PS. Stále tě miluju

Zvracela a bylo jí blbě

Pohled Mery
Bylo brzo ráno. Maky byla u Davida. Já spala na pravé straně postele a Adam na té druhé. Pohádali jsme se. Zase. Hádáme se teď skoro pořád. Já měla dnes volno a Adam noční. Vzbudil nás oba zvonek. Koukla jsem se na hodiny na nočním stolku. Bylo sedm ráno. Kdo mě musí budit ? Adam se k vstanutí moc neměl, tak jsem musela vstát já. Naštvaně jsem vstala. Ze židle u mého psacího stolu jsem si vzala svůj župan který jsem si cestou ke dveřím oblíkla. Byla jsem v kuchyni když jsem slyšela jak Adam taky vstal. To brzo. Došla jsem ke dveřím a odemkla je. S nechutí a ospalá jsem je otevřela.
P(Policista): ,, Dobrý den, jste slečna Marie Černá ?" pozdravili mě dva policisté a jeden z nich mi položil otázku. Rázem jsem se probrala a vyděšeně přikývla. Ale né. Hrozně jsem se lekla. Mě bylo jasné proč pro mě přišli. Určitě to prasklo."
P: ,, Oblečte se a půjdete s námi."
A: ,, Proč ? Nic neudělala." ozval se Adam přímo za mnou.
M: ,, Toho si nevšímejte. Dejte mi pět minut." řekla jsem jim a rychle se vytratila do ložnice. Jak jsem předpokládala, Adam šel za mnou.
A: ,, Co to má znamenat ? Ty jsi snad něco provedla ?" rozčiloval se a skoro křičel.
Mlčela jsem a přetáhla si přes hlavu tričko. Popadla jsem rifle a rychle do nich vlezla. Nechtěla jsem s ním mluvit. Vydala jsem se ke dveřím.
A: ,, Mluv se mnou." chytil mě silně za zápěstí.
M: ,, Au.." cukla jsem sebou, ale pořád mě pevně držel.
A: ,, Co jsi udělala ?"
M: ,, Pusť mě. To bolí ty idiote." konečně jsem se mu vyškubla. ,, Jsi normální ?"
A: ,, Promiň, ale štve mě to. Proč se mnou nemluvíš ?"
M: ,, Nechci s tebou mluvit." povzdechla jsem si. Stejně se to dozví. ,, Řeknu vám to s Markét až potom." slíbila jsem mu a odešla za policisty.

Pohled Davida
Maky odešla do školy a já si vzal v práci na dnešek volno. Jel jsem do Rubavy na policejní stanici. Je mi jasné že Mery už zatkli. Bojím se jestli to vydrží a všechno to udrží v tajnosti. Cesta do Rubavy trvala věčnost, ale přesto jsem se dočkal a vstoupil dovnitř. Vrátný mě odkázal na nějaké oddělení a já tam šel. Hned jak jsem ho našel, uviděl jsem policistu, který stál ke mě zády a z toho co říkal do mobilu jsem soudil že mluví o Mery.
P: ,, Nechce nic říct. Ale vsadím že to dělala. Určitě."
D: ,, Můžu na moment ?" oslovil jsem ho.
P: ,, Musím končit, ahoj." zavěsil a otočil se na mě. ,, Co pot.. Davide." usmál se a podal si se mnou ruku.
D: ,, Čau Prokope."
P: ,, Co tu děláš ? Jsi něco udělal ?" zasmál se.
D: ,, Ne, ale moje bývalá přítelkyně ano. Marie Černá."
P: ,, Aha..a proč si přijel ?"
D: ,, Chci jí z toho vysekat. Nemůžou jí zavřít."
P: ,, Tady radši ne, pojď ke mě do kanceláře." vzal mě tam a jakmile jsem za námi dveře tak jsem pokračoval.
D: ,, Prostě nemůžeš Prokope, máme spolu dceru, nedávno slavila 14. Jak jí asi bude když její mámu zavřou do kriminálu protože pomáhala pár lidem dál plnohodnotně žít ?"
P: ,, Proč jí bráníš ?" podezíravě se na mě podíval.
D: ,, Já..naučil jsem jí to aplikovat a poslal jí tam ty lidi aby jim to udělala. Je to moje vina, chápeš ?" cítil jsem se bezmocně.
P: ,, Miluješ jí ?"
D: ,, Nevím, asi..je to teď důležitý ?"
P: ,, Takže jo. Ale víš o tom že má přítele ?"
D: ,, Vím." řekl jsem pevným hlasem. Mě to bylo jedno, protože vím že ho nemiluje.
P: ,, Tak fajn, pustím jí. Ale zkuste to dělat trochu tajněji, jo ? Ať vás nemusím zatýkat."
D: ,, Díky Prokope."
P: ,, Mám jí říct kdo zařídil její propuštění ? Třeba by sis u ní šplhl."
D: ,, ,, Ne. Já si stejnak myslím že jí to dojde."
P: ,, Dobře."
Do kanceláře vtrhla mladá policistka.
Po(Policistka): ,, Paní Černou před chvílí odvezla záchranka. Zvracela a bylo jí blbě. Tak jsem jí radši zavolala záchranku."

Napadá vás co by Mery mohlo být ? 🤔