PS. Stále tě miluju

Ani pusu jí dát nemůžu

Pohled vypravěče
Zbytek dne si užili. David vzal Mery domů. Byla neděle a tak když byla Maky doma tak šli všichni tři na procházku. Mery byla na vozíčku a David a Mery se střídali ve jejím vezení. Všichni tři byli po dlouhé době zase šťastní. Maky se večer osprchovala a protože měla za sebou náročný den, šla brzy spát. David s Mery seděli na gauči, přitulení k sobě.

Pohled Davida
Všiml jsem si že Mery je unavená.
D: ,, Půjdeme spát jo ?" Mery přikývla. ,, Potřebuješ ještě na záchod ?" opět mi přikývla. Vzal jsem jí do náruče a šel s ní směrem k záchodu.
M: ,, Nemusíš se se mnou furt tahat." smála se.
D: ,, Jsi lehká a takhle je to rychlejší." Posadil jsem jí na záchod. Mery si zkusila stáhnout rifle a povedlo se jí to.
M: ,, Můžeš počkat za dveřma ?"
D: ,, Jo, jasně." odešel jsem.
Mery po chvíli na mě zavolala. Rifle měla už zpět natáhlé.
D: ,, Jsi šikovná Mery." usmál jsemse.
Zase jsem jí vzal do náruče a v ložnici jí posadil na postel. Sama se převlíkla do pyžama. Dala si jenom tričko a kalhotky a já musel být zase otočený. S mojí dopomocí si lehla a přikryla se.
D: ,, Dobrou noc." dal jsem jí pusu na čelo.
M: ,, Daví ?"
D: ,, Co ?"
M: ,, Zůstaneš se mnou ?"
D: ,, Samozřejmě."
M: ,, Lehneš si ke mě ?"
D: ,, Můžu ?"
M: ,, Jo."
Lehl jsem si kousek za Mery. Hlavu položil na polštář a peřinou se přikryl. Mery začala něco zkoušet. Po chvilce se jí podařilo otočit směrem ke mě a pak si zklamaně povzdechla.
M: ,, Chtěla jsem za tebou, ale už se nepohnu."
D: ,, Stačí říct." přisunul jsem se tak že jsem byl těsně vedle ní. Lehla si mi na rameno.
M: ,, Já už nechci. Strašně mě to vyčerpává."
D: ,, Já vím, ale zvládneme to společně. Já i Maky ti se vším pomůžeme."
M: ,, Já bych chtěla chodit." začala brečet. Hlavu zabořila do mojí hrudi. Obejmul jsem a hladil ve vlasech.
D: ,, Ššš..Mery..nebreč." jenže to nepomáhalo. Pořád brečela. ,, Mery..miluju tě. A je mi jedno jak na tom seš." přestala konečně brečet. ,, Sice už to nebude jako dřív, ale pořád máš šanci žít dál. Jinak ale pořád můžeš ještě toho tolik dělat."
M: ,, Děkuju." otřela si slzy a usmála se.
D: ,, A už pojď spát." přikývla. Lehla si mi na rameno, já jsem jí obejmul a takhle jsme usnuli.

Uběhli dva týdny. Mery se spoustu věcí už naučila. Za chvíli už bude všechno zvládat sama. Pokaždé když Mery řeknu že jí miluju, tak mi nikdy neodpoví. Ani pusu jí dát nemůžu. Jenom obejmout nebo pohladit. Nic víc. Bylo odpoledne, Markétka si dělala úkoly v pokoji a já seděl s Mery na gauči a povídali jsme si. Naklonil jsem se k ní abych jí mohl dát pusu. Chvíli to vypadalo že nebude proti, ale na poslední chvíli mě od sebe odstrčila.
M: ,, Davide ne." Rychle jsem si sedl zpátky vedle ní. Chvíli bylo trapné ticho.
M: ,, Promiň, ale nemůžu."
D: ,, Proč ?" podíval jsem se na ní.
M: ,, Bojím se."
D: ,, Čeho ?"
M: ,, Že když se do tebe zamiluju tak mě zase opustíš." Nezvládl jsem to a začal se s ní hádat.

Jak tahle hádka dopadne ?