Selekce pro Dvojčata

První den v ELITĚ - první sníh

Nechávala jsem  Sáru aby mě namalovala. Mira s Lindou někam zmizeli a ještě se nevrátili. ,,Hotovo." stoupla jsem  si před zrcadlo. Vlasy jsem měla zapletené do copánku, lehké líčení. ,,Jaké to je být v elitě?" pokrčila jsem rameny. ,,Jsem více nervózní ale jinak je to asi stejné." Sára si sedla na postel. ,,Děje se něco?" ,,Ne já jen... jako malá jsem byla zamilovaná do prince Armana a drží se mě to pořád a... nevybrali mě do selekce, a když jsem  prince Armana viděla s tebou  tak šťastnýho."
,,Nevěděla jsem  že ti ubližuji, když nás vidíš spolu." ,,Ví to jen Mira a byla bych ráda, kdyby to tak zůstalo."
,,Spolehni se." ,,Vážně ti to přeju. Vím že si laskavá a hodná budeš skvělou princeznou. Navíc o proti tobě bych nikdy neměla šanci." usměje se. ,,No tak jistá bych si nebyla. Ale co vím jistě je že na tebe někde čeká tvůj princ." než jsem stihli cokoliv udělat do místnosti vtrhla Linda a za ní Mira.
,,Kde jste byli?" chci vědět. ,,Pro tvoje šaty." vypískla Linda. Podívám se na Miru. ,,Na začátku selekce jsme vám vytvořili šaty. A dohodli jsme se že ti je dáme, když se dostaneš do elity." jen co to odřekla ukázali mi šaty.

Nikdy nepřestanu žasnout nad jejich šikovností, pomyslím si když do ruky uchopím látku.

,,Závidím ti. Tvé komorné jsou skvělé." rozplívla se Zoe. ,,Ano já vím. Měla jsme štěstí že jsme je dostala." při zmínce mích komornych  se mi v hlavě rozezněly Sářiny  slova. Musím vymyslet jak se  se Zacem vídat aniž by jí to ubližovalo. ,,Jsem  jediná, které je líto že odešla Emili a ne Edlin?"  zeptala se Lara. ,,Ne nejsi." odpověď přišla od April. Emili byla tichá, ale když jsem jí měla ve skupince do všeho se aktivně zapojila a přispěla se spousty skvělích nápadů. Bylo mi jí líto. Dostala se daleko.  ,,Já zase obdivuji Emmu." ,,Phoebe má pravdu. Já bych to princům říct nedokázala." přidla se Kristyn. Byla jsme na svou sestru víc než pyšná. Dveře do dámského salónku se otevřeli a dovnitř vešla královna. Posadila se do křesla a mi jsme se k ní seběhli. Posadili jsme se kolem ní. Královna se usmála, v očích měla lásku.

,,Já bych chtěla velkou svadbu." říkala zrovna Edlin. ,,Ale nechtěla bych mít žádnou družičku." ,,Tak to já zase jo. Rovnou tři." nezůstala pozadu Zoe. ,,A vy jste měla jakou svadbu?" otočím se na královnu. ,,Já? Alexandrova matka chtěla abych měla velkou svadbu. Já osobně chtěla menší ale nakonec jsem ustoupila. Družičk jsem měla dvě. Dceru mé sestřenice a pak svojí přítelkyni." věděla jsem že v tu chvíli mluvila o mé matce. Vyprávěla  nám že královně šla za družičku bylo to jedna z mála věcí, které nám o královské svatbě řekla. ,,Šaty jsem měla lehce do modra. Rukávy mi končili nad loktem a byli olemované krajkou. Živůtek by taktéž s krajkou."
,,Měla jste závoj a korunku?" chce vědět Krystyn. ,,Závoj jsme měla ale korunku ne. Správně jsem  jí měla mít ale Alexandrova matka to zatrhla a tak jsme měla ve vlasech perličky." králova matka musela být fůrie.
,,Upřímně ze své svatby si skoro nic nepamatuji. Mám jen útržky." ,,Kam jste jeli na svatební cestu?" ,,Na jeden zámeček." ,,Jaké jídlo jste měli na svatbě?"  dveře se znovu otevřeli a dovnitř vešla služebná. Uklonila se královně a došla k Phoebe. Předala ji papírek a pak odešla. Phoebe  si papírek přečetla a pak se radostně usmála. ,,Omluvíte mě prosím?" otočila se ke královně a ta už se usmívala. ,,Samozřejmě." Phoebe vyskočila na nohy a zmizela ze salónku. ,,Kde jsme to skončili?" zeptá se královna. ,,Jaké jídlo jste měli na svatbě?" zopakuje svou otázku Astra.
,,Jahodoví dort, vývar a teď si nevybavím hlavní chod." ,,Jakou květinu jste měla?" zeptám se. ,,Udělala mi jí má sestra. Byli to frézie. A ty by si chtěla jakou?" ,,Já asi bílé růže s tmavě růžovími nebo červenými karafiáty." ,,To by bylo překrásné a vy Edlin?" ,,Já bych chtěla kali možná s růží ale hlavně ty kali." překvapilo mě že Edlin che prostou kytici žádnou honosnou. ,,A jakou kytici by jste chtěla vy April?" ,,Já bych chtěla  gerbery a růže. Měla je nevěsta mého bratra. Byli překrásné." řekla.

Takhle jsme  si povídali až do oběda. Vyzpovídali jsme královnu a pak šli na jídlo. Na oběd přišla i Phoebe stím že byla se Zacem a koukali se na film. Vyprávěla nám jak si to spolu užívali. Samosebou jsem jí to přála ale v srdci mě píchal osten žárlivosti. Jak se pak musí cítit Sára? V klidu se líbáš se Zacem a sára někde pláče, prolítne mi hlavou. Nemůžu si to dávat za vinu. Nabodla jsme horkou bramboru, ze které se ještě kouřilo.  Chvíli jsem počkala než jsem jí vložila do úst rozžvýkala a spolkla. Ani bych si nevšimla že do jídelny vešla princezna  s královnou. Usadili se a začali jíst. Pánská linie se na obědě neukázala.

Stála jsem  na balkóně. Přes ramena jsem měla přehozenou teplou látku. Už jen 3 týdny a budou vánoce. Zajímalo mě kde je teď sestra. A jestli vůbec uvidím mamku. Každý rok na vánoce jsem si v jednom krámku na rohu ulice koupila jedno balení kuliček, když jsme neměli peníze tak jsem  vytvářela kitičky, vločky a pak to vše navlíkala na nitku a tím vytvářela náramky, jako dárky k vánocům. Mohla bych se Zaca zeptat jestli půjdem do města. Aspoň do toho okolo paláce. Za účast v Selekci jsme  dostávali peníze. S mamkou jsme  se dohodli že je budem posílat domů. Vždycky jsem si nechali pár korun, kdyby jsem potřebovali peníze. Aspoň tak jsme  se dohodli. Proto jsem  měla pár korun na to abych mohla koupit dárky. Neměla jsem tolik peněz abych mohla nakoupit náhrdelníky atd.. ale mohla bych si koupit nějaké věci a zase vyrobit náramky. Aspoň mým komorným. Povzdychnu si a přitáhnu si blíž k tělu látku a najednou začalo sněžit. Na řasy mi spadli první vločky.
Na tváři mi to vykouzlí úsměv. Začíná zima. Ozvali se hlasy. Schlédla jsme dolů. Kousek od mého balkonu. Stál Lukas s Krystyn, kterou obíjmal okolo ramen a koukali se na vločky. Mlčky tam chvíli stáli než se vydali za roh zámku. Zakloním hlavu a zavřu oči.