Špinavý obchod *DRUHÝ DÍL*

XXXVII. KAPITOLA

Christopher

Dobře. Před obřadem nebyl moc čas, měli jsme spoustu zařizování a soustředili se na Juliette s Marcusem, ale teď? Všichni se uvolněně bavili, popíjeli a novomanželé ploužili po parketu. Zadívám se jejím směrem a přimhouřím oči, když se jí jemným vánkem rozvíří látka kolem nohou a jednu dokonalou odhalí. Na ten rozparek, a to, co občas odhalí, jsem stejně čuměl po celý obřad. Promiň, brácho!

V rudých šatech, které opisují její křivky s vlasy vyčesanými nahoru, a v jehlových podpatkách to není žádná princezna... Zatracená ďáblice, která ve mně probouzí toho největšího hříšníka. Při představě, že bychom si toto zahráli a ona mě měla ve své moci, mi přejede mráz po zádech a v kalhotách se něco probudí.

Do hajzlu s ní!

Na okamžik ke mně přes provizorní parket zalétne pohledem. Já jí ho bez přestání opětuju a nezapomenu přitom dost zřetelně klouzat očima po jejím těle. Ona ale dělá, že nic, jako kdybych tam vůbec nestál, a vrátí se zpátky k rozhovoru s mojí sestrou.

Tak to teda ne! Když já tady prožívám takové peklo, ona musí také projevit nějaké emoce.

Dopiju panáka a rázně na stůl odložím skleničku. Vydám se přímo k ní. „Zatancujeme si, když jsme ti svědkové?" vyzývavě pozvednu obočí. Maya se tváří spokojeně, zato Kim nadšeně nevypadá. Koukne na moji nastavenou dlaň a pak na Mayu. Nejspíš ví, že před sestrou by vypadalo neslušně, kdyby mě odmítla, tak si jen povzdechne a vloží ruku do mé. V ten moment mi přejede mráz po zádech podruhé. Pohladím ji nenuceně palcem a pak si všimnu, jak se po její odhalené ruce rozleje husí kůže.

Výborně...

Zařadíme se na parket ve chvíli, kdy spustí píseň She Used To Be Mine. Vloží ruku do mé a druhou umístí na mé rameno. Já ji obejmu kolem pasu. Začneme se pomalu pohupovat, ale rozhodně nejsem spokojený. Zatlačím proti jejím zádům a přimáčknu si ji k sobě. Stiskne pevně rty a tělo jí ztuhne. Pousměju se tomu, jak se mi brání. Dívá se všude kolem, jen ne na mě.

„Když jsme se poznali, byla jsi dost otravná a drzá," řeknu.

Protočí oči a něco si zamumlá. „Já bych to spíš nazvala vytrvalá a odvážná..."

Povytáhnu obočí a pak se uchechtnu. „Teď se mi očividně vyhýbáš. Jsi zbabělec."

„To vůbec není pravda."

„Která část?" ušklíbnu se.

„Obě!"

„Aha. Takže jsi v pohodě?"

Znervózní. „Jsem... Proč bych nebyla?"

„Vyspali jsme se spolu, vzpomínáš?"

Konečně mi pohlédne do očí a celá zrudne. „Pššt!"

Netrpělivě mlasknu. Skloním se k ní blíž a přitom nepřestávám hledět do jejích očí. Nezapomenu ztlumit hlas. „Ošukala jsi mě, jak nějaká domina a dnes u tebe záhadně nastoupil stud..."

„Christophere!" zavrčí varovným tonem.

„Ano, Kimberley?"

„Nedohodli jsme se náhodou, že na to zapomeneme a nebudeme to více rozebírat?"

„Jistě, zapomeneme... a proto se chováš tak odtažitě? Myslel jsem si, že se budeme normálně bavit, ale celý den se mnou nemluvíš."

„Mluvila jsem s tebou."

Zavrtím nechápavě hlavou a nakrčím nos. „Myslíš ty tvé dvě otázky, kde je Marcus a jestli mám prstýnky?" Pokrčí rameny. „Kim, nabídl jsem ti, že budu tvůj doprovod, když ten neschopnej kretén, kterýmu jsi říkala přítel, se rozhodl nedojet, ale ty jsi tady raději sama."