Vacuous

32/Angie this is Cariss

*Z pohledu Carissy*

„Slečno Croosveltová" ozvalo se plným hlasem přes celou třídu, jak jsem se rychle snažila odtamtud vypadnout, otočila jsem se „vy pojďte za mnou" promluvil znovu a já se podívala na Maddie jako na podporu, tenhle učitel, Baker, mi očividně chce dělat problémy.

Maddie mi dala jenom takový povzbuzující pohled a já šla směrem k jeho stolu.

Vzal ze stolu papír a podal mi ho. Nejdřív jsem nevěděla, ale pak jsem poznala, že je to moje písemka. Trochu jsem se zamračila, když jsem viděla, že mám Éčko. Pohled jsem z papíru přesunula na něj.

„Měla byste se víc snažit slečno" řekla důrazným hlasem „měla jsem 20 bodů, to měla i Alice a dostala horší B" on si ze mě musí dělat srandu ne? Co tím sleduje?

Fajn Car uklidni se, je to učitel „Jenomže slečna Marhaightová prokázala snahu" no to ne. Končím.

„Jak to můžete vědět? Psali jsme všichni písemku. Stejně. To poznáte, kdo se jak snaží podle toho jak se tváří u psaní?!" téměř jsem to křikla „Car.." ozvala se Maddie a přešla k nám, asi mi chtěla naznačit, ať se uklidním „Nechci vám dělat problémy" jo chcete „ale měla byste se nad sebou zamyslet nebo můžete dopadnout špatně" řekl a já tenhle rozhovor považovala za ukončený.

Na patě jsem se otočila a šla jsem směrem ke dveřím na chodbu.

Neříká se tomuhle náhodou nějak, já nevím no... třeba vydírání nebo šikana?

„Co to mělo být?" řekla jsem, když už jsme byly dál od třídy „je divnej, neřeš ho, akorát to zhoršíš" Maddie se mi snažila dát očividně rady, ale nesouhlasila jsem „Mám si to nechat líbit? Není to poprvé a pochybuju že naposled"

„Já nevím, ještě počkej Car... není to ideální, ale je to učitel" v tomhle měla pravdu. Sakra. Nejdřív mě vytočil, ale teď mě spíš popadl strach, protože já nechci proletět z francoužštiny, a jestli se takhle bude chovat, a místo 2 mi dá 4, tak nevím jak to zvládnu.

„Jdeš na oběd?" zeptala se mě po chvilce a já se vrátila z mých myšlenek zpět na zem „no já už byla před tím s Hayliee" pousmála jsem se „budu muset už jít" dovysvětlila jsem a usmála se.

Můj oběd s Hay byl opravdu vyčerpávající, díky jedné malinkaté chybě. Spíš prořeku. Zmínila jsem se, že mě Justin pozval na ples. A to byla osudová chyba. Byla z toho celá nadšená, protože jsem jí před tím dala jasně najevo, že mě tam neuvidí, no zítra jdeme vybírat šaty.

„Fajn, tak si pak napíšem..." řekla a já přikývla „a nemysli na to, nemá to smysl" dodala a hodila očima ke směru, kudy jsme přišly.

Děkovně jsem přikývla a vydala se směrem k svojí skříňce. Když už jsem byla skoro tam, tak mě v kapse u kalhot začal vrnět telefon. Jedním lehkým přejetím jsem hovor zvedla.

„Ano mami?" řekla jsem a druhou rukou se snažila odemčít skříňku „Ahoj Cariss, chci se jenom zeptat, jestli jdeš dneska k Justinovi nebo ne?" nebyla jsem si jistá jak to myslela, díky jeho úžasné taktice aneb řekněme rodičům, že spolu jsme, i když to vlastně vůbec není pravda, která se odehrála na té večeři. Při vzpomínce na to, jsem si uvědomila, že to nedopadlo, až tak hrozně, jak jsem si myslela, že to bude, i přes to všechno křičení a to jeho pozvání na ples, jsme si pak venku docela popovídali, a to myslím upřímně.

„No pracovně ano" odpověděla jsem univerzálně, abych tím předešla všem budoucím zmatkům. To mi připomíná, že mě moje matka překvapila, a to dost. Po té večeři, začala ona sama s tím, jestli bych chtěla s ním jet do toho Vegas, a co bysme tam dělali a tak, což mě překvapilo. Znělo to jako by přemýšlela, že by mě chtěla pustit. I když možná jsem jí potom trochu zklamala, když jsem jí dala najevo, že se mi tam nechce.