tuhle chvíli jsem si užívala, protože to bylo snad poprvé co jsem sledovala já jeho a on o tom nevěděl..

Zastavili jsme před obrovskou budovou, na které stálo neonovým písmem Disco&Night Club. Tak sem si Liam chodí "zařizovat" všechny věci? Snažila jsem se nemyslet na to, co tady nejspíš dělá. Na sucho jsem polkla a vydala se za ním.

Jen co jsem překročila práh tohoto podniku, jsem ucítila pach alkoholu a cigaret. Hlasitá hudba byla slyšet ještě o blok dál a já jen zírala, jak se lidé pohupují tělo na tělo do rytmu. Hned, jak jsme dorazili na bar, Liama přivítal symatický barman. Nejspíš sem chodí často..

,,Jako vždycky?" zeptal se a Liam přikývl. Posadili jsme se a už nám barman podával dva panáky se zelenou tekutinou. Ani se na mě nepodíval, jen skleničku přesunul předemně a tím mi dal najevo, ať to vypiju. Ale já nechtěla. Neměla jsem chuť, ani náladu. A už vůbec ne na něco, co vypadalo jako jed..

Liam to hned vypil a objednal si dalších šest, které vzápětí do sebe taky kopl. Nechápala jsem, jak to mohl vydržet. Muselo to být hnusný. Už podle tý barvy..

Vůbec si mě nevšímal. Jakobych tam snad ani nebyla. Když okolo mě prošla holka a zastavila se u Liama, začalo to ve mě vřít. Nevím proč to ve mě vyvolávalo takový pocit. Naopak bych měla být ráda, že nejsem na jejím místě. Její outfit bych si na sebe nikdy nevzala. Teda jestli se tomu tak dá říkat. Měla jen minisukni a tílko nad pupík s obrovským výstřihem. Boty na podpatku tomu všemu dávaly ještě důraz na to, že je to prostě děvka. Řekla bych to slušně, ale na tý holce nebylo absolutně nic slušnýho. Možná jsem to tak vnímala, protože se lísala zrovna k němu a jemu to nějak nevadilo. Byla jsem zmatená. Proč má teda mě? Mám mu dělat ledničku, když mu dojde krev? Nebo matraci, když nemá do čeho píchnout? Nejsem žádná hračka!

Mým tělem projel adrenalin, který se znásobil se vztekem. Což není nejlepší kombinace. Prsty jsem sevřela skleničku a přiložila si ji k ústům. Do nosu mi vnikla vůně peppermintu. Zavřela jsem oči a alkohol vpustila do svých úst. Nebylo to tak špatné. V krku mě příjemně zahřálo. Objednala jsem si další čtyři panáky a snažila se nevnímat okolní svět. Bylo zvláštní, jak jsem během pár minut změnila názor. Najednou jsem se chtěla opít. Chtěla jsem být v tý zemi, kdy mě nic netrápí. Kdy je mi všechno jedno. Kde i ty největší problémy se zmenší a jsem tam jen já a přítomnost.

Potřebovala jsem se odreagovat od toho všeho. Přišlo mi ale, že to se mnou nic nedělalo..

Už jsem se nemohla dívat, jak se tam líbají. A tak jsem chtěla jít na parket, ale jakmile jsem se zvedla, zakolísala jsem a málem spadla na zem. Naštěstí jsem se chytila barové židličky. Začala jsem se smát. Alkohol už nejspíš začal účinkovat.