22.

391 63 7
                                    

Hinata se doslova rozeběhl pryč a já, v podstatě automaticky, běžel za ním. ,,Hinato počkej !" Zakřičel jsem přes ulici, ale zrzek se ani neotočil. S povzdechnutím jsem za ním běžel dál a když zahnul za roh jednoho domu, podařilo se mi ho chytit. ,,Hinato, co to do tebe vlítlo ?!" Zeptal jsem se udýchaně, ale pak jsem si všiml slzy v jeho očích. ,,H-Hina-" ,,Nech mě být. Jsi snad na rande, ne ? Nemusíš se starat o mě." Řekl tiše, ale víc než naštvaně působil zklamaně. Nechápal jsem to. ,,Radši budu tady s tebou, pokud mi dáš tu možnost a nebudeš se mi vyhýbat." ,,Najednou." Odsekl a uraženě si strčil ruce do kapes. Jen jsem nad tím protočil očima. ,,Tak mi řekni co tě tak naštvalo ? Od doby, co jsem potkal Hoshiumiho se chováš jak děcko." Řekl jsem naštvaně a to ho konečně donutilo, aby se na mě podíval.

,,Jak děcko ?! Já mám k tomu alespoň důvod. To ty se chováš jako dítě, když chodíš ven s někým na Hoshiumiho příkaz !" ,,Hosh- Cože ? Jsi uražený, protože si myslíš tohle ? Děláš si srandu ?!"  Párkrát jsem nechápavě zamrkal. Jestli mu to nenakázal tenhle prohnilý anděl, kdo teda ... ,,Tak kdo ti to řekl ?" Zeptal jsem se už trochu klidněji a on si povzdechl. ,,Sugawara." ,,Sugawara ti přikázal, aby jsi šel na rande s předsedkyní ?"

Záporně jsem zavrtěl hlavou. ,,Ne tak doslova. Řekl, že bych si měl někoho najít. Jenže já moc přátel nemám, jestli sis náhodou nevšiml. Takže ona byla jediná co mě napadla." Řekl jsem a pokrčil jsem rameny. Hinata si mě nedůvěřivě prohlédl a pak se uchechtl. ,,Stejně by si s nikým nevydržel. Nic o vztazích nevíš. A s nikým si nerozumíš." ,,A kdo říká že o tom nic nevím ?" Zeptal jsem se uraženě a on se zasmál. ,,Prosím tě. Neumíš si ani najít kamarády, bez toho se nemůžeš s nikým sblížit a tím pádem nemůžeš mít vztah." Řekl a hrdě zvedl hlavu. ,,Ale s tebou jsem kamarád, rozumím ti a než jsi začal dělat uraženého, byl náš vztah skvělý."

,,Tobio, Tobio, Tobio... Vůbec nechápeš o čem tady mluvím." Řekl jsem a pak jsem přešel až k němu. Byli jsme od něj jen pár centimetrů, ale chtěl jsem si nějak nahnat tu důležitost. ,,Vůbec lidem nerozumíš a to člověk jsi. Když jsi ve vztahu, musíš používat tři věci. To dole, srdce, ale i to nahoře." Řekl jsem a na všechny tři věci ukázal. ,,Tak zaprvé, dokážu mít rád, nemysli si. Zadruhé, to "dole", jak tomu ty říkáš, umím používat lépe než si myslíš a stejně tak to nahoře. Nedělej ze mě debila." Řekl černovlásek a já se snažil ignorovat to, že udělal další krok ke mě a tím mezi námi zúžil mezeru. ,,Jo ? Zrovna s tím nahoře si nejsem tak jistý." Prohodil jsem s úšklebkem a jemu se zalesklo v očích. Chtěl jsem něco říct, ale on se v tu chvíli ještě víc sklonil, přitlačil si mě k sobě za pas a spojil naše rty. Okamžitě jsem zrudl a celým mým tělem se prohnala divná vlna vzrušení. Jakmile se odtáhl, zůstal jsem tam stát jak opařený a nevěděl co dělat, nebo říct. Kage nahodil vítězný úšklebek a strčil si ruce do kapes u bundy. ,,To nahoře používat umím, jestli chceš dokázat i to dole, stačí říct. Dneska jsme doma sami." Pronesl a následně se rozešel zpátky směrem ke kavárně. ,,J-Já myslel mozek ty magore !" Křikl jsem, ale už bylo pozdě, protože než jsem se stačil vůbec pohnout, byl už pryč. Co jsem to zase udělal... Lépe řečeno, co ON udělal.

[Kagehina] My little demonKde žijí příběhy. Začni objevovat