Vacuous

13/Preventively

Vůbec stím nejsem spokojená, ale nechtěla jsem vás už dýl nechat čekat, takže here we go.

<3

*z pohledu Justina*

Venku už nepršelo a samozřejmě to byla Carissa s mojí bundou na sobě, která jí musím říct slušela. Měla rozpuštený vlasy a v ruce měla dvě krabice.

Pousmála se na mě „Doufám, že jíš pizzu" vyhrkla.

Ta holka je svým způsobem neuvěřitelná.

"Pojď dovnitř! pobídl jsem jí a uhnul. Měla na sobě mojí bundu. A .....slušela jí.

To už jse zmiňoval ne?

Vešla dovnitř a trochu se porozhlídla, chtěla si sundat boty, jenže měla v rukách ty dvě krabice a nešlo jí to, takže vypadala docela srandovně.

Uchechtl jsem se a tím jsem si vysloužil její frustrovaný pohled.

"Pujč mi to prosím tě" řekl jsem "že tě to taky napadlo" nemohla si to odpustit.

"Chceš spát na balkoně?" zeptal jsem se jí a ona se na mě podívala dost podobně jako před tím.

Vyzula se, zase si jakoby stoupla a podívala se na mě, potom mi pěkně vzala ty pizzy a obešla mě.

"Už si slyšel, že tlustí lidi toho sní víc?" křikla na mě z chodby, předpokládám, že jsem se zamračil,instinktivně a šel jsem za ní.

Byla už v kuchyni a hledala něco v šuflíkách, předpokldám, že takvou tu věc, kterou se krájí pizza. Očividně jí nedělalo problém, chovat se jako doma.

"Cos říkala?" zeptal jsem se a přešel k jedné zásuvce na opačné straně kuchyně, otevřel jí a vytáhl přesně to, co potřebovala.

"No slyšel jsi, že tlustí lidi toho sní víc" pořád byla zabraná do hledání. Jelikož stála skrčená přímo před těma pizzama, který jsem měl v plánu nakrájet, tak jsem jí chytl jemně za boky a odsunul jí, nečekal jsem to, ale ona cukla a málem vyletěla z kůže.

"A...proč si to říkala?" zeptal jsem se, protože jsem přesně nevěděl, kam s touhle konverzací chce zajít.

"Heeej" řekla a snažila se mě odstrčit od té pizzy, ale nějak se jí nedařilo, asi po půl minutě, když zjistila, že se jí to nepovede, tak si stoupla s pohledem upřeným na mě, skřížila si ruce na prsou a frustrovaně si povzdechla.

"Ptal jsem se" podíval jsem se na ní na moment a bleskově si jí přejel pohledem, prohrábla si rukou vlasy "Moje trenérka alá dietoložka mi řekla, že mám omezit takový věci jako je pizza, v mých 16 letech" pousmála se.

"Máš dietoložku." řekl jsem jednoznačně "No je to moje trenérka na cvičení, ale asi jí to nestačí" Jenom jsem přikývl a chvilku byl potichu.

Pak jsem přestal s tím, co jsem dělal a celým tělem se k ní otočil, chytl jsem jí za ramena a vypadala docela překvapeně "teď si budu hrát na dietologa chvíli já dobře?" přikývla "Když to nebudeš přehánět, tak můžeš jíst, co chceš" děkovně se pousmála a přikývla.

"Děkuju" řekla. Počkat řekla?

"Tys mi poděkovala?" zeptal jsem se nejistě s mírným poúsměvkem "Poděkovala?" zopakovala po mě a vyoužila mýho momentu překvapení, vecpala se na to moje místo a pokračovala v krájení jakoby nic.

"Heej!" křikl jsem na ní, stejně jako před tím ona na mě "Jo myslím, že jsem tak trochu poděkovala" řekl a širokým úsměvem a rádoby na mě mrkla.