Vacuous

23/1.Part-Can we talk?

UPOZORNĚNÍ: část je docela dlouhá!:D:)

*Z pohledu Justina*

„Oh damn..." zamumlal jsem si potichu pro sebe, když jsem začal otevírat oči. Pomalu jsem se kolem sebe porozhlídl, byl jsem u sebe v pokoji, měl jsem otevřený dveře od balkonu a foukal sem přijemnej vzduch. Podíval jsem se na druhou stranu ke dveřím a na nočním stolku si všiml, že je sklenička s vodou a prášek. U toho jsem si všiml, že mi z hlavy spadl mokrej ručník, teda polomokrej a u postele byl lavor.

Posadil jsem se docela rychle, což jsem neměl dělat.

No Bieber, to ses zase jednou vyznamenal, fakt hrdina.

Přehodil jsem nohy přes lem postele. Vzal jsem si ten prášek a zapil ho, když nad tím přemýšlím, poslední co si pamatuju je, jak Kaydon brblal cosi o nějaké čtyřkolce. Jsem idiot, to mě takhle viděla máma? Zase?

Zakroutil jsem nad sebou hlavou. Vzal jsem si z kapsy telefon a viděl jsem dvě zprávy. Na hodinách bylo 13:24, zajímalo by mě jak jsem se asi dostal domů, a taky kdy. No nechce se mi dolů do kuchyně. Nechce.

Otevřel jsem ty zprávy, jedna byla od Hay, když jsem viděl co napsala, musel jsem se usmát.

„Got a headache?" druhá byla od Ryana „are you still alive bro?"

Odpověděl jsem na obě a znovu jsem ten telefon dal do kapsy. Pořád jsem musel přemýšlet nad tím, co se včera-dneska dělo, protože mě užíralo, že si to nepamatuju, teda asi tak půlku z toho.

Přešel jsem opatrně do koupelny. Bylo mi blbě, vážně blbě, takhle mi už dlouho nebylo. Bohužel nějakej vtírávej hlas v mé hlavě mi říkal, že si to zasloužím.

Podíval jsem se do zrcadla, žádná sláva, umyl jsem si obličej a rozhodl si dát studenější sprchu, třeba mě to probere.

Tohle normálně nedělám.... Ne fakt ne.

Akorát...ne nemám proto žádný rozumný vysvětlení, za trest sem na sebe pustil tu studenou sprchu, což mi v první chvíli málem způsobilo infarkt, ale potom jsem za to byl docela rád, protože to bylo příjemnější.

Po nějakých deseti minutách jsem z té sprchy vylezl a slyšel, že mi zvoní facebook. Och Bieber, ty a tvoje vyjadřovací schopnosti. Trochu jsem se vysušil a dal si okolo pasu osušku a podíval se, kdo mi pořád píše, byl to skupinovej chat, kde jsem byl já, Ryan, Kaydon, Hayliee, Bruce, Madison, Amanda, Eliot, Carissa a všichni z takovýho toho našeho gang group...Počkat Carissa?

Vzpomněl jsem si na tu včerejší scénu ve škole, nad čímž jsem musel zakroutit hlavou, ta osoba je tak složitá a nikdo mi to nevymluví, taky je paličatá. A tvrdohlavá. A občas dělá blbou. I když není. 

 Každopádně mi šla kvůli něčemu do hlavy, nevěděl jsem kvůli čemu, ale někde vzadu v  mojí hlavě bylo něco, co jsem nevěděl, ale vědět jsem to chtěl.

Bylo to jako když si člověk chce pšiknout, ale nakonec si nepšikne, přesně ten pocit.

A cenu za nejidiočtější přirovnání vyhrává?? Justin Drew Bieber!

Prostě tam bylo něco, co jsem měl vědět. Trošku jsem se nad tím zamračil, ale pak jsem otevřel ten chat.

Let's say it was Justin's official premiere of living in Stratford again. Napsala Bruce a já se pousmál.

Potom jsem viděl cosi, že si tam psali s Kaydonem a s Hayliee, ale nijak jsem to nekomentoval, šel jsem k sobě do šatny a oblíkl si čistý boxerky a na to černý tepláky. Ručníkem jsem si ještě trochu projel vlasy, ale stejně jsem je měl pořád mokrý, ale nechal jsem to tak.