PS. Stále tě miluju

Ale tím dopisem se všechno změnilo

Pohled Mery
Uběhlo několik dní. Je sobota ráno. Jsem v práci. Propustila jsem pacienta se zlomenou rukou a šla na lékařák. Sedla jsem si na židli a četla si. Za chvíli dovnitř vešel Adam. Sedl si na židli naproti mě a v ruce držel papíry.
A: ,, Ahoj krásko." usmál se.
M: ,, Ahoj." opětovala jsem mu úsměv.
Párkrát jsme se spolu vyspali. Byla jsem mu vděčná, protože on opravdu jako náplast fungoval. Na Davida jsem myslela každým dnem čím dál míň. Ale nechodíme spolu a Markéta o nás neví. Takhle mi to vyhovuje.
A: ,, Přišli výsledky Bíby." podal mi desky s papíry.
M: ,, Ty jsi se na ně díval ?" vyděšeně jsem na něj pohlédla.
A: ,, Ne. Proč jsi tak vyděšená ?"
M: ,, Ehh..mám strach že to bude špatný."
Rychle jsem se podívala do papírů a studovala je. Adam mě zatím pozoroval a čekal co řeknu.
M: ,, To vypadá dobře." rozzářila jsem se.
Takhle šťastná jsem už dlouho nebyla. A nevypadalo to dobře, ale výborně. Vzpomněla jsem si jak jsem Davidovy ty aplikace na pacientech zakazovala. Teď už chápu že ho to fascinovalo. Zachraňovat lidské životy. Zase David. Výsledky jsem položila na stůl a zvedla se ze židle. Sedla jsem si obkročmo na Adama a začala ho líbat.

Pohled Davida
Sedím na urgentu v bufetu nad kafem a přemýšlím nad Mery. Jako celé dny od té doby co se ozvala. Na můj dopis mi neodpověděla. Chápu jí, protože jsem jí strašně ublížil.
L: ,, Hej Davide." strčil do mě Lukáš a vyrušil mě z myšlenek.
D: ,, No ?"
L: ,, Co je s tebou ? Jseš mimo už několik dní."
Lukáš sáhl na můj hrnek s kafem.
L: ,, Jak dlouho už tady sedíš ? Vždyť máš to kafe úplně studený."
D: ,, No a ?" vzal jsem si hrnek do ruky a napil se. ,, Ježiš, vždyť to mám ledový."
L: ,, Vždyť jsem ti to říkal. Poslouchal jsi mě ?"
Nevím. Něco říkal, ale co to fakt nevím.
D: ,, Promiň."
L: ,, Tak povíš mi už konečně co se s tebou děje ?"
D: ,, Mery mi neodepsala."
Lukáš věděl o tom jejím dopisu. Svěřil jsem se mu.
L: ,, No jo. To jsou ženský. Já se v Saše taky nevyznám. A to s ní žiju tři roky." rozhodil rukama. ,, Hele deset let jsi to vydržel bez ní. Tak co blbneš ?"
D: ,, Ale tím dopisem se všechno změnilo."
L: ,, Co všechno ?"
D: ,, Neodepsala mi protože mi nikdy neodpustí. Jsem jí úplně ukradený. Pořád jí miluju. Ale definitivně jsem o ní přišel."
Dal jsem si ruce do dlaní a Lukáš si povzdechl.
D: ,, Poraď mi co mám dělat."
Lukáš se už nadechoval k odpovědi když ho přerušila Saša.
S: ,, Nevím jestli ti zrovna on v něčem poradí." s neutrálním výrazem si k nám přisedla.
L: ,, Co tu děláš ? Máš volno, ne ?"
S: ,, To je tak už pokaždý. Někdo onemocní a volá se okamžitě mě." opřela se o opěradlo židle.
L: ,, Tak nebuď naštvaná." řekl Saše.
Saša to přešla mlčením a obrátila se na mě.
S: ,, S čím si chtěl poradit ?"
L: ,, To je nápad. Saša ti určitě poradí víc jak já. Ona je ženská tak tomu rozumí."
S: ,, Chceš poradit s nějakou ženskou, jo ?"
Nechápavě se na mě podívala. Asi to nečekala. Přikývl jsem.
L: ,, Napsala mu dopis Mery.."
S: ,, Jeho bývalá se kterou má Markét ?"
Luky přikývl a pokračoval.
L: ,, No a David jí napsal že ho mrzí že jí opustil. Jenže ona mu už neodpověděla."
S: ,, Proč ti najednou psala ?"
Otočila se na mě.
D: ,, Něco rychle potřebovala."
S: ,, Tak to ti mohla napsat SMS. Jenže nechtěla si pomotat hlavu." začala vysvětlovat. ,, A neodpověděla ti protože si jí opravdu hlavu pomotal."
D: ,, Fakt ?"
S: ,, Kdyby jsi jí byl ukradený tak ti napíše hned znova a vynadá ti."
L: ,, Počkej Sašo, ty myslíš že mu ještě odpoví ?'
S: ,, Dlouho to nevydrží. Jak dlouho to je co jsi jí napsal ?"
D: ,, Dva týdny."
S: ,, Poštou ?"
D: ,, Messengerem."
S: ,, Aha, tak to se dlouho drží. Je silná teda. Tak do týdne máš její dopis."

Má Saša pravdu ?