Vacuous

45/Just for a cake

~z pohledu Carissy~

Podívala jsem se na mámu pohledem, jestli si ze mě dělá srandu, neměla by být na mojí straně? Neměla by říct Justinovi, ať vypadne, když vidí, že její jediné dceři něco udělal? Ne moje máma ho bude podporovat. Samozřejmě.

„Můžeme na chvilinku do kuchyně?" zeptala jsem se mámy a v tu chvíli mi bylo docela jedno, jestli je Justin hned vedle mě. Tariq ho určitě pohlídá.

Přikývla trochu nechápavě a obě jsme odešli do kuchyně, je vážně tak nechápavá nebo to dělá naschvál?

„Mami není nejvhodnější doba, aby si ho zvala na rodinnou oslavu" pousmála jsem se, ale ironicky.

„Proč? Když jsem se tě ptala, co se stalo, tak si mi to nechtěla říct, takže nevidím důvod, proč by nemohl přijít" takže je to vlastně trest za to, že jí neříkám každý detail mého života? Aha, díky mami.

„Navíc, vypadá to, že to berete vážně, chci, aby s námi taky strávil nějaký čas, a navíc, už je pozvaný" pokrčila rameny a já protočila očima „zase tak vážně bych to nebrala" řekla jsem ironicky. Teď mě tak napadá, jak to vůbec bude ve škole? Když Am všude rozhlásila, že vlastně vůbec spolu nejsme a tentokrát má pravdu.

„O čem je řeč?" uslyšela jsem ode dveří Aydena a otočila na něj hlavu „maminka pozvala Justina na tvojí oslavu" podle jeho pohledu si nejdřív vzpomněl na včerejší noc, kdy jsem přilítla domů v slzách, ale jenom na sekundu, pak se usmál a zabořil pohled do mých očí, což jsem nechápala „klidně" pokrčil rameny a přestoupil k lednici. Tohle si budu pamatovat.

„fajn" řekla jsem rezignovaně a podívala se z něj na mamku.

„stejně už je tady jako doma ne?" řekl Ayden a pořád se na mě tak šibalsky usmíval „cože?" zeptala jsem se nechápavě a on upřel pohled na mámu a já taky „fajn už jdu" řekla po chvilce ticha a odešla pryč, pravděpodobně za Justinem, nechápu, že ho má tak ráda, ale bojím se, že naopak, pokud se někdy dostaneme k bodu tati, chci ti představit Justina nebudou takový kamarádi.

Ale to by se Justin nesměl chovat jako idiot, aby se tohle někdy stalo.

„co to mělo znamenat?" zeptala jsem se a nadzvedla obočí „dneska v noci" začal a mně už to bylo jasný, sklopila jsem pohled, protože moje tváře v tu chvíli začaly hořet a já si připadala jak rajče a to ještě ani nevím, o čem ví.

„Tak vidíš" dodal a smál se u toho „ale buď opatrná sestřičko" odmlčel se „abys jednou nepřišla domů těhotná" při tomhle jsem se na něj podívala a myslela, že mu ze sourozenecké lásky lisknu.

„děkuju" řekla jsem s nepřehlédnutelným sarkasmem v hlase a pořád cítila teplo v obličeji.

On se jenom usmíval a já odešla.

Když jsem vešla zpátky do obýváku, jak jsem předpokládala, moje máma něco vykládala Justinovi, ale on se stejně hned podíval na mě. Nedokážu říct, co si myslí.

„můžeme jít prosím na chvíli nahoru?" zeptala jsem se potichu.

Jsem vzhůru asi deset minut a už teď jsem z mojí rodiny hotová, a to byly teprve dva členové „Paní Croosveltová..." přerušil jí jemně Justin a omluvně se pousmál a ona jenom přikývla „jen si to běžte vyřídit" pobídla nás.

Přikývla jsem a byla ráda, že to nijak dál neřeší. Protože moje mamka ráda řeší a kdy řeší víc než by měla.

Když jsme došli nahoru, šla jsem do šatny, protože jsem měla v plánu jít se vysprchovat.