PS. Stále tě miluju

Než budu muset na mateřskou

David mi poslal dalšího pacienta do Rubavy. Úspěšně jsem mu to aplikovala. Po večerech jsem se zdržovala v nemocnici a kontrolovala si ty kterým jsem to udělala už předtím. Markét teď byla u mě. Domů jsem přišla jako každý den až po osmé večer.
M: ,, Ahoj." zavolala jsem do domu.
Ma: ,, Ahoj mami." usmála se na mě a vyšla ze svého pokoje.
A: ,, Nazdar." řekl Adam nepříjemně a šel k nám. Ale dneska jsem měla tak dobrou náladu že mi už jí nemohlo nic zkazit. Nebudu na něj reagovat když se mnou nebude mluvit slušně.
M: ,, Jedla jsi ?" usmála jsem se na Maky.
Ma: ,, Jasně."
A: ,, Kde jsi zase byla takovou dobu ?" naštvaně se zeptal.
M: ,, Jak bylo ve škole ?" teď mě zajímala Maky a né on. Pokračovala jsem do kuchyně a oba dva za mnou. Unaveně jsem si položila kabelku na židli.
Ma: ,, Dostala jsem jedničku z angličtiny." oznámila mi s úsměvem.
M: ,, Super, táta naučil ?"
A: ,, Haló, já jsem tady taky ale.." začal se vztekat.
M: ,, Tak se bav normálně." odsekla jsem. Adam si povzdechl, uklidnil se a zeptal se mě normálně.
A: ,, Proč chodíš domů tak pozdě ?"
M: ,, Moc práce. Chci si jí užít než budu muset na mateřskou." pohladila jsem si bříško, pomalu už jsem se zakulacovala. Ale na urgentu to ještě nikdo neví. Zatím to tajím. Adam mlčel a Maky se usmívala.
Ma: ,, Jo, táta naučil. Učil mě to asi dvě hodiny."
M: ,, A co v Praze ? Líbí se ti tam ve škole ?"
Ma: ,, Jo, líbí. Ale tady v Rubavě je to lepší. Škoda že táta nebydlí tady někde blíž."
M: ,, No jo." pokrčila jsem rameny a šla si udělat něco k jídlu.

Uběhli dva týdny. Maky před chvíli přijela od Davida. Seděla jsem na gauči a hladila si bříško. Adam seděl na druhém konci gauči. Byli jsme opět rozhádaní. Jak jinak.
Ma: ,, Tady máš zase knížku od táty."
Adam se zamračil. Maky dala knihu listama dolů a zrovna když procházela okolo Adama z knihy na zem vypadl papír přeložený napůl. Dopis od Davida. Maky to chtěla zvednout, ale Adam byl rychlejší. Bohužel.

Jak budou reagovat ? A stihne si Adam přečíst i obsah dopisu ?