Dva princové kteří se rozhodnou udělat selekci. Nikdo neví kdo je koruní princ.
30 dívek
Najdou si tyto dívky v srdcích Morganských prncích místo? Nebo se zamilují do překrásných a vymakaných strážců, kteří hlídají jejich pokoj? Jak budou princové...
Ráno mě neprobudily mé komorné ale někdo hladící mě ve vlasech. Zvednu hlavu z hrudníku dotyčného. ,,Dobré ráno slečno Bellová." pozdraví mě usměvaví Zac. ,,Dobré ráno pane Steele. ,,Jak jste se vyspal?" opětuji mu úsměv. ,,Nejlépe jak jsem se kdy vyspat mohl. A vy?" ,,To jsem ráda. Já? Lépe už to ani nešlo." jak jsem to odřekla trochu jsem zvážněla. ,,Díky že si za mnou přišel. Nevím co bych bez tebe udělala." nasadil milí úsměv. ,,Nemáš zač Sue." ,,Mělibycho vstávat." už se chci zvednou, když mě Zac strhne k sobě a přitiskene své rty na mé.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Odtáhnu se. Překulí mě a rázem jsem ležela pod ním. Usměje se a znovu přitiskl své rty na ty mé. ,,Jaké to je líbat se s princem zašeptal" mi do ucha, po naší líbačce. Ušklíbnu se. ,,Nádherné." také zašeptám. Ucítím jak mě Zac políbil na spánek. ,,Měli bychom vstávat. Nesmí tě tu najít moje komorné jinak mě budou vyslíchat, jako ostatně celou selekci." řeknu už normálně na hlas. Zacův obličej zvážněl a sedl si vedle mě. Zvednu se a taky se posadím. ,,Co se děje?" ,,Dneska musíme vyloučit dvě dívky aby vás tu bylo jen dvacet. A já jsem nebyl ani se všemi na schůzce." chytla jsem ho za ruku. ,,Já věřím že si vybereš správně a Lukas ti stím pomůže a navíc nemá ani jinou možnost." ,,Jak můžeš být tak klidná, vyrovnaná i když v téhle prokleté soutěži soutežíš taky." pokrčím rameny. ,,Mě stačí že můžu tu být stebou." nakloním se k němu a dám mu pusu na tvář. Samozřejmě že jsem nezapomněla na další sozmutěžíci, kteří soutěží o Lukase a o něj ale mě stačí že je tu teď semnou. Co se to sakra semnou děje! Pohledem jsem zalétla k hodinám na jeho ruce. Už bylo sedum. Za chvíli příjdou moje komorné. Zvedla jsem se z postele. Došla jsem ke dveřím do koupelny, už jsem měla ruku na klice, když mě Zac uchopil za ruku a stáhl k sobě. Už na sobě měl polozaplou košili. Jak to dělá že je tak rychle oblečený! Dokonce měl upraveně i vlasy! Políbil mě na špičku nosu. ,,Uvidíme se na snídani." vydal ss ke dveřím a cestou si dozapl košili. Nečekala jsem až odejde a schovala se do koupelny.
Po vysprochování jsem se vrátila do pokoje. Moje komorné už tam byli. Linda zrovna otevýrala okno, Sára si připravovala věci a Mira stlala postel. Na židli už leželi připravené šaty. Byli mi povědomé a pak mi to dojde vždyť jsou to ty šaty z mého nákresu! ,,Jak se cítíte?" otočím se na Miru. ,,Už dobře. To jsou ty šaty, které jsme včera malovala?" ,,Ano líbily se nám nejvíce." ,,Moc se vám povedly." ,,Díky." ozvalo se trojhlasně. Holky mě namalovaly, učesaly a pomohly do šatů.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
