Selekce pro Dvojčata

Cena záchrany

Brzo ráno, aspoň podle Corin, nás odvázali od stromu. Nechali nás protáhnout si rozbolavělé ruce. Ozvalo se křupnutí  jak mi přeskočil  kloub. Rukou mi projela ostrá bolest a mě se vybavil kob sjíždící po mé paži. ,,To stačí." zavrčí nějaký  muž a začne mi svazovat ruce za záda.
,,Zvedni se." ozval se hlas mluvící na Zoe. ,,No tak."  chvíli bylo ticho.
,,Hodná holka." pomalu jsem cítila jak se mi motá hlava a není mi dobře.

Dovedli nás ke koním. Welst mě vysadil na koně a sám si za mě sedl. ,,Máš zbraň?" přikývnu. Kůň se rozjel ,,Dobře, teď asi deset minut pojedem. Až tě zase povedu nevzpírej se dokud ti nedám znamení o nic se nepokoušej. Tvou přítelkyni má nastarosti Helion." stuhla jsem. ,,Až budem na místě rozvážu ti pouta ale dělej že máš ruce zavázané. Předpokládám že ti mám nechat Heliona. Já se postarám o Anjinu stráž a Corin o Anju. Slib mi že se postaráš o Dianu, kdyby... Kdyby cokoliv."
,,Slibuji děkuji že nám pomáháte."
,,Ještě neděkuj. Ještě nejste volní." zbytek cesty jsme mlčeli.

Kůň se zastavil. Welst mi pomohl z koně a mě se strašně zamotala hlava. Kdyby mě nedržel skácela bych se k zemi. ,,Dobrý." ,,Jo." ,,Welste!" rozešly jsem se. Někam mě zavedl a pak mě srazil k zemi. Vedle mě byla Zoe.

,,Co jste jim udělali!" polilo  mě horko. Ten hlas patřil. Princi Armanovi Zacovi.

Pohled Armana 

Sesedl jsem z koně. Přistoupil ke mě generál Giren. ,,Všichni jsou na svých místech." ,,Děkuji." Stoupl  jsem si vedle bratra. Stál u skály a opíral se o stěny. ,,Mám divný pocit něco se semele." zamumlal. Podíval jsem se na cestu odkud měli  přijet... nemusel jsem čekat dlouho a na cestě se zvedl sníh a k nám přicválalo sedum  koní. Okamžitě jsem zpozoroval dvě jezdkyně se zavázanýma očima. Za nimi seděli dva muži a korigovali koně.

Zastavili se pár metrů od nás. Jejich vůdkyně seskočili jako první. Prohlédla si okolí a pak dala signál ostatním. Obje dívky se z koně sesuni a při dopadu se skoro neudrželi na nohou. Pane bože, co jim všechno museli provést? A kde je drželi! Vypadali tak bledě. Muži je přivedli k jejich vůdkyni a donutili je aby si klekli.

,,Co jste jim udělali!" vykřikl jsem.
,,Taky tě ráda poznávám princi. Jsem Anja. Král se nezůčasní?"
,,Nezůčasní." bratrův hlas byl chladný jak kámen. ,,Máte smlouvu?" ,,Chci vědět co jste jim udělali pak se budem bavit o smlouvě." zavrčím. Žena která mohla být tak o dva roky starší než já se narovnala a přelítla pohledem účastnice Selekce. ,,Slečna Reesteliová má horečky, v lese je zima zřejmě onemocněla. Slečna Bellová má zranění na ruce a zřejmě na ní leze nemoc.  A co se týče znásilnění to neproběhlo." ulevilo se mi ale zároveň jsem věděl že i tak bych Sue chtěl. ,,Teď tu smlouvu." opatrně jsem vytáhl pergamen. Pohlédnu na bratra, který však propaloval pohledem muže stojící za Zoe. Natáhnu ruku. Anja mi pergamen vytrhne. A pak na nás namířili všichni zbraně. Napnu se a Elias sebou trhne. ,,Mysleli jste si že vás nechám odejít živí?" ,,Ne." zasyčím. Okolo nás se objevili naši vojáci.

Z pohledu Belatris

,,Teď." rozřízl mi pouta. Strhla jsem si z očí šátek. Nic jsem neviděla. Zamotala se mi hlava. Musíš se zvednout Sue! Křičela jsem na sebe v hlavě. Trhnu hlavou na stranu. Viděla jsem nějaký flek. Zadoufala jsem že je to Helion a na slepo jsem se ohnala sklem. Zřejmě jsem zasáhla cíl. Protože šmouha zařvala bolestí. Přiklekla jsem k druhé rudovlasé šmouze. Snad Zoe. Začala jsem jí rozvazovat pouta. 

Stihla jsem jí pouta rozvázat než mě Helion chytil pod krkem a zvedl do vzduchu. Zaostřilo se mi na chvíli vidění a já spatřila Helionovu tvář na které byla ošklivá rýha táhnoucí se od jeho levého spánku po neví koutek úst. Pevně jsem chytla jeho ruku a snažila se uvolnit stisk. Z ruky mi vypadlo sklo. Házela jsem sebou, kopala. Ale on ještě více zesílí stisk. Nově nalezený zrak začal mizet a já viděla zase rozmazaně. Plíce mě pálili žádali mě o trochu vzduchu. Ale já nebyla schopna uvolnit stisk Helionivi ruky. Před očima se mi zatmělo a pak...

Nepřišlo ticho  a příjemný klid a tma místo toho jsem tvrdě narazila koleny o zem. Prudce jsem se nadechla. Zrychleně jsem dýchala. Zrak se mi vracel do normálu. Zvedla jsem hlavu a spatřila Zaca, který se odtáhl od Heliona s rozbitým celým obličejem. Nehýbal se. Zamžourám na prince, který se ke mě sklonil. A lehce se dotkl mého krku. Sykla jsem. Musela jsem mít Heliona fialové otisky na krku. ,,Řekl bych že ho zabiju...." střel pohledem po mrtvém Helionovi a pak se podíval na mě.  Padla jsem mu do náruče. Pevně mě stiskl. ,,Ach Bel."  špetal mé jméno do mých vlasů. Do očí se mi nahrnou slzy a pár mi jich steče po tváři a dopadnou na Armanovu hruď.  Nechtěla jsem se odtáhnout ale zahlédla jsem jak Filip a Christian, Emmin přítel, drží Welsta přišpendleného na zemi a drží mu u krku dýku. Neměla jsem čas uvažovat nad tím co ty dva tu dělají. Kousek vedle ležela asi v bezvědomí Anja. Odtáhnu se od Zaca a rychle se zvednu. Zamotá se mi hlava. Nevěnuji tomu pozornost a rozeběhnu se k nim. Utřu si slzy.  Po očku hledám Corin, Daien a Zoe. Corin držel nějaký voják podobně jako Daien, Zoe se tiskla k Lukasovi a něco mu říkala. Princ kývl na vojáka, který držel Daien a ten jí pustil.

Doběhla jsem k nim. ,,Puste ho." můj hlas zněl trochu chrplavě ale k mému překvapení byl klidný, ani ne chladný a ani ne  rozkazovačný, jaký používala Anja. Oba se na mě podívali. Čekala jsem že mě neuposlechnou nebo budou čekat na rozkazy Princů, jenže oba můj rozkaz splnili.  Welst se z heknutím zvedl do sedu. Podám mu ruku. ,,Už bylo na čase lady." ušklíbnu se. ,,Radši teď než nikdy." nadzvedl obočí nad ním krkem. Všichni nás s napjetím pozorovali. A pak se ozval vístřel. Stuhnu A prudce se otočím na Zaca.

Kulka však  neletěla na prince ani na mě a Zoe ale na jedinou osobu, kterou bych nečekala že se stane terčem kulky. Která bohužel byla přesná. ,,Welste!" vykřikla jsem. Welst se chytil za krvácející  ránu na břiše a dopadl na zem. Klekla jsem si k němu. ,,Ne, ne, Welste ty to zvládneš. Musíš." to už u nás byla i Corin. Která něco začala šeptat. Welst se na mě podíval. Z ústmu mu začal vytékat pramínek krve. ,,Po-starej se o Daien. Jsem hr-dý že jsem za-vás bojo-val-má Lady." natočil hlavu ke Corin. ,,Corin... má hvězda na obloze si ty." pak zavřel oči. Corin se dala do pláče. A já jen hleděla na mrtvé tělo. Obrátil se mi žaludek a já ho vyprazdnila. Rozklepala jsem se. Někdo mě chytil okolo ramen. Podle vůné jsem poznala Zaca.

,,Ššš, je to dobré. Jsem u tebe."  Z ničeho nic zvedla Corin hlavu. ,,Kde je ta zmije?!" byla jsem v šoku z její změny v  chování. Rozhlédnu se. Zmizela. ,,Najdu jí a pomstím se." ,,Corin." hlesnu. Otočí se na mě. Pod zlostnou maskou, skrývala bolest. ,,Přiveď jí na zámek." řekl místo mě princ držící mě v náručí. Stále jsem klečle ve sněhu. Začínala mi být zima. ,,Splň co si slíbila. Lady, princové." pohlédla na Welsta. Chtěla natáhnou ruku a dotknout se ho ale pak ruku stáhla a byla ta tam. ,,Daien, vem jí sebou. Prosím. A Welsta taky, byl to královský voják. " pohled mi spočinul znovu na obličeji Welsta.
Cena záchrany 

Už jsem nevěděla že Armanův výraz se proměnil na zděšení. Že na mě někdo volá jménem. Že Zoe omdlela, hrůzou. Nic z toho.

Protože já se propadla do tmy. 

Ahoj lidi, menší otázka četli jste kapitolu město a uvěznění? Protože mě to často ukazuje že si nepřečtete nějaké kapitoly a když pak vydám další tak tam se mi objeví že jste je četli. Budu ráda za odpověď.