Wingless// FF Harry Styles CZ

XVI. Lepší nevědět

Seděla jsem na kuchyňské lince, pohupovala nohama a vyjídala čokoládu z dózy s müsli. Byl to můj zlozvyk, který teta přímo nenáviděla, protože pak v nádobě žádná čokoláda nezbyla a müsli bylo v jogurtu žalostně suché a bez chuti. Teď tu však nebyla, takže jsem se mohla obalených lupínků dosytnosti najíst.

Nedělala jsem to proto, že bych měla nějak extra chuť, ale proto, že jsem byla nervózní z toho, co se dozvím a potřebovala jsem se něčím zaměstnat. Když mi pak zazvonil telefon a kuchyň prořízl zvuk mého vyzvánění v podobě kytarového sóla ze Stairway To Heaven, málem jsem z linky leknutím spadla.

Odložila jsem nádobu s jídlem a hovor zvedla.

,,Tak jo, po tom, co jsem se málem utopil ve zchátralým papíru, jsem konečně našel to, cos po mě chtěla. Ale teda je to výsledek vykoupenej několika minutama děsivýho utrpení, kdy jsem musel čichat výpary z dědova doutníku, za to mám u tebe nejmíň dva obědy v Sunset food," vychrlil na mě Vincent a já se odlehčeně zasmála.

,,Máš je mít. Tak šup, povídej," vyzvala jsem ho nedočkavě. Hlas se mi třásl nervozitou a očekáváním.

,,No nepředpokládám, že bys chtěla, abych ti to takhle předčítal, pošlu ti fotku," nabídl mi a než jsem stačila zareagovat, hovor položil, aby mohl dostát svému slibu.

Během pěti sekund v chatu přistála ofocená strana z novin a Vincent mi znovu volal. Hovor jsem přijala a vyskákala z něj, abych se zároveň mohla koukat na onu fotku.

,,Tak jo, nechci to analyzovat s tebou, něco mi říká, že tam hledáš něco, co mi nechceš říct, ale jen jsem ti chtěl připomenout to jídlo," sdělil mi a já rozpoznala, že se u mikrofonu usmívá.

,,Neboj, přísahám, že ho máš u mě. Děkuju, Vincente, nevím, co bych bez tebe dělala," dodala jsem ještě něžným děkovným hlasem a zjihle se u toho usmívala. Tahle jeho přátelská gesta mě vždy hřála u srdce.

,,Nudila by ses k smrti, propadala depresím... mám pokračovat?" zasmál se a já protočila očima.

,,Myslím to vážně, jsi můj nejlepší kamarád a jediný člověk, který tu se mnou zůstává," řekla jsem, co jsem měla na srdci a trochu se u toho začervenala. Vincent nebyl na takové projevy náklonnosti a vždy se při nich snažil odvést řeč jinam, ale dnes pochopil, že se toho projevu nevzdám.

,,Taky tě mám rád, jsi ta nejdivnější, ale nejlepší kmoška, jakou jsem mohl dostat," musel do toho vměstnat alespoň trochu jízlivosti, aby si nepřipadal příliš holý a nechráněný, ale mě bylo jasné, že to myslí vážně a doopravdy mě má rád.

Po chvíli ticha jsme se rozloučili, hovor jsem položila a s roztřesenými prsty si znovu zobrazila Vincentem zaslanou fotografii. Papír byl trochu zašlý a písmo mírně rozmazané, za což mohlo spěšné vyfocení, ale jinak byl text dobře rozpoznatelný.

Se staženým žaludkem jsem se pustila do čtení. Byla jsem zvědavá, ale zároveň jsem se bála, co se dozvím.

V podvečerních hodinách se na Slunečném náměstí rozpoutal nevídaný chaos, který měl za následek několik ztrát na životě, dvě pohřešované osoby, jmenovitě slečna Cady Johnosová (21) a pan Bill Peddington (32), a desítky zraněných. Mezi mrtvými se nachází i sponzor města, ředitel společnosti AC Industries s. r. o., pan Malik.

Za události může početná skupina zakuklených mužů, kteří bez jakýchkoliv slov, jež by prozrazovala jejich důvody, začali střílet do náhodných kolemjdoucích. Většině se podařilo policii uniknout, kromě Jasona Lucase (36), který má kromě tohoto incidentu na svědomí znásilnění a vraždu Lee Jordanové (+16), studentky místní střední školy a byl okamžitě vzat do vazby, a Harryho Stylese (+26), známého hackera a zloděje, který byl však nalezen mrtvý vinou nárazu do sloupu elektrického vedení.