Špinavý obchod *DRUHÝ DÍL*

XXX. KAPITOLA

Juliette

„Zabiju tě!"

Marcus měl zpoždění, ale na příchod si nemohl vybrat lepší chvilku. Sama jsem se z toho šoku ještě nevzpamatovala a už jsem musela zachraňovat situaci.

„Jseš mrtvej!" křikl na něj znovu Marcus a odhodil tašku někam do rohu. Z očí mu šlehaly blesky. Věděla jsem, že je zle a není se čemu divit.

„Marcusi!" Okamžitě k němu přiskočím a snažím se ho uklidnit, snažím se ho udržet, aby neskočil po Pierrovi.

„Chystali jsme se vám to říct!" brání se Pierre.

„Že chystali?!" mračí se Marcus. „Doprdele, je to má sestra! Nemáš vůbec co na ni šahat! Kdy ses k ní jako dostal?! Kurva! Pierre! Před pár dny jsi byl ještě zasnoubený, básnil jsi mi o nějaké holce a –"

„Cože?" zašklebí se Maya.

Pierre si povzdechne. „Potkali jsme se v Nice! Předtím, než jsi přijel, než jsem se zasnoubil, jsem v jednom baru narazil na Margaret, ok?"

Marcus ztuhne. „To jste nás celou tu dobu vodili za nos?" A zbledne. „Moment! V baru? To snad... Panebože!" Schová si obličej do dlaní a na chvíli se otočí. Chápu, že se potřebuje uklidnit.

Překvapí mě, když uvidím Pierra, jak trochu zrudne. „Ano, Marcusi...," pokrčí omluvně rameny.

„Co? Co mi uniká?" vloží se do toho Maya a podívá se na mě, jako bych já snad o tom měla něco vědět.

„Co se děje? Co se děje?!" Marcus se teď zaměří na Mayu, a jde vidět, že se ale vůbec neuklidnil. „Tady ten šmejd mi o tobě vyprávěl... jak tě poznal... To jsem ale nevěděl, že mluví o tobě!"

Teď zbledne i Maya a zhrozeně se podívá na Pierra. „Co jsi mu proboha vykládal?!" vypískne.

„Ježiši! Já přece nevěděl, že je to tvoje sestra! Ani když jsem ji poznal, ani když jsem ti o ní vyprávěl! Pro nás to byl taky šok, když jsme se znovu potkali až v salonu!"

„Proč jste nic neřekli?" vložím se do toho já a chytnu Marcuse za ruku. Ten jen přikývne. Taky ho to zajímá.

„A co jsme jako měli říct? Jé, ahoj! To jsi ty, jak jsme si to spolu nedávno rozdali?" odsekne nám Maya a ještě přitom zakoulí očima.

Nastane ticho, ale Marcuse to odpálí. „Já tě fakt zabiju, Pierre!" vyrazí k němu. Stihnu ho zatáhnout za ruku, tak se zasekne a naštěstí to pomůže.

Pierre rozhodí nešťastně rukama. „Mrzí mě, že jste se to dozvěděli takhle. Věděli jsme, že vám to musíme říct..."

„Na to ti kašlu!" zakřičí Marcus. „Moc dobře tě znám, Pierre. Sakra! Maya není jedna z těch holek, co jen ošukáš! Nedovolím, abys ji jen –"

„Marcusi!" okřikne ho Maya. „Mám toho dost! Nebudeš mi říkat, s kým mám a nemám být! Nejsem malá a můžu si spát s kým chci, ať se ti to líbí, nebo ne! Tak laskavě přestaň s tím kázáním!"

„Hele! Přestaň mě urážet, Marcusi! Ty ses choval stejně, než jsi potkal Juliette, tak mě tady nemoralizuj! Doprdele, myslíš, že to s tvojí sestrou nemyslím vážně?! Že si tě snad vůbec nevážím?! Jak bych se ti mohl podívat do očí, kdybych ji jenom využíval, hm?" Maya ho chytne za ruku a navzájem se na sebe usmějí.

Pousměju se. Je to sice zvláštní vidět ty dva spolu, ale jeho pohled... Je k nezaplacení. Takhle se na Beatrici nikdy neusmál.

Marcus zaúpí. „Já... tohle je na mě moc. Musím to nejdřív vstřebat. Jen už mám dost všech tajemství. Doufám, že už vím všechno, protože další tajemství nestrpím!"