Hudba

490 15 3
                                    


Ráno mě probudili komorné. Pomohli mi do šatů a zanechali mě v komnatě s tím že oběd i snídani mi donesou do pokoje. K snídani byli palačinky. Mňam. Po snídani jsem vytáhla dopisní soupravu a začal psát dopis domů.

Čau mami a tati,
jak se vede? Mám se tu dobře. Už jsem si popovídala s královnou vyptávala se na vás. Dneska večer se koná bál tuším že to bude vysílané živě. Bál je na naší počest. S princem Armanem jsem se udobřila. Oba jsme zase skončili v jezírku ale jinak v pohodě. Našla jsem si tu kamarádky. Krystyn, Astru, Zoe, Lotte, Jassiku, Cho.
Mám vás ráda a už se těším až vás zase uvidím.
S láskou vaše dcera Belatris.

Dopis jsem dala do obálky a vyšla na chodbu. Proplétala jsem se mezi chdbaby a hledala někoho komu bych dopis mohla předat. Někdo do mě strčil a já se rosplácla na zemi. Překvapeně jsem se začala zvedat na nohy. ,,Promiň neviděl jsem tě." omlouval se Zac. ,,Já vím že jsem o hlavu menší než ty ale...." nedopověděla jsem větu protože se člověk za Zacem rozesmál. ,,Ahoj Lukasy. " pozdravím ho a zvednu se za pomoci Zaca. ,,Kluci udělali by jste pro mě něco?" oba se na mě podívaly. ,,Poslaly by jste to ke mě domů?" podám jim obálku. Lukas si ji přebral. ,,Tvé přání je mi rozkazem." usmála jsem se . ,,Děkuji vaše výsosti. A teď jestli mě omluvíte jdu bloudit a hledat dámský salonek." kluci se rozesmáli. ,,Zac tě tam dovede já jdu za Larou mám s ní schůzku." ,,Lukasy!" ,,Ano?" ,,Už jsi mluvil s Astrou?" ,,Ne nemluvil." přikyvnu a otočím se na Zaca. ,,Takže kudy vaše výsosti?" ,,Tudy." zavěsila jsem se do něho a vylši jsme.

V dámsekem salonku bylo pozdvižení všechny řešili šatny. Když jedna zjistila že má šaty hezčí její kamarádka volala své komorné aby jí její šaty předělali jediná já a Em jsme byli v klidu seděli jsme ma gaouči a hráli karty. Už pátý kolo jsem vyhrála.
,,Já s tebou hrát nebudu." odhodila karty, které ji zbyli. Rozesměju se. ,,A co chceš dělat?" zeptám se. ,,Co kdyby si něco zahrála na klavír?" navrhne. Pokrčím rameny. ,,Pořád lepší než se dohadovat o šaty." ,,Jaké vlastně budeš mít?" ,,Nech se překvapit." usměju se na ni a zasednu za klavír. Položím prsty na klávesy. Jakmile se místností ozve první tóny všichni utichli. Melodie vycházející zpod nich prstů se linula místností a tak jsem k tomu začala zpívat. Když jsem dospívala a dohrála spustil se potlesk ale někdo tleskal hlasitěji než ostatní. Všichni se podívají ke dveřím kde stála královna. Pomalím krůčky došla ke mě. ,,Vaše jasnosti." uklonim se jí. ,,Překrásné hraješ to tě naučila matka?"
,,Ano." ,,Zahraješ si se mnou?" zarazila jsem se. Překvapeně jsem přikývla. ,,Klidně spívej, budeme hrát tu co si teď hrála učila mě ji vaše matka." při tom se podívala na Em. Pomalu jsem položila prsty na klávesy a znovu začala hrát. Naše dvě melodie se spojili v jednu bylo to tak nádherné a já do toho začala zpívat. Cítila jsem se volně, přirozeně, cítila jsem se jako já.

Dohráli jsme. Všichni tleskali a některým tekla slza po tváři. Královna se na mé podívála. ,,Zvládla by si zaspívat na dnešním bále?" cože! Vtřeštím na královnu zrak. V duchu si nafacku a řeknu věc za kterou bych z velkou pravděpodobnosti dostala jednu do nosu od matky. ,,Ale vy budete zpívat semnou." všichni si začaly šeptat. Spříma jsem se podívala královně do očí. ,,Dobra, co budem zpívat?" ,,To je na vás výsosti." královna se zvedla a došla za klavír a odněkud vytáhla deník. ,,Vaše matka rada skládala písničky a pak mi je dala." ukáže mi dení podívám se na sestru, které se do očí nahrnuly slzy. ,,Od té doby co vypukl ten požár neskládá hudbu." královna se smutně usměje nad mími slovy. ,,Ale předtím rada skládala. Vždycky jsem měla najradši tutu." podá mi deník. ,,Ano tu znám." ,,Fajn na slavnosti ji spolu zaspíváme. A vy pak zazpíváte, tu kterou jste spívala teď." přikývnu. ,,Budu se těšit." pak se otočila na ostatní. ,,I na vás se budu těšit na bále." s těmito slovy opustila salonek. Všechny dívky se na mě podívaly a pak se strhla hádka. Všechny se schodli že potřebují lepší šaty a já už na to neměla. V tichosti jsme se vyplížila a vydala se do pokoje.

Tam bohužel na mě čekaly komroné stím že zaslechli tu novynu a že mi předělávají šaty. ,,Dneska musís vypadat perfektně." říkala zrovna Linda. Odložila jsem příbor. ,,Dnes se nesmím hlavně strapnit." dívky se na sebe koukli a všechny tři si ke mě sedly. ,,Ty se nestrapníte. Slyšely jsme tě. Byla jsi skvělá." ,,Jenže já budu zpívat s královnou píseň, kterou napsala moje máma!" začínala jsem z toho býd v depresích. Linda mě objala a Sára s Mirou následovaly jejího příkladu. ,,Budeš úžasná a nás tam budete mít vždycky. Nemyslete na to že vás budou pozorovat soustřeďte se na hudbu." řekla Mira. ,,Děkuji vám holky." odtáhla jsem se od nich. ,,Teď se půjdu vykoupat a budu očekávat ty nejhezčí šaty." ,,Jistě slečno." sesmíchem se mi uklonili a já jsem zalezla do koupelny.

Teplá voda mi pomohla a uvolnila. Holky už tam na mě netrpělivě čekali.
,,Tak? Co jste vymysleli?" zeptám se. Moje komorné se hrdě usmějí a uvolní mi výhled na šaty. Brada mi spadne až ke kolenům.

,,To to je nádhera...." ,,My víme tak si je skuste ať víme jak budete v nich vypadat." vypískal radostně Linda. Oblékla jsem se a podívala se do zrcadla. Jemná latka mi byla příjemná. ,,Červná?" zeptám se. ,,To byl Miri nápad." vypadlo z Sáry. Podívám se na Miru. ,,Musíte se princům líbit." rozesmála jsem se. Sára mě posadila před toaletní stolek a sačela mi rozčesávat a upravovat vlasy. Linda mi oko krku zapla zrtízek té růžičky, kterou jsem měla první den a Mira se mi starala o meka up. Když jsem byla hotová nemohla jsme se poznat. Nevypadala jsem jako pátá ale jako.... ,,Vypadáš jako princezna." zašeptala Sára. ,,Holky budete tam semnou že?" ,,Budem s tebou až do konce." přikývne Mira. Obejmu je. Voják zadveřmi mě zaved před taneční sál. Hudba už zněla. ,,Užite si večer slečno a moc vám to sluší." ,,Díky." na to jsme vešla do sálu.

Bylo tu spoustu lidí. Měla jsem pocit jakoby v tu chvíli co jsem vešla se na mě všichni začaly dívat. Došla jsem ke sestře, Krytyn, Lotte a Zoe. ,,Ahoj moc vám to sluší." ,,Díky i tobě. Přeje mi ti dneska hodně štěstí." přikývnu na znamení díků. ,,Přivítejte královskou rodinu. Král Alexandr, královna Miranda, princ Elias Lukas a princ Arman Zac." dveře se otevřely a do sálu vešla královská rodina. Královna měla honosné modré šaty a její synové a manžel měli modrý oblek. Všem čtyřem má hlavách zářila koruna.

Královna si stoupla na pódium. ,,Než začne bál na přivýtanou našich soutěžících ráda bych na pódium pozvala jednu dívku. Jmenuje se Belatris." povzdychnu si a vydám se za královnou. Vystoupám na pódium. ,,Poprosil jsem tu dívku aby nám na začátek našeho bál zazpívala. Souhlasila pod jednou podmínkou. Že si sní musím taky zazpívat." sálem se spustilo šuškání. Zamrkám a podívám se na lidi pode mnou. Ve velkých
chvíli si přejeme spoustu věcí. Aby můj bratr byl jiný. Aby jsme byli pořád druzí. Aby tu byl někdo kdo tu pro mě bude a bude na mě ,,Belatris." ,,Ano?" podívám se na ni. ,,Jen chci aby si véděla že jsou na tebe rodiče hrdý a já jsem pyšná že jsi dcera mí nejlepší kamarádky. Dupni na to." pak mi podala mikrofon a odešla. Znovu se podívám pod sebe na ty lidi. Zahlédlnu svoje komorné, svoje kamarádky sestru a prince. Oba byli překvapení ale věděla jsem že tu všichni tihle lidé jsou a jsou na mě pyšní. Přilažila jsem si mikrofon blíž k ústům a čekala na první tóny.


(To je ta píseň)

Když jsem dozpívala spustil se obrovský potlesk. Na tváři se mi objevil úsměv. Pohled jsem spojila s mími komornými které radostně tleskaly pak s kamarádkami a sestrou a nakonec s princem. Zac se mi podívám hluboko do očí a já jemu. Vydržela bych tam stát takhle celé věky, kdyby se vedle mě nezastavila královna. ,,Byla jsi skvělá." ,,Děkuji vaše veličenstvo." ,,Seš připravená na další song?" ,,Jistě." a tak jsem znovu přiblížila mikrofon k ústům a začala zpívat.

Uklidnila jsem se královně pak divákům, kteří tleskaly jak o život a seběhla jsem schody ke svím kamarádkám. ,,Tak pojďme se vveselit!" vykřikla radostně Lotte. Holky se vydali na taneční parket v půlce cesty jsem se zarazila a otočila se. Zac se opíral o stěnu a pozoroval mě.

Čauky,
Omlouvám se že teď nevišla kapitola. Teď mi to vůbec nevycházelo a dám krk za to že bude v kapitole hodně chyb. I za to se omlouvám. Tu píseň jsem tam dala protože je to jedna z nich oblíbenějších ....

Elizabeth Tomanov

Selekce pro DvojčataKde žijí příběhy. Začni objevovat