Stále v procesu [Dream SMP]

1. Co Je Tu Špatně???

Vítejte u nové knihy! Tato bude ve spolupráci s autorkou jménem BlueLucaria, jistě se běžte podívat na její knihu crush, kde se právě její postava objevuje, je opravdu skvělá. Toto bude ff ocxEret, budou zde i narážky na jiné shipy. Děj se odehrává v Dream SMP světe. Doufám, že se vám tento typ knihy bude líbit. Jsem se ho rozhodla vydat na své narozky UwU. To je asi zatím vše, na všechny trigger warnings se podívejte k popisu knížky, á ahojte!

Michael - BlueLucaria
Benjamin - Weromika3

Celý znuděný jsem se procházel po sutinách, kde dřív stálo město L'Manburg. Pamatoval jsem si doby, kdy ještě bylo ve své celé kráse. Posadil jsem se na jednu skálu a mlčky jsem pozoroval okolí. Šedá šála mi vlála ve větru. Vypadalo to tu smutně. Stále mi hlavou probíhaly vzpomínky na noc, kdy byl zničen. S tichým povzdechem jsem znovu skočil na zem. Kopl jsem nohou do malého kamínku, co se ihned skutálel dolů. Chtěl jsem jít dál, ale překvapil mě můj modrý papoušek Perry. Ten mi sedl na rameno a zakrákal na pozdrav. Usmál jsem se. „Copak pro mě máš?" Perry měl u nohy papírek. Odvázal jsem ho a začal si ho číst. Ihned jsem poznal Technobladeovo úhledné písmo. Žádal mě, abych mu pomohl u něj doma. „Tak to vypadá, že lelkování musí jít stranou." Zasmál jsem se a s Perrym na rameni jsem se rozešel směrem ledová pustina.

Dneska mě zval do parády Techno. Chtěl ať se tam přidám, nebo spíše přišel na návštěvu, ještě uvidím jestli mu tam budu dělat křena a nebo následně zmizím. Objevil jsem se ve smrkovým lese a v okolo mě je to dost poničené. Nemusel jsem dlouho čekat a Techno mě vyzvedl. ,,Ahoj, bráško." ,,Ahoj, big bro." usměji se a s radostí ho obejmu. Ten jen vydechne a obejme mě zpět. Tak proč by ne, že ano. Odtáhnu se a prohlédnu si ho. ,,Ty jsi vymóděn." zasměji se. ,,Ale mlč." uchechtne se ,,Tak pojď, zavedu tě ke mně, kde budeš žít se mnou." poví a rovnou jdu s ním tam. Musím říct, že i přes tu cestu to bylo zajímavé, třeba dělat si srandu, jestli zabijí své prasečí příbuzné. Měl jsem pocit, že mě zabije za tohle. Ale to bych mu chyběl, že ano. Když jsme vyšli z ne-netrhu? Nevím, jestli jsem to řekl správně, protože jsem tu nový v tomhle světě. Budu to pro začátek říkat, že je to prostě peklo a hotovo. Když jsem najednou objevili v zimní krajinou, jsem myslel, že umrznu. ,,Můžeš mi vysvětlit, proč žiješ tady?!" zavrčím na něho nepříjemně. ,,Protože se mi to tu líbí a jsem od nich daleko, tak daleko aby mi nezničili dům." ,,Wow.. super. Tak honem, jinak umrznu. Prvně můžu umřít vedrem a teď mrazem." zamručím a objímám se celou dobu, co jsme v té zimě a snažím se zahřát. ,,No jo furt." odpoví mi a nasadí mi jeho kápy, do které se schovám velice rád. ,,Tak pojď, už jsme blízko." pobídne mě k pohybu. Já ho hned bez keců následuji. Cesta nám zabrala takových 10 minut, než jsme k němu došli. ,,Kolik těch psů máš?" Otážu se, když sledují tu smečku psů. ,,Dost, opravdu dost." řekne pobaveně a rozejde se do svého domu. ,,Dobře, ty máš medvědy?" ohromně je sleduji. ,,Ano, a teď pojď, ať se zahřeješ." popožene mě. ,,No jo, už jdu. Kdo tu s tebou žije?" když vyjdu schody se ho zeptám. ,,Oh.. Philza a kousek dál žije Ranboo" odpoví mi a já jen tiše kývnu a konečně zalezu dovnitř. Teploooooo!

Nechtěla se mi jít ta dálka pěšky, tak jsem se cestou stavil k sobě domů. Perryho jsem dal na bydýlko a nasypal mu nějaké zrní. Poté jsem přešel před dům a zašel k ohradě, která byla hned u něj. Tam už na mě čekal můj černý hřebec Sebastian. Nasedl jsem mu na hřbet a vyjel jsem na cestu. Teď už konečně ubíhala rychleji. Do pár minut už jsme projížděli netherem. V něm byla hromada spletitých chodeb, ale já přesně věděl, kudy se tam dostat. Zabočil jsem na jednu postranní stezku. Rychle jsem jí přejel, nechtěl jsem riskovat, aby si mě všiml nějaký Ghast, piglin nebo třeba i to obří prase, co tu pobíhá po červeným lese. Oddechl jsem si, když jsem spatřil další portál. Projel jsem jím rychle ven. Do tváře mě ihned začal bodat ledový vítr. Cítil jsem, jak mi mrzne nos i tváře. Přehodil jsem si přes hlavu kapuci, šálu jsem posunul až nad bos a popohnal jsem Sebastiana, aby jel dál. Začalo hustě sněžit. Stále byl ale vidět kouř od malého domečku. Sebastian přeběhl kopec a sjel po něm až dolů k Technovi. Seskočil jsem z něj, přivázal jsem ho k Technově koni Carlovi a přešel jsem před jeho dům. Uvnitř se svítilo. Zaklepal jsem tedy na dveře a čekal jsem na odpověď.

Vrátil jsem mu jeho kápy a sedl si a čekal co mi poví. Nemusel jsem dlouho čekat a donesl mi kakao. Mňam, to si rád dám, i když jsem dospělí. Usmívám se. ,,Tak povídej, co je nového?" začnu ho povzbuzovat, aby mi něco řekl, protože je mi jasné, že mě nebude chtít na furt, jakože na krku. Přece jen, mezi námi je docela rozdíl, i přes to, že jsme bratři. On vypadá jako prase, i přes tu masku. A potom tu já, obyčejný člověk s rudou afinou a hnědými vlasy. Plus bez brýlí a tak. No, je mezi námi velký rozdíl, ale stále jsme bratři. Začnu poslouchat, co je tu nového a hlavně u něho. Když právě domluvil, tak mi dal náhradní royalní kápy, abych tu mu nemrzl a neovil mě někde ve sněhu. Já to s radostí přivítal. Výhoda být vyšší. Uchechtnu se. ,,Co?" koukne na mě. ,,Nic, nic.. jen že je výhoda být vyšší." zasmějí se. Právě se nadechoval, aby mě nějak šikovně setřel, ale ozve se zaklepání. Koukneme oba ke dveřím. ,,No.. tak jdi otevřít. Tohle je tvůj dům, ne můj" pobaveně se usmívám. ,,Sklapni." sprdne mě a jde otevřít

Nemusel jsem čekat dlouho a Techno mi otevřel dveře. Vypadal překvapeně, že mě vidí. „Zdravím. Poslal jsi mi dopis, že potřebuješ s něčím pomoct, tak jsem tu." Techno odstoupil od vchodu a pustil mě dál. „Jo tohle! Potřebuju, aby jsi doručil pár věcí. Počkej tady." Na to se rozešel do druhého patra. Sundal jsem si kapuci a šálu jsem si dal zas pod bradu. Ruce jsem poté přesunul na popruh brašny, který jsem v nich sevřel. Pohlédl jsem ke krbu, když v tu jsem si všiml nové tváře. Snažil jsem se ho někam zařadit, ale vůbec jsem si na něj nedokázal vzpomenout. „Ahoj. Já jsem Ben. Známe se?"

Mezitím, co se bavil Techno s tou osobou, jsem odložil hrnek s kakaem a oblékl si kápy. Sedl jsem si zpět. Po chvíli, co se dobavili, Techno šel pro něco a ta druhá osoba vešla dovnitř. ,,Ahoj. Já jsem Ben. Známe se?" když poví. Zvednu zrak na tu osobu, co se mi představila jako Ben. ,,Ahoj, jsem Michael a ne neznáme. Jsem tu krátce. Jsem Technův bratr." představím se mile a usměji tak následně na něho

„Techno má bratra?" Podivil jsem se. „Že se o tom nikdy nezmínil." Pozorně jsem si ho začal prohlížet. Rozhodně byli každý jiný. Popravdě, až na pár rysů bych vůbec nepoznal, že jsou vůbec sourozenci. Jakmile jsem spatřil jednu z Technových kápí, bylo mi jasné, že pro něj musí hodně znamenat. Techno se nebaví jen tak s někým a už vůbec nedává jen tak někomu své věci. Dosvědčuje to i to, jak daleko od civilizace žije. Málokdo ví, kde toto místo je nebo že vůbec existuje. Mě samotného sem vzal až po delší době, co jsme se znali. Přesněji jsem ho sem sledoval, když byl s Tommym v L'Manburgu. Ale vzal to dobře. Venku mě nechal mrznout jen tři hodiny, než to přijal a pozval mě dovnitř. Ach, jaký to nádherný začátek velkého přátelství. Které teď pokračuje hlavně korespondenčně, ale to je jen detail.

,,Ano.. Techno není tak výřečný, to ani já. Ale jsi mi sympatický a nemám takové vražedné sklony, jako Techno. Popravdě, jsem přesný jeho opak. Neumím bojovat či tak. Já jsem spíš ten, který se o to stará." usmívám se. Je mi vážně sympatický a přijde mi, že si budeme rozumět. Protože takhle otevřený nebývám, když se seznámím s někým novým. ,,Co mě pomlouváš, Mikeu." ,,Já? Nikdy, můj milovaný bráško." uchechtnu se a on protočí očima nade mnou, když jsem se na něho podíval.

„Po tom co jsem slyšel o vaší mladší sestře jsem měl dojem, že je taková většina z rodiny. A díky, taky mi přijdeš milý." Otočím se na Techna. Ten dorazil z pokoje s rukama plných svitků. Zvednu jedno obočí. „To Philovy došly vrány nebo na co to všechno je?" Techno si odfrkne. „Fundy s Niky mě požádali o nějaké stavitelské návrhy, tak potřebuju, aby jsi jim to donesl." Přikývl jsem, že chápu. Převzal jsem si od Techna svitky a dal si je do tašky.

Zasmějí se ,,Malá ráda mluví až až." usměji se a kouknu na Techna. ,,To si musíš dělat sluha z něho, bráško?" povím jemně kousavě. Otráveně se na mě podívá a já zvednu ruce, že se zdávám. ,,Tak povídej, co tu budu dělat?" otážu se Techna, když si to Ben schová

„Já takhle často nosím zprávy nebo různé věci po serveru." Vysvětlím a zavřu brašnu. „Mohl by jsi jít s Benem." „Cože?" Vyhrknu překvapeně. Techno vykoukne z okna. „Venku už nesněží, pokud by na tebe dal bacha, tak by ti mohl ukázat server." Nechápavě jsem na něj hleděl. Neměl bych tohle když už tak navrhovat já?