Selekce pro Dvojčata

Princess

Ráno mě a Zaca probouzí dost překvapené služebné. No vypadalo to dost komicky. Mira vykřikla, Sára se rozařila a Linda serozesmála. Co se týče mě já se cítila trapně. Ležela jsem na polonahým princi, který měl zabořený obličej do mích vlasů. Pohlédla jsem na rozespalého prince, který si mě k sobě tiskl a vůbec si neuvědomoval že tu jsou moje komorné. Popravdě bych dala cokoliv, kdybych mohla dál spát. Svůj pohled jsem přesunula na komorné. ,,Vaše vísosti moc se omlouváme ale potřebujeme připravit slečnu." ujme se slova Mira. Zac zívl a podíval se na mě. Naklonil se k mému uchu. ,,Uvidíme se na snídani." zvedla jsem se  a dovolila jsem mu tím se taky posadit. Komorné se prudce otočili zády. ,,Nemusíte se otáčet já jsem oblečený." holky se zase zpátky otočila. Překvapilo mě jak se stihl rychle obléct košili. Obě se zvedneme z postele. Holky se Zacovi uklonili. Princ se obul šáhl po klice a než jsem se nadála byl fuč.  ,,Tak že ti nebylo dobře." nadzvedne   obočí Sára. Zrudnu. Holky se rozesmějou a doženou mě do koupelny.

Z koupelny vycházím uvolněná. Ta koupel byla skvělá. ,,Původně jsme chtěli jiné šaty ale rozhodli jsem se pro tyto."

,,Červené?" nadzvednu obočí. ,,Ano, červené. Je to nejoblíbenější barva tvého milého." ,,On není můj milí." spraží Lindu  pohledme. ,,Jo? Tak proč byl u tebe celou noc? Proč za tebou přišel i když nikdo nevěděl že už přijely a on nesměl za žádnou soutěžící jít aby to bylo fér. A jak to že jsem vás nachytali spolu. Jasně kdyby jste si spolu povídaly tak jo ale takhle?" na to už jsem neměla co říci. Holky mě navlékli do šatů a zamasokvali mi cucflík i přesto byl trochu vidět. No to zase bude.

Na snídani  jsem přišla jedna z prvních. Byli tu jen tři holky. April, nějaká blondýnka a černovláska.  Obě se živě bavili o šatech. Když, jsem vešla podívaly se na mě a dál si povídali. Sednu si vedle April. ,,Ahoj." ,,Ahoj." řekne sklesle.
,,Děje se něco?" ,,Ne teda jo. Já nevím."  ,,Ehh tak mi to řekni."
,,Nemám šanci." vyhrkne  a do očí se jí nahrnou slzy. ,,Proč si to myslíš." podívala se na mě způsobem: Ty se ještě ptáš?. ,,Hele April nemůžu ti pomoc, když mi neřekneš proč si to myslíš?" smutně se usměje. ,,Princ Arman je do tebe zamilovaný. To ví snad každá..." ,,No tak moment. Není do mě zamilovaný." ,,O co tu de?" vyděšeně nadskočím. Lara si sedla naproti nám. ,,Jen řešíme že je do naší Belatris princ Arman zamilovaný. Jenže mi tvrdí že to tak není." vysvětlí ji April. ,,Jo to máš pravdu. Všiml by si toho  i slepí a hluchý zároveň." ,,Ale holky no tak. Vždyť nejsme ani v elitě lecos se může změnit." to April zřejmě rozveselilo proto že se usmála. ,,Co se ti stalo?" ,,Ale no tak ještě někdo mě vyděsí a slibu ji že bude o soutěžící míň." vyhrkla jsem a svůj pohled otočím na sestru. Zkoumala můj krk. A sakra. Než jsem ji stihla odpovědět do jídelny se nahrnuly ostatní soutěžící a za nimi královská rodina. Pohledem jsem vyhledala Zaca. Jen jak se naše pohledy střetli usmál se.

Po snídani nám oznámili že zítra bude den připravovat skupina Astry. Hned jak nás pustili se Astry skupinka sešla a dohadovali se o tom co zlepšit a co změnit. Mému týmu přišlo že všechno je připravené a nemusíme být ve stresu. Po dlouhé době jsem seděla sama v zahradě a užívala si klidu. Samozřej mě nic nemůže trvat věčně a já mám tu smůlu že se zrovna něco děje i když si užívám samoty. ,,Slečno rebelové!" co  že! Už zase! Tentokrát žádní mrtví! Voják mě chytil za ruku a nedbal toho že jsem účastnice selekce. Tady šlo o život. ,,Ke královskému  úkrytu se včas nedostaneme." mumlal si. Z ničeho nic se zastavil a zatlačil do dveří. Ono je více úkrytů? Strčil mě dovnitř a dveře se zavřeli. Otočila jsem se na zemi seděla dívka ve světlýčh šatech a své černé vlasy měla zamotané do drdolu. I hned jsem poznala že se jedná o princeznu Vee. Došla jsem k  ní a sednu si vedle ní. ,,Ahoj já jsem Belatris." ,,Vaše vísosti." dodám rychle. ,,To je v pořádku Belatris. Říkej mi Vee. Podívala se na mě. Měla očí jako jejich matka čokoládově hnědé. ,,Tak tě sem šoupli  bez žádného většího vysvětlení?" přikývne. ,,Nechápu jak to že zaútočili teď." ,,Dobrá otázka."
,,Je jasné když tu není otec tak jsme slabší ale oni zaútočí ten den co přiejedou." ,,Možná si myslí že tu ještě nejsou." navrhnu. ,,To je blbost mají dobré špehy." chvíli jsme mlčely. ,,No takže ty jsi ta dívka, kterou můj bratr miluje?"prudce si stoupnu. ,,Ale no tak! Už si čtvrtý člověk, který to říká." začnu pochodovat po místnosti
,,Promiň nechtěla jsem tě urazit."
,,Neurazila si mě. Jen mi to začíná lést na nervy. Nejsme ještě ani v elitě a všichni předhazují že mě Zac tedy princ Arman miluje." zastavím se a podívám se na ni. ,,Víš ty co?" ,,Ne."
,,Budeme si povídat o něčem jiném. Jaká je tvoje nejoblíbenější kniha?" ,,Hmm asi Klikatá cesta nebo Zastoulaný šíp." ,,Takže fantasy? Taky je mám nejradši ale Zastoulaný šíp jsem ještě nečetla. Myslím že ji nemáme ani v knihovně." usměju se a sednusu si zpátky vedle ní. Začnu jí vyprávět o knize.

,,U všech na světě, našel jsem je!" zvednu hlavu, kterou jsem měla  lehce zakloněnou a opřenou o zeď za mnou a princeznou. Obě jsme usnuli. Zamžourala jsem na toho vojáka. Pomohl nám na nohy a dostat se z úkrytu. Z útrop chodby vyběhla královna a její manžel. Za  nimi šely oba princové. ,,Ach holčičko jsi v pořádku?" objala královna svojí dceru.  ,,Ano." ,,A ty?" otočí se na mě a začne mě kontrolovat. Mateřský instinkt. ,,V pohodě." ,,Jsem rád že vám nic není." ozve se král stojící vedle své ženy. Lukas objal svojí sestru a pak mě. ,,Jsem rád že vám nic není holky." ,,Zatím žijeme." odpoví mu jeho sestra a já se zmůžu jen na úsměv. Koutkem oka zahlédlnu jak Zac něco naznačuje své matce. Ta i hned pochopí chytne svého překvapeného manžela a táhne ho pryč. ,,Moc ráda jsem tě poznala Belatris a určitě si zase popovídáme."
,,Budu se těšit Vee." princezna se zavěsil do svého bratra a oba odešly za jejich rodiči. Otočím se na Zaca. ,,Ehm. Vážně ti nic není?" zeptá se. ,,Ne není. S tvojí sestrou jsme si padly do noty tak že se to dalo přežít. Máš skvělou sestru." Zac nadzvedne praví koutek. ,,Tak že si teď tykáš snad s celou mojí rodinou." ,,S tvým otcem si netýká a....." nedopoběděla jsem. Princ mě políbí na čelo a pak na rty.

Po chvíli se odtáhne a  obejme mě. ,,Měl jsem o tebe strach." zašeptá