Dva princové kteří se rozhodnou udělat selekci. Nikdo neví kdo je koruní princ.
30 dívek
Najdou si tyto dívky v srdcích Morganských prncích místo? Nebo se zamilují do překrásných a vymakaných strážců, kteří hlídají jejich pokoj? Jak budou princové...
Probudila jsem se když už svítilo vysoko na nebi slunce. Ležela jsem na princově holé hrudi. Stuhla jsem. Pane bože! Posadím se a vyděšeně se rozhlédnu. Ovšem moje oblečení leželo na zemi. A já na sobě neměla žádnou z jeho košil. Co jsem to udělala? Podívám se na svůj krk a hrudník. Všude byli cucfleky. Posadím se na kraj postele.
Nevadila mi skutečnost že jsem... Ale co když si vybere někoho jiného? Opřu si hlavu o ruce. Zaslechnu zašustění peřin. Zac mi dal svou hlavu na rameno, které předtím políbil. Zvednu hlavu. ,,Dobré ráno a hezký štědrý den." ,,Dobré ráno." odvrátím od něj pohled. Nemohla jsem se do jeho očí podívat. Vzal pramen vlasů a zastrčil mi ho za ucho. ,,Byla si moje první." překvapeně se narovnám. Odtáhl se ode mě. ,,Lituješ toho?" tak teď jsem nevěděla jestli jsem se zbláznila já nebo svět. Konečně se mu podívám do očí. Bylo v nich tolik něhy, lásky ale zároveň strachu co řeknu. Byl napjatý.
,,Ne." hlesnu skoro neslušně. ,,Ty?" ,,Já nikdy." znovu jsem ucítila slzy. Proč já musím pořád brečet? Přitáhl si mě k sobě. Zabořil mi obličej do vlasů a já si položila hlavu na jeho rameno. Bylo to skvělé. Cítila jsme se v bezpečí a to se dělo jen když jsme byla u něj. Svět mohl být vzhůru nohama, můj život mohl být naruby ale teď a tady bylo vše správně. ,,Proč?" věděl na co se ptám. ,,Protože." nestihl mi odpovědět ozvalo se totiž zaklepání. Zvedl se. Zrudla jsem. Pohled na jeho nahé vypracované tělo mě přiváděl do rozpaků. Zřejmě si toho všiml Proto že se jen pobaveně tlemil. Tak teď jsem rudá až na zadek. Oblékl se. Pod mi jednu z jeho košil. Rychle jsem se oblékla do spodního prádla a natáhla na sebe jeho košili.
Přistoupil ke dveřím a pootevřel je. Překvapeně se podívám na Miru. ,,Výsosti, když dovolíte musíš za slečnou." Arman uraženě odstoupí odedveří. Usměju se když do vnitř vletěla Mira. ,,To nám pak budeš muset objasnit dráhá slečinko." oznámí my. Pak mi podá krabici. ,,Od vaší rodiny." byl to ten dárek k vánocům. S nadšením ho otevřu. Dech se mi zadrhl. Oni mi koupili šaty! Oni se zbláznili! Za těžce vydělané peníze mi neměli kupovat šaty ale měli si koupit něco pro sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Belatris ty šaty jsou úžasný. Je to perfektní práce." jen němě přikývnu. Zac se poasadil vedle mě. ,,Mohu so půjčit pokoj pro princeznu." podívám se mu do očí ale to jsem neměla v jeho očích se bylo něco jako: Já už tě nahou viděl. To je ale vůl. Naklonil se ke mě a políbil mě do vlasů přitom zamumlal tak aby to neslyšela Mira. ,,Stejně bude przo tvůj." Zvednu se a i s Mírou zapluji do komnaty. Upřímně to jak zvládla zamaskovat Zakovo vyřádění bylo ohromující.
Musím říct že ty šaty jsou perfektní.
Po snídani jsme šly všechny do salónku. Já se však ještě zdržela a šla pro dárky. A Ano náramek jsem měla i pro Edlin. Vždyť jsou vánoce ne? V salónku už byli všechny. ,,Překrásné vánoce." zakřičím. Holky se na mě překvapeně otočili. Každé pak dám jedem dárek. ,,To je paráda. Moc děkuji." stála jsem zrovna u Phoebe. ,,Taky tu pro tebe něco mám." chvíli se přepravuje v tašce a pak mi dá knihu. ,,Hezké vánoce." obejmu ji. ,,Hezké vánoce i tobě."
