[Kagehina] My little demon

25.

Opět jsem ho políbil a po celém těle se mi rozlilo příjemné teplo. V břiše se mi rozlétlo hejno motýlků a mírně jsem se pousmál, když začal spolupracovat. Z jeho tváře jsem ruku přesunul na jeho krk, po kterém jsem ho letmo pohladil. Okamžitě mu tam naskočila husina a on se mírně zachvěl. Jakmile jsem náš polibek musel ukončit kvůli nedostatku vzduchu, zůstal jsem stále blízko něj. Oba jsme se dívali do očí toho druhého a hledali odpovědi na své otázky, kterých bylo opět požehnaně. Nevěděl jsem co na to říct. Celá tahle situace pro mě byla zvláštní. Bylo vůbec možné se do něj... Zamilovat ? Šimrání v břiše, chtění jeho pozornosti, lačnění po jeho přítomnosti... To to přece musí znamenat, ne ? Jenže je to kluk... A démon s andělem dohromady... A já jsem jen obyčejný člověk.

Snažil jsem se urovnat své myšlenky. Ta nejdůležitější pro mě byla ta, že jestli ke mě něco cítí, o to víc by ho můj odchod zranil. ,,Tobio... J-Jak to teda mezi námi bude ?" Hlesl jsem tiše a zadíval se do země. Černovlásek si mě chvíli prohlížel a pak sklopil hlavu. ,,Já nevím. J-Já tě mám rád, ale nedokážu si vzpomenout ani na to tvoje jméno,strašně mě vytáčí myšlenka, že bych tě mohl ztratit. Nechci to takhle... Chci... S tebou zůstat." Řekl tiše a opřel si hlavu o mé rameno. Musel jsem být opravdu jak rajče, jelikož poslouchat tohle byl vždycky můj sen. Mlčky jsem kolem něj obmotal ruce a zabořil mu hlavu do trička. Úžasně voněl a v jeho objetí mi bylo opravdu krásně. ,,Taky s tebou chci zůstat..." Hlesl jsem a mírně jsem se pousmál, i když to vidět nemohl. Bál jsem se chvíle, kdy mi skončí čas a já skončím, ale jestli ten poslední čas budu moct trávit s Tobiem, budu ta nejšťastnější bytost na téhle planetě.

***
Stejně jako u Be my Omega dneska kratší díl... Ale alespoň něco 😅