Vacuous

46/That damn kiss

~z pohledu Justina~

Položil jsem talířek od dortu na stůl a sledoval Carissu, která seděla vedle mě. Fascinovala mě. Uvědomoval jsem si, že jsem to včera přehnal, ale způsob jakým je ona na mě naštvaná mě dostává. Baví se semnou a dovolí mě téměř všechno, ale i přes to se zdá, jako bych jí byl u prdele a přitom, když se jí dotknu, je to jakoby se jí zastavil tep.

Všiml jsem si, jak se usmála na svojí babičku, když jí něco vykládala a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Netuším, jestli to byl nejlepší nápad, jít na jejich rodinnou sešlost, respektive oslavu jejího bráchy, nejsme v našem vztahu tak daleko... počkat nejsme v našem vztahu nikde aby, jsme si představovali rodiny a takovýhle věci, ovšem pak si člověk uvědomí, že si za to může sám. V mým případě.

Jak jsem tak na tu holku vedle mě koukal, uvědomoval jsem si, že mi to zvláštním způsobem nevadí, i když jsem si po Jacey řekl, že s holkama končím, protože nakonec z toho akorát člověk vyjde zlomený a zničený, i když ona se zdá být něco jinýho.

„Justine?" vytrhl mě z mýho myšlení hlas a já se podíval tím směrem, kde seděla právě její babička.

„prosím?" zeptal jsem se slušně a myslím, že všichni v místnosti dávali pozor „co plánuješ po škole?" zeptala se. A je to tu zase. Nechtěl jsem to před ní probírat. Poslední dva roky jsem žil a možná i přežíval s představou, že postřední úplně vypadnu do Evropy, ale Cariss se to očividně nelíbilo.

„Justin by chtěl jet na vysokou studovat do Evropy" odpověděla za mě a podívala se na mě. Trošku jsem cítil z jejího hlasu ironii, ale nikdo z nich to tak určitě nepochopil.

„Cariss, Justin určitě dokáže mluvit i sám" řekla jí její máma a já si jen všiml, jak protočila očima, nad čímž jsem se pousmál „plánuju si to už docela dlouho, že po střední bych tam šel na vysokou" pokrčil jsem rameny „co tě láká do Evropy?" zeptal se mě docela zaujatě ten přítel od její mámy „možná to bude znít divně, ale celkově jiný život, neříkám, že bych tam chtěl zůstat na vždycky, ale láká mě to, poznat nový místa, lidi, myšlení"

„jezdíval jsem pracovně různě po Evropě" oznámil její děda „ty vzpomínky bych za nic nevyměnil, měli jsme tam i svatební cestu" usmál se a vzal ruku její babičky. Pousmál jsem se, bylo pěkný dívat se na něco takového, a ano říkám to jako kluk.

„já vždycky byla na nervy, jestli doletí zpátky celý" dodala Carissinina babička, podíval jsem se na ní a vypadalo to, že přemýšlí.

~z pohledu Carissy~

Přemýšlela jsem, co bude za těch pár měsíců, až Justin odmaturuje a pláchne. Pokud teda doopravdy odjede, pak asi není moc šancí, bolelo to. Bolelo to, že jsem to začínala cítit.

„ale máš mě tady, docela celýho" podíval se na ní děda. Nevěděla jsem, co si o tom myslet, pamatuju si, jak mívala babička strach, ale na druhou stranu byla šťastná, že si plní svoje sny a nechtěla ho nějak omezovat.

„když už jsme u těch plánů" začal trochu nejistě Ayden a všichni se na něj v ten moment podívali, on se podíval mně do očí, aby našel oporu, kterou jsem se mu kývnutím a úsměvem snažila dát a on pak pokračoval „Budu se stěhovat" oznámil „příští týden" dodal a já se podívala na mámu a Dwighta, vypadali trochu zaskočeně „to je super Aydene" řekla babička „děkuju" odpověděl, netušila jsem, co bych měla udělat, protože už jen díky tomu, že vedle mě seděl Justin, to byla zvláštní, trochu trapná situace.

„mami?" řekl, protože nijak nereagovala „jsem zaskočený Aydene" přiznala a podívala se ze mě na něj „myslím, že bysme měli jít nahoru" pobídla jsem Justina, tím že jsem mu dala jednu ruku na stehno „máme taky ještě něco na vyřešení" dodala jsem docela potichu, protože jsem dospěla k názoru, že u tohohle rozhodně být nemusí.