Krevní testy

97 4 1
                                    

Zrovna jsem měl na boxu pacienta. Rozhodl jsem se mu vyoperovat žlučník, pořád ho bolel.
D: ,, Máte alergii na nějaké léky ?"
Přikývl a řekl mi jejich přesný název. Sestra přišla a já šel hned k ní. Řekl jsem jí co má dát pacientovi do kapačky za léky.
S: ,, Dobře." přikývla a začala mu to chystat.
R: ,, Jsem tady. Dobrý den pane Škubal."
D: ,, Čau." přišel Roman. Podal jsem mu do ruky zdravotní dokumentaci pacienta.
R: ,, Čau."
P: ,, Dobrý den pane doktore."
R: ,, Co dáme za léky ?"
Ukázal jsem mu prstem tam kde jsem to napsal. Roman to studoval. Sestra už to měla připravené v kapačce a šla na to.
R: ,, Stop sestro." rychle jí zastavil. Vzal do ruky tu kapačku a přečetl si název léku který tam je. Naordinoval sestře jiný lék. Jako proč ? Roman mě odtáhl bokem a sestra začala připravovat kapačku s jinými léky.
R: ,, Tady. Tady je napsané že má alergii na ty léky a ty mu je přesto naordinuješ ?" ukazoval mi. Já jsem debil.
D: ,, Promiň."
R: ,, Co se děje ?"
Mlčel jsem. Roman nařídil sestře ať ho pak odveze na sál, že přijdeme. Šli jsme na lékařák.
R: ,, Tak co se děje ?"
D: ,, Já..je nemůžu."
R: ,, Sakra mluv." naléhal na mě. Pořád dokola a nechtěl mi dát pokoj. Vybouchl jsem.
D: ,, Chybí mi Mery ! Stačí ti to ? Jsem jak malej kluk jenže já bez ní nedokážu normálně fungovat. Deset let jsem byl jako tělo bez duše a když konečně máme šanci být zase jako rodina tak se všechno posere. Před Maky dělám hrdinu, že jsem OK ale já nejsem OK." křičel jsem. Roman mě šokovaně pozoroval.
D: ,, V tom blbým kómatu je už půl roku. Půl roku. Jak dlouho bude ještě trvat než budeme zase rodina ? Jak dlouho musíme ještě s Maky trpět ? Nebo je to pro mě trest za to že jsem jí opustil ?"
R: ,, Uklidni se David." chytil mě za ramena. ,, Mery měla těžkou nehodu. Nemůžeš za to ty, ani ona. Je to vina toho řidiče, byl na mol."
Mlčel jsem a poslouchal jsem ho.
R: ,, Všichni věříme v to že se Mery probere. Jenom to prostě ještě chvíli potrvá. Musíme jí dát čas. Teď půjdeš domů, zavolám Lišku a ten to za tebe vezme. Petře to řeknu. Operaci udělám s Vlčkovou. Jdi se vyspat."
D: ,, Dík." zašel jsem se převlíct za plentu. Nešel jsem domů, ale k Mery. Zátahnul jsem na pokoji rolety, sedl si na židli k ní. Chytnul jsem jí za ruku a hladil jí po ní.
D: ,, Mery..proč nám osud nepřeje ?" šeptal jsem. Podíval jsem se Mery do obličeje. Sice měla v puse hadičku, ale stejnak mi pohled na její krásnou tvář dodal odvahu.
D: ,, Ale i kdyby to trvalo roky tak tu pořád budu. Pro tebe i pro Maky. Už vás nikdy, nikdy neopustím."

Uběhl týden. Měl jsem noční. Bylo osm večer a šel jsem za Mery. Seděla u ní Maky.
D: ,, Co tu ještě děláš ?" vyděsil jsem se.
Ma: ,, Nevím." šel k ní blíž a poznal jsem že je smutná. ,, Chybí mi."
D: ,, Mě taky Markétko. Ale.." musel jsem říct tu větu kterou říkají všichni, abych Markétu uklidnil. ,,..věřím že se probere. Ale teď už upaluj domů spát."
Maky se zvedla ze židle a přes rameno si hodila školní batoh.
Ma: ,, Pěknou službu tati." dala mi pusu na tvář.
D: ,, Dobrou noc."
Odešla. Jelikož byl zatím klid a já neměl žádnou práci, sedl si na židli. Na mobilu jsem měl zaplý vyzvánění kdyby se něco semlelo. Díval jsem se na hodnoty a byli stejný. Byl jsem unavený, chytl jsem Mery za ruku a hlavu položil vedle jejího ramene. Usnul jsem skoro hned.
Ráno jsem se vzbudil. Sáhl jsem rychle po mobilu a ulevilo se mi, že mě celou noc nikdo nehledal. Měl jsem dvě minuty po službě. Políbil jsem Mery na ruku. Opatrně položil ruku do lůžka a odešel jsem. Nepodíval jsem se na její hodnoty. To byla ale chyba, jenže já si to neuvědomil. Romanovy jsem na lékařáku předal službu a převlékl jsem se do civilu.
R: ,, Dneska má Mery zase krevní testy."
D: ,, Aha, mám tu zůstat ?"
R: ,, Jdi se domů vyspat. Napíšu ti SMS nebo zavolám jak to dopadlo."
D: ,, Dobře."
Na chodbě mě zdržel Valenta protože chtěl konzultaci. Asi půl hodiny mě zdržel. A Petra na recepci do mě patnáct minut šila kvůli rozpisu služeb. Jestli se mi to hodí. Já se dneska z té nemocnice asi vážně nevymotám.
D: ,, Jo, tak to může být." podal jsem jí to zpět a v tom si vedle mě stoupl Roman. Byl celý uřícený.
D: ,, Co blbneš mužíku ?" pousmál jsem se.
R: ,, Mery.."
D: ,, Co ?" vyděsil jsem se.
R: ,, Její stav se prudce změnil."
D: ,, K lepšímu nebo horšímu ?"

K lepšímu nebo horšímu ? 🤔

PS. Stále tě milujuKde žijí příběhy. Začni objevovat