Odtáhli jsme se, když nám došel kyslík v plicích. "Tak hodně jsi mi chyběl Zhengu..." vydechl a díval se mi hluboko do očí. Vlasy mu jako vždy padaly do očí a jako vždy působil neskutečně sexy. Díval se na mě jako šelma lačnící po její kořisti. "Mrzí mě, co se všechno stalo. Teď, když si vše pam-" Přisál jsem se mu opět na rty. Nebylo potřeba dalších slov, chtěl jsem si vychutnat tuto chvilku. Jen já a on. Opět jsem se cítil být naplněný. Rukou mi zajel pod tričko a chystal se pokračovat, ale já ho rukou zastavil. Né, že bych to nechtěl, ale věřím, že přijde vhodnější čas a né na parkovišti před soudem. "Miluju tě." Zašeptal mi do ucha a usmál se. "Já tebe taky." řekl jsem a pohladil ho po tváři. Pohled mi sjel na kopeček, který se mu rýsoval mezi nohy. Polkl jsem a pohled jsem přesunul ven z okénka.
Dorazili jsme do jeho apartmá. Jedna z pokojských nás přivítala a dokonce se zeptala, kde jsem tu celou dobu byl. Jen jsem se pousmál a pozdrav opětoval. Sedl jsem si na pohovku a pohlédl z obrovského okna na celé Taipei. Na stole se rozvibroval Hou Yiho telefon, ale po něm nebylo ani stopy. "Hej Hou! Zvoní ti telefon! Volá Jia!" Křikl jsem a vyčkával na odpověď. Odněkud z apartmá se ozvalo: "Tak ho vezmi." Hovor jsem zvedl. "Ahoj Jio." "Uh oh! Už jste zase za dobře? Nejspíše jo, když máš jeho telefon." zasmála se a já se pousmál. "Hou Yi je někde, bůh ví kde, ale bez jeho vědomí bych mu do telefonu nelezl." vysvětlil jsem, ale bylo zřejmé, že to Jie bylo šumák. "Však to je jednooo, volám ti, aby jste si zapnuli televizi." Pronesla hravým tónem a já tak udělal. Na obrazovce se objevila reportérka, která uváděla 'žhavé zprávy'. "Přinášíme vám nejnovější zprávy ohledně Shizuji Yi Lui. Po několika hodinách soudního řízení se konečně rozhodlo, zda bude zproštěn viny." Koutkem oka jsem si všiml Hou Yiho, který přišel a sedl si vedle mě. Chytl jsem ho za ruku a opřel se o jeho rameno. Doufal jsem, že dostane doživotí za to všechno, samozřejmě bez možnosti propuštění. "Majitel několik velkých nadnárodních firem byl pár týdnů zpět obviněn z několik vražd a dalších protiprávních věcí. Nyní přímý přenos ze soudní síně." Obraz přeskočil na pro nás známou místnost, kde v čele stáli soudci a po jejich pravici porota. "Vzhledem k výpovědi několik svědků, nevyvratitelných důkazů o přestupků jsme rozhodli takto. Ve jménu pořádku a zákona Čínské lidové republiky byl pan Shizuji Yi Lui usvědčen z vražd několika dívek a žen, jejich znásilnění. Dále z obchodů a pašování drog, nelegální obchod s lidmi, výhružky a únos Zheng Yana. Tímto jsme dospěli k názoru, že Shizuji Yi Lui dostane nejvyšší možný trest a to trest smrti." Řekla rázným hlasem a za celou dobu se na toho chlapa ani jednou nepodívala. Celou místnosti se roznesly hlasy a hluk lidí a soudci odešli. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. Podíval jsem se na Hou Yiho a ten sledoval televizi nepřítomným výrazem, přísahal bych, že i trošku zbledl. Stiskl jsem mu opatrně ruku a on se tak na mě podíval. "Jsi v pořádku?" "Jo já jen..." Zlomil se mu hlas a v očích se mu zablýskly slzy. "Pořád je to můj otec... A ačkoliv byl násilný a zlý, pořád se o nás tak nějak staral. Nemůžu tomu zkrátka uvěřit.." dostal ze sebe. Přitáhl jsem si ho do objetí a po chvíli jsem slyšel tiché vzlyky. "Je to těžké Hou Yi, ale pořád máš Jiu a Fey." Odtáhl jsem se a podíval se mu do očí. "A hlavně mě." usmál jsem se a políbil ho.
Po několika minutách dorazila jeho sestra s matkou. Všimli si nás v objetí a obě se pousmály. Sedly si vedle nás a jedna ze služeben nám přinesla občerstvení. "Tak se nám to povedlo..." hlesla Jia a sledovala obraz televizoru. Hou Yi jen zamručel ve znamení souhlasu a dál nereagoval. Člověk by čekal, že se bude slavit, ale všichni byli tak nějak skleslí. Na jednu stranu se jim nedivím, ale na druhou si za to ten násilník mohl sám. Kdyby se nepoddal své temné stránce a snažil se být lepším, nic z tohoto by se nestalo... Možná by moji rodiče i žili. "Doneste nám prosím něco k pití." Řekl Hou Yi a přisunul se blíže ke mně. Do pár sekund jsme na stole měli nejrůznější druhy alkoholu od vína až po saké. Všichni jsme si nalili a přiťukli. Je na čase ukončit tuto kapitolu a začít konečně žít.
Nebyl jsem ten typ člověka, který by mohl do sebe nalít spousty litrů alkoholu. Naopak, stačilo mi pár panáků a už jsem viděl všechny svaté. Tiše jsme si povídali a vyprávěli historky. "Tvoji rodiče byli skvělí lidi." začala z ničeho nic Fey a já na ní zaostřil. Proč zmiňovala mého tátu a mámou zrovna teď? "Je mi líto, že zemřeli takto. Kdybych to věděla dřív..." hlesla a začala natahovat. "...Tak se tomu hajzlovi postavím! JO!" Křikla a napila se. "Mami, nemyslím si, že je vhodná chvíle tohle vytahovat na povrch." Upozornila ji Jia, když si všimla mého smutného výrazu. Myslím si, že byla nejméně napitá z nás všech. Ani nevím jak je to možné, jestli pila málo nebo měla vysokou hranici. Fey jen zafuněla a nalila si další. Hou Yi nereagoval a pil jeden panák za druhým. "Pojď, jdeme spát." zašeptal jsem mu do ucha, ale on se nehnul. Nemotorně jsem se vyškrábal na nohy a měl co dělat, abych nepřepadl na Jiu vedle mě. Ta se jen zasmála a pomohla mi udržet si balanc. Jakmile jsem stál pevně nohama na zemi, zatahal jsem Hou Yiho za ruku. "Poooooojď." naléhal jsem, až jsem ho přesvědčil. Zvedl se a společně jsme vystoupali nahoru po schodech. Trvalo nám to dobrých několik minut, ale bylo to vtipné. Většinu času mě musel podpírat a chytat, protože jsem se točil s celým světem. Jakmile jsme došli do pokoje, tak Hou Yi s sebou švihl do postele a okamžitě usnul. Vzdychl jsem na protest, protože jsem věděl, že ho takto nemohu nechat. Natáhnul jsem se přes něho a zvedl ho do polosedu, abych mu sundal tričko. Práce to byla neskutečná, všechny ty svaly na jeho těle jistě něco váží... ale uf... Sundal jsem mu ponožky a přemýšlel, zda mu mám sundat i kalhoty. Vzpomněl jsem se na ten pohled dneska v autě a nervózně polkl. Né, že bych ho ve spodním prádle ještě neviděl, ale rozhodně to byl pro mě nový pohled. Rozepl jsem mu knoflík a zip. Snažil jsem se vší silou z něho ty kalhoty sundat - a povedlo se. Najednou se zvedl, uzavřel mě v jeho objetí a praštil se mnou na postel.
ČTEŠ
Dvojí tvář
Ficção Adolescente"Zabil jsi někoho?" Optal jsem se a se slzami v očích se podíval na Hou Yiho. "Jsou věci, které je lepší držet v tajnosti, víš co se říká.." pohlédl na mne a ve světle lampy se pousmál. "Co oči nevidí, to srdce nebolí." Může si být člověk jist, že t...