Dovětek autorky

348 29 18
                                    

Ještě dřív, než mě ukamenujete nebo proběhne druhá paržská defenestrace: tenhle konec jsem plánovala od samého začátku a ani na chvíli to nemělo dopadnout jinak.

Nemyslím, že je to úplně smutný a tragický konec, je spíš takový... hořkosladký. Já mám ráda knížky, u kterých si lze pobrečet a jednu takovou jsem chtěla i stvořit.

Nemyslete si, já to prožívala jako blázen a při psaní posledních kapitol jsem uronila spoustu slz. Nejvíce mě zasáhla smrt Vincenta, protože to z nějakého důvodu byla má oblíbená postava a rozloučit se s ním jsem, jak jste si asi všimli, tak úplně nedokázala.

Destiny jsem si oblíbila mnohem víc, než hlavní postavu v minulém příběhu a to hlavně proto, že jsem do ní dala kousek sebe (to proto občas nestojí nohama na zemi a žije si ve svém vlastním světě). Navíc není tak těžké se do ní vžít, protože se chová o něco víc jako člověk spíš než jako robot a její zájmy a to všechno jsou mi mnohem sympatičtější. Stále to není ten ideál dokonale nedokonalé postavy, do kterého cílím, ale alespoň mu to už není na míle vzdáleno.

Ukončit její život tak těžké nebylo, protože jsem už od začátku věděla, že to pro ni není tak úplný konec a s Harrym se nakonec potká. (Což jsem o Vincentovi netušila, toho jsem si tam vecpala prakticky teprve během psaní epilogu, předtím se tam už vůbec neměl objevit).

No a co se týče Harryho... já vlastně ani nevím, co k němu říct. Přijde mi tady v tom příběhu takový... nevím, upozaděný? Přijde mi, že jsem mu nějak nedala dostatečný prostor k rozvoji charakteru a tak byl dle mého taková plochá postava pořádně postrádající charakter.

Asi to není tak zlé, jako u mého prvního počinu, ale stále je co zlepšovat.

Pokud bych měla říct, jak mě tenhle příběh napadl... já vám vlastně ani moc nevím. Prvotní impuls přišel ve chvíli, kdy jsem navštívila profil jedné své čtenářky a mé oblíbené autorky a narazila na její příběh ,,if i could fly", z jehož coveru a části anotace jsem tak nějak pochopila, o čem je.

A aniž bych ho rozklikla, napadlo mě stvořit taky něco, kam zakomponuju strážného anděla, nicméně jsem to naštéstí dle pár jejích  kapitol, jež jsem po vydání poloviny Wingless, přečetla, udělala jinak, než ona, takže jedna druhou naštěstí nekopírujeme. Navíc ho po čase odstranila, takže jsem v té době, kdy jsem se plácala na úplném začáku prvního příběhu, neměla ani šanci se nějak... InSpIrOvAt

Sranda byla, když mi napsala, že příběh začne znovu vydávat, všmla si toho mého a ať se nebojím, že by ho nějak okopírovala, protože tam byl už dřív. No já jí odpověděla, že to já jsem napsala Wingless díky tomu, že jsem si všimla, o čem ,,if i could fly" je a tohle mě díky tomu napadlo (pokud máte zájem, tak se na ten příběh určitě mrkněte, já z něj zatím moc nečetla, aby mě neovlivňoval, ale je moc šikovná a píše krásně).

Moje popisovací schopnosti v tomhle ohledu jsou teda dost... pochybný, ale snad to nějak chápete.

Co se týče inspirace pro jednotlivé scény, tu jsem brala, kde se dalo. Velký podíl na tom nesou písničky od My Chemical Romance, což je má oblíbená kapela, různé obrázky na Pinterestu nebo nějaká místa v Praze, na kterých jsem si hned začal představovat nějaký rozhovor nebo zkrátka scénu a voilà, je to tady.

Loučit se s tímhle příběhem je docela těžké, protože ho i přes jeho chyby považuji za relativně povedený. Na druhou stranu jsem ale ráda, že mám za sebou další... řekněme etapu mého spisovatelského života a můžu se vrhnout na další.

Samozřejmě Vám nesmírně moc děkuji za podporu. Za všechna přečtení, hlasy a komentáře... je to vážně úžasný pocit dokončit něco, co se lidem (snad) doopravdy líbilo.

Už jsem to říkala mnohokrát, ale jste skvělí čtenáři! Vy, co ,,jen" čtete, Vy co hlasujete a Vy, co děláte tohle všechno a ještě navrch píšete komententáře... děkuju. Děkuju hrozně moc za přízeň a za podporu, hodně to pro mě znamená a i když jsem Vám už neděkovala v konverzacích na mém profilu, děkuji Vám mnohonásobně víc teď, protože jste mi to pomohli dotáhnout až sem: a to jest na konec mého druhého příběhu a s krásnými ohlasy.

Já opravdu nevím, jak Vám mám poděkovat, protože to všechno zní prázdně a neupřímně, ale já ta slova díků myslím vážně...

Za několik dní bych chtěla začít vydávat nový příběh, nevím, kdy přesně to bude. Zkrátka až bude dokončený cover, trailer a já budu mít předepsaný dostatek kapitol, abych se nemusela stresovat, že nevydávám. Doufám, že si ho přečtete také a zalíbí se Vám.

Nicméně tohle je oficiální konec Wingless. Už k tomu nemám co říct, myslím, že času jsem Vám vzala víc než dost a už to nemusím dál protahovat.

Na shledanou u dalších příběhů, mám Vás ráda💕

~adele~

Wingless// FF Harry Styles CZKde žijí příběhy. Začni objevovat