Seděli jsme před velkým oknem, za kterým ležel přivázaný Shizuji. Ve tváři měl prohnilý úsměv a jeho temné, ledové oči nás probodávaly jako ostří nože. Vedle mě seděl Hou Yi a Jia. Všichni tři jsme sledovali dění. Osud, který ho čekal a neminul. Na jednu stranu to nebylo zas až tak špatné. Díky jeho činům jsme se mohli s Hou Yim poznat. Podíval jsem se na kluka vedle mě a chytl ho za ruku. Ve tváři měl nervózní výraz. Nikdy bych nevěřil, že někdo, jako je on, by začal něco s někým, jako jsem já. Jeho presence mi změnila život od základů. Jia i on byli pro mě nová rodina. Do místnosti vešla Fey a sedla si opodál. "Trestanec Shizuji Hou Yi. Máte nějaká poslední slova?" optal se policista z druhé strany místnosti. Muž se jen ďábelsky usmál a odplivl si. "Měl jsem se vás zbavit dřív." Vzdychl jsem a odvrátil pohled. Jestli je na světě chodicí zlo, tak to je on. Naštěstí tu dlouho ovšem nepobude. "Začínám s eutanázii. Čas 10:54." odpustil vzduch z jehly a poté mu smrticí dávku píchl do žíly. I v jeho posledních okamžicích z nás nespouštěl pohledy. "Docílili jsme spravedlnosti." řekl Hou Yi, zvedl se a odešel.
Později toho dne jsme leželi na jednom kopci a sledovali postupně nastávající západ slunce. "Muselo to být pro tebe těžký." řekl jsem a zvedl jsem hlavu, abych se mu podíval do očí. Jeho pohled sledoval postupně tmavnoucí krajinu. "Bylo to těžké pro nás oba Zhengu. Kdyby naše rodina neexistovala, tak jsi spokojený a šťastný." Řekl a já jen zakroutil hlavou. "Spokojený a šťastný jsem i tak, když tě mám po mém boku." Hou Yi jen zamrkal a do očí se mu nahrnuly slzy. Odvrátil pohled a utřel si je. Vzdychl jsem a plíce mi naplnil čerstvý, lesní vzduch. Paprsky jarního slunce se postupně vytrácely za obzorem a s tím i jarní teplo. Najednou se kolem nás začalo vznášet hejno světlušek. Celé místo bylo rázem osvíceno žlutozeleným světlem a celkově to na nás působilo magicky. Oba jsme seděli v objetí a sledovali tu krásu. "Ještě nás čeká spoustu takových dní." zopakoval jsem jeho slova ze včerejší noci. Hou Yi se jen pousmál a políbil mě do vlasů. "Miluju tě Hou Yi. Z celého srdce. Dal jsi mi nový domov, rodinu. To ti nikdy nezapomenu." Zašeptal jsem a dál sledoval poletující broučky, které sem tam přistály i na nás. Jakoby to chtěli i bohové, aby to tak dopadlo. Hou Yi upevnil objetí a opřel se o mé rameno. Nemůžu se dočkat, co všechno nás ještě čeká.
.
.
.
.
Děkuji vám všem, kteří jste můj příběh dočetli až sem - do samotného konce. Ani nevíte, co pro mě každý z vás znamenáte. Pamatuj, že i když se cítíš sám/sama a opuštěný/a, tak tu vždy pro tebe někdo je. Nevzdávej to, překonej vše, co ti život hodil pod nohy a jdi dál, protože to nejlepší na tebe teprve čeká. :-)
ČTEŠ
Dvojí tvář
Dla nastolatków"Zabil jsi někoho?" Optal jsem se a se slzami v očích se podíval na Hou Yiho. "Jsou věci, které je lepší držet v tajnosti, víš co se říká.." pohlédl na mne a ve světle lampy se pousmál. "Co oči nevidí, to srdce nebolí." Může si být člověk jist, že t...
