EPILOG

103 13 17
                                    


Utíkám lesem. Proměněná v bílého vlka se srstí bělejší než nejčistější sníh. Vedle mě utíká černý vlk. Můj druh. Alfa Sluneční smečky. Míjíme stromy s barevnými korunami, vidíme jak před námi utíká divoká zvěř. Slyšíme ptáky jak právě vzlétly ze svých útočišť nahoru k obloze, jenž chytá jemný odstín šedé. Zastavím vedle černého vlka a zadívám se mu do rudých očí. Díváme se na sebe. Jeden na druhého hledíme. Zaujatě pozoruji, jak se z černého, huňatého vlka s hladkou srstí, stává člověk. Stejně krásný, roztomilý člověk se sytě zelenýma očima, s černýma vlasama, se stejným odstínem jako jeho vlčí srst a milým úsměvem na tváři. Též se proměním. Dojdu přímo před něj a povzbudivě do něj sťouchnu.
"Že mě nechytíš!" zavolám už v běhu. Kyan se za mnou rozběhne a za chvíli běží po mém boku. Koutky zvedne do úsměvu a pohled věnuje jenom mým očím. Úsměv mu oplatím a v běhu ještě zrychlím. Začnu se smát, když se mě unaveně snaží dohnat. Po chvíli mi avšak stejně dochází dech z neustálého smíchu, takže zastavím, sehnu se a sednu si na trávu pokrytou barevnými, ale hlavně hnědými listy. Takže původně zelená tráva už nejde ani vidět. Ani bych nepoznala, že tam nějaká tráva, či zem je.

Na poslední chvíli spatřím Kyana s hromadou posbíraného listí v rukách a už jsem pod přívalem barevných lupenů. Hrabu se z pod listí, které mě pokrylo jako pestrobarevná peřinka v živých barvách. Vrhnu naštvaný pohled ke Kyanovi a už se sbírám na nohy. Vezmu do dlaně též hromádečku listů a švihnu s tím směrem ke Kyanovi. Uhne a najednou je z toho hotová bitka.

*

"Jsem ráda, že se můžu cítit opět šťastně," řeknu Kyanovi sedícímu vedle mě.
"Nikdy bych nevěřila, že po tom, co jsem zažila v dětství, bych se mohla cítit normálně..." odmlčím se a upřeně hledím do těch nádherných očí. Sice je teď podzim, ale když se tak dívám do očí tohohle kluka, připadá mi, jako kdyby bylo zase to jaro. Jaro kdy je všechno zelené a vše se obnovuje. Sází se semínka, aby pak z toho vyrostla úroda. Vše mi to tak připomíná život. Musím udělat něco užitečného, abych až na to budu v roce vzpomínat, měla radost.
"Celý můj život by se dal popsat jedním přirovnáním, co mě teď napadlo," povídám Kyanovi.
"No jen ho řekni," pobídne mě a přitáhne si mě do hřejivého objetí.
"Po dešti, přece pokaždé vysvitne slunko. Je to jako kdyby v mém dětství pršelo a až teď, když jsem našla tebe a společně jsme všechno zvládly, začala svítit ta obrovská, oranžová koule na modré obloze, schopna rozsvítit celou naši planetu," řeknu a položím se na záda. Hledím na pomalu červenající nebe.
"Z modré do oranžovo růžové. Taková krása..." vysloví Kyan přesně moje myšlenky.
"Máš pravdu," uznám. Nakloní se ke mě a dlouze mě políbí.
"Miluju tě," zašeptám a opřu si čelo o to jeho.
"Miluju tě," odpoví mi též tiše.

...ta jeho slova se mi zapsala do paměti a pokaždé jsem se nad tím musela usmát...

~
'Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.'
>John Lennon
~

☻︎KOᑎᗴᑕ☻︎
❣︎
❤︎Láska nebo strach❤︎

C͟h͟t͟e͟l͟a͟ b͟ ͟yc͟h͟ v͟a͟m͟ v͟s͟e͟m͟  ͟po͟d͟e͟k͟o͟v͟a͟t͟,͟ z͟a͟ t͟o͟ z͟e͟  ͟js͟t͟e͟  ͟pr͟e͟c͟e͟t͟l͟i͟ t͟u͟t͟o͟ k͟n͟i͟h͟u͟ a͟z͟ d͟o͟ k͟o͟n͟c͟e͟.͟ V͟s͟e͟h͟o͟ s͟i͟ m͟o͟c͟ v͟a͟z͟i͟m͟.͟ A͟t͟ u͟z͟ k͟o͟m͟e͟t͟r͟a͟r͟u͟,͟ n͟e͟b͟o͟ h͟l͟a͟s͟u͟,͟ c͟i͟ d͟a͟n͟i͟ t͟o͟h͟o͟t͟o͟ pr͟i͟b͟e͟h͟u͟ d͟o͟ v͟a͟s͟e͟h͟o͟ s͟e͟z͟n͟a͟m͟u͟.͟ T͟e͟n͟t͟o͟  ͟pr͟i͟b͟e͟h͟  ͟js͟e͟m͟ s͟i͟ v͟e͟l͟m͟i͟ u͟z͟i͟l͟a͟ a͟ n͟e͟s͟m͟i͟r͟n͟e͟ m͟e͟ b͟a͟v͟i͟l͟o͟ h͟o͟  ͟ps͟a͟t͟.͟ M͟a͟t͟e͟ m͟o͟ ͟je͟ v͟e͟l͟k͟e͟ D͟E͟K͟U͟J͟I͟.͟ O͟ ͟pr͟a͟v͟d͟u͟.͟

*
N͟a͟ m͟e͟m͟  ͟pr͟o͟f͟i͟l͟u͟ n͟a͟ ͟jd͟e͟t͟e͟ n͟o͟v͟o͟u͟ k͟n͟i͟h͟u͟  ͟jm͟e͟n͟e͟m͟ 'Kruh Alfy'. D͟e͟ ͟j  ͟js͟e͟m͟ v͟ ͟ym͟ ͟ys͟l͟e͟l͟a͟ s͟ n͟e͟ ͟jl͟e͟ ͟ps͟i͟:͟
hannahmojave
J͟s͟e͟m͟ v͟e͟l͟i͟c͟e͟ z͟v͟e͟d͟a͟v͟a͟,͟  ͟ja͟k͟ s͟e͟ c͟e͟l͟ ͟y  ͟pr͟i͟b͟e͟h͟ v͟ ͟yv͟ ͟yn͟e͟ :)

*
J͟e͟s͟t͟e͟ b͟ ͟yx͟h͟ c͟h͟t͟e͟l͟a͟  ͟po͟d͟e͟k͟o͟v͟a͟t͟ v͟s͟e͟m͟ t͟e͟m͟h͟le͟ l͟i͟d͟e͟m͟,͟ k͟t͟e͟r͟i͟ m͟e͟ v͟ k͟n͟i͟z͟e͟  ͟po͟d͟ ͟po͟r͟i͟l͟i͟ h͟l͟a͟s͟e͟m͟,͟ n͟e͟b͟o k͟o͟m͟e͟n͟t͟a͟r͟e͟m͟ (budu sem pridavat i ty nejnovejsi zlaticka, jenz mou knihu podporili pozdeji):

XxStarrLighttxX
hannahmojave
grcooo
VeronikaSimova3
eliskakocicka15
Petulkapeta
ShadowGirlCZ
_cvrcek_
rikejmigabusko
parinkaaa
Korynek_
_lostlly_
RangersWolf
Barcik_1208

𝙼𝚊𝚖 𝚅𝚊𝚜 𝚛𝚊𝚍𝚊. :𝟹

~Juras13972

LÁSKA NEBO STRACH♡︎♥︎/1/Kde žijí příběhy. Začni objevovat