35/Sky, fuck, don't cry.

2.1K 141 4
                                    

~z pohledu Justina~

„A kam teď jdeš?" zeptal jsem se jí a doběhl jí. Ona se otočila a naklonila hlavu na bok „šla bych si lehnout" pronesla „nebo pít" řekla lhostejně a okrčila rameny.

„Pít rozhodně nejdeš" odpověděl jsem a udělal krok vpřed.

„Nebudeš mi říkat, co udělám a co ne" protestovala „ale jo jsi u mě doma" odpověděl jsem s klidem v hlase „neprosila jsem se o to jít k tobě domů" obhajovala se a vypadala otráveně.

„a kam bys šla?" zeptal jsem se „mohla bych jít kamkoliv" vyhodila ruce do vzduchu „no to víš že jo" odpověděl jsem ironicky.

„proč se vůbec hádáme? Chtěla jsem jít spát" řekla a podívala se vedle na zeď a zývla si. Je neuvěřitelná.

„tak jdeme spát" řekl jsem „vlastně jsem se chtěla ještě napít" její ukazováček vyletěl nahoru. Ta holka je neuvěřitelná „řekl jsem, že dneska už pít nebudeš" připomněl jsem jí, i když jsem to řekl asi před půl minutou. Dělá to? Nebo je tak opilá. Dokonce bych i řekl, že mi to dělá naschvál, ale ona asi vážně bude opilá.

„Myslela jsem vodu tati" řekla a přehnaně zakývala hlavou, protočila očima a pak se zachichotala uvědomil jsem si, že o žízni mluvila už v autě. No v tenhle moment ona už se snažila dostat do kuchyně. Snažila se, aby to vypadalo, že s chůzí nemá problém, ale vím, znám jí už dost na to, abych věděl, že se snaží z každýho kousku jejího těla, jenom proto, aby dala najevo, že v klidu.

Dobelhala se ke dřezu a tam se snažila sebevíc nalít si vodu. Stoupl jsem si těsně za ní, abych jí pomohl.

Nechápu jednu věc. Ona je opilá a je rozkošná, nechová se jak kráva, jako ostatní holky ani nevypadá jako obluda a pořád tak sladce voní. Nechápu to.

Všimla si mojí přítomnosti a pomalu se otočila „zvládnu to" řekla a já se musel usmát při pohledu na skleničku v její ruce. Myslela si, že lila do skleničky, ale lila to úplně mimo „to vidím" řekl jsem a ukázal na tu sklinku.

Podívala se na to, a potom zpátky na mě.

„Nemusíš tou vodou ani tak plýtvat" znovu jsem se zasmál, nevěděla si rady ani při tak jednoduché věci „pujč mi to" řekl jsem a natáhl přes ní ruku pro tu sklenku, kterou mi neochotně dala.

Nalil jsem jí vodu a dal to vedle dřezu.

Myslel jsem, že si to vezme, ale ona se pořád dívala na mě sledovala můj obličej, a potom změnšila prostor mezi náma, nečekal jsem, že by to udělala, ale něco mi říkalo, že to bylo díky stavu v jakým byla.

Položila svoje rty na moje a chvilku čekala. Usmál jsem se a ona s nimi začala pomalu pohybovat, přidal jsem se k ní a jedna její ruka mi vjela do vlasů, zatímco ta moje sjela níž. Mnohem níž.

Vzdychla mi do pusy, když jsem chytl její zadek a já se jí usmál do rtů.

Zatáhla mě za konečky vlasů a druhou rukou mi vjela pod triko.

Než mi vůbec myšlenka, že nemůžu dovolit, aby se stalo něco víc vůbec napadla, protože vím, že by mi o v životě neodpustila, už tohohle podle mě bude zítra litovat, pokud si to bude pamatovat, tak se najednou z ničeho nic uprostřed tohohle našeho procesu odtáhla.

Koukal jsem na ní tři vteřiny asi jako puk „co tak koukáš?" zeptala se a lišácky se usmála, měla načervenalé tváře a trochu napuchlé rty. Rozkošný.

„Překvapuješ mě" vydechl jsem, pokrčila rameny a vzala si sklenici vody, odstoupil jsem, aby měla prostor projít, což taky udělala, jakoby nic.

VacuousKde žijí příběhy. Začni objevovat