Vacuous

20/Don't mar it.

*z pohledu Carissy*

Zaparkovala jsem kousek od Bieberova domu a zůstala chvilku sedět na sedačce, podívala jsem do zrcátka a trochu si upravila vlasy. Doufám, že Justin není doma, protože jestli jo, tak si zase budu hrát na schovku a zatím to nikdy nedopadlo úplně dobře. 

Otevřela jsem dveře a vystoupila, vzpomněla jsem si, že když jsem odcházela z domu tak mi mamča ještě říkala, že si to mám užít, ha ha, fakt vtipný mami.

Přešla jsem ke kufru, abych si vzala tašku a všimla si, že tam mám pořád ještě Justinovo oblečení, t už jsem mu jedno vrátilo, mám těch jeho věcí nějak moc. 

Pousmála jsem se a stejně mi to nedalo. Vzala jsem do ruky jeho černou mikinu přes hlavu s kapucí. Proč? Strašně hezky voněla. Prostě dokonale. Ať už já a Justin máme jakýkoliv vztah, ten kluk prostě dokonale voní. 

Nedalo mi to a oblíkla jsem si jí.

Vzala jsem si tu kabelku a zavřela kufr. S tím jsem šla směrem k jejich vchodu.

Když jsem byla blíž všimla jsem si, že před garáží stojí Justinův Range Rover. 

"Sakra" řekla jsem více méně pro sebe. Aspoň že mi Pattie dala klíče, protože kdybych měla zvonit, tak jsem jednoduše v háji.

Odemkla jsem a zdálo se tam ticho.

Jinak co se Haylie týče, tak od dopoledne se toho moc nezměnilo, když jsme se viděli, tak se tak akorát maximálně pousmála nebo na mě kývla.

Není to zrovna dobrej den a to je teprv pondělí.

"Angie, seš ty?" slyšela jsem asi zvrchu Justinův hlas.

Angie? Zase ta Angie? Tu se kterou jsem ho načapala?

Ta holka se mi nelíbí, teda před tím jsem s ní takovej problém neměla. 

Co jsem měla říct? "Ne to jsem já..." odmlčela jsem se, protože si pamatuju, že jsem mu minule řekla nějaký jméno té uklízečky, ale už si nepamatuju jaký, budu to muset typnout "Charlie!" dodala jsem docela nahlas, aby slyšel a křikla jsem to jiným hlasem. Přitom jsem si vzpomněla na celou tu scénu z té sprchy.

Musel si o mně myslet, že jsem totální debil, to zaprvé, ale na druhou stranu pozitivní je, že neví, že to jsem já, a tak to zůstane co nejdýl, a ještě kdyby nebylo té chvíle, tak na sobě nemám jeho voňavou mikinu.

"Charlie, kdo?" zeptal se, ale teď už byl blíž.

Vzala jsem ještě tašku s jejich nákupem, kterou jsem viděla u dveří. Čapla jsem jí a letěla do kuchyně, respektive do špajzu.

"No vaše uklízečka!" odpověděla jsem stejný hlasem po chvíli a doufala, že náš pan úžasný není někde poblíž.

*z pohledu Justina*

"Naposled jsi říkala, že se jmenuješ Destiny" odpověděl jsem a zasmál se nad tím, ona si vážně myslí, že jsem tak blbej?

Zakroutil jsem nad tím hlavu a šel směrem do kuchyně. Nechám v tom holčičku se ještě pár dní potrápit. Stejně tu jeji strategii nechápu.

"Vážně?" křikla na mě "Jo vážně" odpověděl jsem už docela potichu, protože jsem byl v kuchyni  a ona byla hned u ní ve špajzu.

"Jmenuju se Destiny Charlie, víš?" řekla znovu, uchechtl jsem se nad tím "posmíváš se mi?" ozvalo se z té spíže "já?" řekl jsem sarkasticky "Uvaříš něco?"obrátil jsem to potom a naschvál to řekl docela hnusně, tohle mě upřímně docela baví.