PS. Stále tě miluju

Poštovní holub

Pomalu jsem se procházel městem a přemýšlel jsem. Dorazil jsem domů. Všude byla tma. Maky šla asi spát. Nakoukl jsem do pokoje a spala. Dal jsem si sprchu a na spaní si vzal jenom černý tílko a boxerky. V ložnici jsem si sedl za stůl a začal dopisovat dopis pro Mery.

Vím, že jsem ti hrozně ublížil, ale takové přátelské dopisování by bylo fajn, ne ?

Doufal jsem že na to přistoupí a budeme si psát. A taky jsem doufal že se Adam nebude naším rozhovorem Mery chlubit. Dopis jsem připevnil stejně jako Mery. Na poslední stránku přilepený izolepou. Už bez obálky. Škoda obálky.

Nastala neděle a Maky zase odjížděla. Dělal jsem nám snídani. Markétka si právě sedla na židli a já šel do svého pokoje pro knížku.
D: ,, Dej to mámě. Podtrhl jsem tam nějaký věci co by si měla přečíst.
Ma: ,, Chcete si ze mě udělat poštovního holuba ?" naštvala se a vzala mi knihu z ruky. Hodila s ním do kufru.

Ma: ,, Nebaví mě to."  brblala. Stáli jsme na zastávce a čekali na její autobus do Rubavy.
D: ,, Co tě nebaví ?"
Ma: ,, Neustálý běhání mezi váma." odsekla mi.
D: ,, I kdyby si se stavěla na hlavu, nic se nezmění."
Ma: ,, Kdyby si aspoň bydlel v Rubavě. Všechno by bylo jednodušší." Moje záchrana byl přijíždějící autobus.
D: ,, Už ti to jede. Čau." pohladil jsem jí po vlasech. Když odjela šel jsem domů, kde jsem si vzal pár věcí a šel do práce.

Pohled Mery
Bylo jedenáct večer když jsem přišla domů. Všude bylo zhasnuto a když jsem nakoukla do Maky pokoje, tak jsem viděla jak spí. Kufr měla v předsíni. Zajímalo mě jestli mi David taky něco napsal. Ale teď to asi nezjistím. Šla jsem si dát sprchu a cestou do ložnice jsem šla přes obývák. Na stole ležela kniha kterou jsem posílala po Maky Davidovy. Pod ní byl papírek napsaný Markétkou.

Táta ti tam zatrhl pár vět, máš si je přečíst. A uvědomujete si že jsem vaše dcera a né poštovní holub ?

Nad poslední větou jsem se musela zasmát. Knihu jsem si vzala a vzkaz nechala na stole. Lehla jsem si do postele s knihou v ruce. Otevřela jsem poslední stránku knížky a byl tam dopis. Pro mě od Davida. Usmívala jsem se a rychle ho otvírala. Byla jsem strašně nedočkavá co píše. Líbilo se mi jak mi píše že jsem výborná doktorka. Když tu ještě byl tak mi to často rád říkával. Najednou se mi vrátil ten pocit jak jsem do něj byla hrozně moc zamilovaná. Nad poslední větou jsem se usmála ještě víc a odpověď jsem znala. Samozřejmě že mu napíšu. Ale až zítra, jsem moc unavená. Dopis jsem vložila do knihy a tu odložila na noční stolek. Zhasla jsem lampičku a spokojená usnula.

Další den ráno jsem si chystala snídani a Maky už byla ve škole. Byla jsem oblečená, připravená že po snídani půjdu nakoupit do obchodu. Někdo zazvonil a já jsem se vydala ke dveřím. Otevřela jsem a stál tam Adam. Vrátil se. Ani jsem ho nepozdravila a uvědomila jsem si že si asi přišel pro odpověď.
A: ,, Ahoj." usmál se na mě a podával mi rudou růži.
M: ,, A..ahoj." trošku vyděšeně a trošku překvapeně jsem se na něj dívala.
A: ,, Ehm..můžu jít dovnitř ?"
M: ,, Jo, jasně." vzala jsem si od něj růži. ,, Děkuju, pojď dál." konečně jsem ustoupila ze dveří a on vešel dovnitř. Došli jsme do kuchyně. Dala jsem kytku do vázy a pak se na něj obrátila. Začal hned mluvit.
A: ,, Asi víš, proč jsem tady." znervózněl.
Přikývla jsem a podívala jsem se do země.
A: ,, Mery.." přišel ke mě a chytil mě za obě ruky. Pohlédli jsme si do očí a mě bylo jasné že mě teď bude přemlouvat jako posledně v kumbálu na urgentu. ,, Miluju tě. Budeš se mnou prosím chodit ?"
Nevěděla jsem co říct. Pořád nějak nevím co chci. Chci jeho nebo Davida ? I když mi srdce radilo Davida, mozek si vybral Adama. Chvíli jsem váhala s odpovědí a nakonec jsem si vzpomněla na to jak jsem tenkrát mluvila s Bíbou na JIP.

Flashback
B: ,, Nebreč." otřela mi slzu. ,, Musíš jít dál a odpustit mu. On toho lituje."
M: ,, Kdyby toho litoval tak se ozval už dávno. Né po deseti letech. Akorát mi dělá v hlavě zmatek. A máš pravdu Bíbo. Musím jít dál, ale bez něj. Začít s někým jiným. Jinak se z toho nikdy nevyhrabu."
End Flashback

M: ,, Jo, miluju tě a chci s tebou chodit."
Sice jsem netušila jestli dělám správně, ale za pokus nic nedám.

Jak bude Maky a David reagovat ? Udělala Mery správně ?