Vacuous

47/They broke up?

~z pohledu Carissy~

Budík začal vydávat nepříjemné zvuky do tichého rána a já se převalila na druhou stranu postele a snažila se ten zvuk ignorovat, ale nešlo to.

Po chvíli vřískání jsem neochotně vstala z postele a přešla na druhou stranu svého pokoje, abych vypnula budík na mém telefonu. Zývla jsem si a podívala se na dveře od své šatny. Na klice vyselo ramínko s plesovými šaty. S plesovými šaty od Justina, abych byla jasnější.

Dneska je ples.

Úterní ples, pro mě to znamená jako jedna z mála lidí, která se na tom ve škole podílí, že dnes to budu jako dobrovolník chystat. Alespoň to je pozitivní.

Vlastně od neděle se nic významného nestalo. Teda až na fakt, že mi můj bratr řekl, že jim o své sexuální orientaci vlastně neřekl, jen řekl, že se bude s kamarádem stěhovat. Naši to vzali v pohodě, i když já byla malinko zklamaná. A já a Justin? Včera ve škole to bylo upřímně zvláštní. Všichni na nás vrhali zmatené pohledy, když viděli, jak spolu jdeme s Justinem za ruce. Stejně tak Amanda, neptala se ani se nezmínila, což bylo na její osobnost překvapující, ale já byla jedině ráda.

Upřímně už jsem nad tou sobotou nechtěla přemýšlet.

Vzala jsem telefon a šla rovnou do koupelny, kde jsem udělala potřebnou hygienu a dala si příjemnou ranní sprchu. Jakmile jsem vylezla, zabalila jsem se celá doslova do osušky a šla zpátky do pokoje. Respektive do šatny, vzala si spodní prádlo, samozřejmě a asi tak deset minut přemýšlela co na sebe, protože klasicky, i když šatna byla na prasknutí oblečením, neměla jsem, co na sebe.

Nakonec jsem to vzdala a vyřešila to jednoduchýma bílýma džínama, černým trikem, converskama, a černou mikinou přes hlavu s kapucí.

Vešla jsem zpátky do koupelny, kde jsem dala sušit ručník a lehce se namalovala a navoněla se mojí oblíbenou voňavkou.

Podívala jsem se na telefon. Zajímavé, dneska mám docela dobrý čas a stíhám. To se mi jen tak nestává.

Možná je to tím, že Bieber ti nedá spát. Děkuji pěkně.

A to mě přivádí zpět k myšlence, že vůbec nevím na čem jsem a tenhle stav zmatenosti mě nebaví. Neměla bych si s ním o tom vážně promluvit?

Problém je, že my tady těch vážných diskuzí máme snad víc než těch normálních, ale nikdo to nic nevysvětlí a k ničemu to stejně nevede. Řekne, že spolu nikdy nebudeme a ani ne pomalu 24 hodin na to řekne, že ho nemám nechat zničit nás dva?

Fajn, jak chceš, Justine.

Podívala jsem se do zrcadla a výsledek nebyl kupodivu tak hrozný. Usmála jsem se a vypadalo to i přesvědčivě.

Znovu jsem vzala lásku mého života, můj telefon a šla dolů, do kuchyně. Překvapivě tam nikdo nebyl, dům spal.

Jak by taky ne. Máma a Dwight spí, nemusí ještě vstávat, Ayden nespal doma, ačkoli říkal, že se bude stěhovat už v pátek. Nevím, jak si to tady bez něj mám představit. A Tariq? Ten má dnes pro mě z neznámých důvodů až na desátou. Šťastný kluk.

Vzala jsem si pomerančový džus a udělala si toast. Po mé dokonalé snídani jsem si sebou udělala do termo hrnku kafe a byla připravená odejít.

Vzala jsem si kabelku a šla přímo do auta.

~~~~~

„Ale no tak, nemůžete tam dát dát stříbrnou a žlutou dohromady" slyšela jsem hlas Amandy odněkud z blízka. Otočila jsem se a viděla, jak se celou tělocvičnu snaží přeorganizovat, protože ona není spokojená.