HE'S BACK

7. A Great Plane.

Liam's POV

,,Vypadni." řekl jsem, když jsem Zayna odtrhl od Jamie. Vzal jsem ji do náruče, odnesl do ložnice a vrátil se zpět do obýváku.

,,Jdem?" zeptal jsem se po chvíli ticha. Všichni se zvedli a vyrazili jsme k mému autu. Po cestě bylo takové ticho, že jsem slyšel dýchat lidi v oollních autech.

,,Kam vlastně jedeme?" prolomil ticho modrooký Niall. Podíval jsem se na něj vražedně do zpětného zrcátka, ale nic jsem neřekl. Byl jsem naštvaný. O Jamie jsem jim přece vyprávěl. Chápu, že Zayn se ještě nedokáže ovládnout, jako my, ale Harry je nejmladší a taky to zvládá úplně v klidu.

Vypl jsem motor, když jsme dorazili na naše obvyklé místo. Sotva jsme vstoupili do přeplněného podniku, do nosu mě praštil pach cigaret a dusno jako vždycky.

Sedl jsem si na bar. Všichni šli tancovat, až na Louise, který nám objednal whiskey. Sledoval jsem zlatavou tekutinu, jak pomalu mizí v krku mého kámoše a přemýšlel, co jsem vlastně za celý svůj život dokázal. A je na to jednoduchá odpověď. NIC. Jsem prostě ''obyčejný'' upír. Mám 4 pošahaný kámoše a v ložnici mi spí holka, kterou jsem unesl a znásilnil. Teda ne, že by byla první, který jsem tohle udělal. Bylo jich hodně. Bylo jich dokonce víc, než by normální člověk stihl mít, když by měl každý den jinou a to od narození až po smrt. Ale tohle bylo něco jinýho. Jakoby mě něco nutilo to dělat zrovna jí. Jakoby bylo předurčený, že to bude ona..

Moc dobře si uvědomuju, že jsem zrůda, ale tak to prostě je. A já miluju tenhle život. Nezávazný užívání s domácí kurvičkou a s kámošema chodit po barech. Co víc si přát?

,,Co je s Tebou, chlape?" zeptal se zničehonic Louis. Beze slova jsem vstal a odešel. Sedl jsem si do auta a jel zpátky domů. Bylo mi jedno, jak se dostanou z baru. Existuje taxík a já jim ho rozhodně nechci nahrazovat.

Zaparkoval jsem před domem, který se skrýval uprostřed lesa. Když jsem vešel do ložnice, očekával jsem, že Jamie bude ležet v poteli, ale nebyla tam. Zaposlouchal jsem se do útrob domu.

Opatrně jsem stiskl kliku dveří od koupelny. Našel jsem ji zabalenou jen v ručníku. Zřejmě ještě netušila, že tam jsem.

,,To je můj ručník." řekl jsem naštvaně. Vykřikla a polekaně se otočila. Slyšel jsem jak jí hlasitě a rychle bije srdce. Věděl jsem, že se mě bojí, i když by to snad nikdy nepřiznala nahlas. A to mě vzrušovalo ještě víc, ale musel jsem se držet, jestli měl můj plán vyjít.

,,Za 5 minut buď dole. Oblečená. Rozptyluješ mě a to by nemuselo dopadnout dobře. Pro tebe samozřejmě." zasmál jsem se a odešel do kuchyně. Z lednice jsem vytáhl vodku, džus a krev.

Donesl jsem to do obýváku. Už tam seděla. Byl jsem nadržený už jen z toho, jak nevinně koukala. Měl jsem chuť z ní hned strhnout oblečení a ošukat ji tak, že by si tejden nesedla. Ale měl jsem plán, kterýho jsem se nehodlal jen tak vzdát..

,,Mám návrh. Co kdybysme na všechno zapomněli a začali odznova?" řekl jsem přátelsky, aby mi uvěřila. Tvářila se zmateně z mého chování, ale já věděl, že nakonec kývne.

Sedl jsem si naproti a nalil jí do skleničky vodku s džusem. Sobě jsem pak namíchal krev a taky vodku. Nejdřív na skleničku nevěřícně koukala, ale nakonec ji přijala.

,,Tak na nový začátek." koukl jsem jí do očí a usmál se.

,,Jo." zašeptala stydlivě. Koutky úst se jí lehce nadzvedly a já v tu chvíli věděl, že to nejtěžsí mám za sebou.