Špinavý obchod *DRUHÝ DÍL*

XXXI. KAPITOLA

Kimberley

Měla jsem jasné instrukce. Jasné, ale komplikované provedení. Zítra brzy ráno mi to letělo do Monaka a celý den jsem v podstatě měla strávit v letadle. Telefonát mě překvapil a akorát jsem si stihla zabalit, abych vyrazila do hotelu Millenium Hilton. Od mého bytu na Upper Manhattanu to bylo asi půl hodiny. Čím víc jsem se blížila, tím víc mi to přišlo jako blbost. Proč by to mělo vyjít, co když ani nebude chtít? Nechtěla jsem být v Monaku posel špatných zpráv.

Vejdu do hotelu a dám se směrem k restauraci. Nejdřív to zkusím tam. Blížila se osmá hodina a lidé se tu scházeli na večeři. Buď páry, nebo obchodníci. Nejspíš jsem se sem v bílých letních šatech z ramen moc nehodila, ale venku je pořád teplo i takhle večer a já toho měla dneska už dost. Popravdě bych si šla nejraději lehnout, ale to nejdřív musím splnit svůj úkol.

Rozhlédnu se po skoro zaplněné restauraci. Znám to tady a naštěstí není tak velká, takže mi trvá několik vteřin, než prostor prozkoumám. Všimnu si ho skoro hned, přece jen ho znám z fotek. Musím uznat, že je opravdu pohledný a ve skutečnosti ještě víc. Kdybych ho vyloženě nehledala a přišla sem třeba na večeři, padl by mi do oka. U stolu sedí s dalšími dvěma pány. Ukazuje jim něco v papírech, a vážně přikyvuje. Je zřejmé, že se jedná o obchodní schůzku.

Přesunu se k baru, kde nikdo nesedí. Natočím se tak, abych na něj měla výhled, a objednám si drink. Potřebuju ho z několika důvodů. Je mi teplo, jsem unavená, v práci to stojí za hovno a Daniel tomu akorát přidal. Slíbil mi, že do Monaka poletíme spolu, ale místo toho vzal nějakou operaci. Chápala jsem to, ale tak to bylo vždy, vlastně jsme spolu netrávili ani moc času.

Občas jsme se sešli na oběd nebo večer přijel a strávil u mě noc. U něho v bytě jsem byla jen párkrát, s rodiči mě neseznámil a s našima se (kromě nemocnice) viděl jen jednou. Pozvali nás na večeři a stejně po celou dobu řešili práci. Já mezitím stáhla flašku vína a po dlouhodobé rozvaze jsem nové závěsy v restauraci shledala safírově modré, ne ocelově modré...

Neměla jsem to ani s kým probrat, když byla Jul pryč. S Amandou a Lenou jsem se už moc nevídala, i když pořád jsme zůstaly v kontaktu. S jistotou můžu říct, že by mi Amanda doporučila najít si ve volných chvílích bez Daniela někoho jiného. Nad tím protočím oči a objednám si další drink.

Začátky s Danielem byly fajn, to dobírání a flirtování. I sex byl fajn, ale někdy mi přišlo, že potřebuju víc. Každá holka to chce. Láskyplné pohlazení po tváři, přivonění k vlasům, lechtivý dotek křivky boků... To se stávalo, jen když jsme se pohádali a tímhle si mě Dan pojistil. Doufala jsem, že týden v romantickém Monaku nás sblíží. Za celou dobu jsme spolu byli jen jednou o víkendu na chatě. Chtěla jsem s ním prožít celý týden, místo toho tam budu sama, ačkoliv mi slíbil, že na svatbu dorazí.

Povzdechnu si. Jsem otrávená a naštvaná. Pohlédnu ke stolu, kde se zrovna dva pánové zvednou. Potřesou si s ním rukou a vydají se pryč. On si poskládá papíry a poprosí servírku o drink. Chvíli čekám a ještě usrkávám sladký koktejl. Když se znovu podívám k němu, všimnu si, že kouká mým směrem. Přejede po mně pohledem, nad čímž se musím zamračit. Objeví se mu na tváři nepatrný úsměv, ale hned na to se vedle něj objeví servírka a zakryje mi výhled.

Nemám na co čekat. Zvednu se, uhladím si šaty a vydám se k němu. Okamžitě mi věnuje plnou pozornost a znovu se mu na tváři usadí úsměv. Nejspíš si myslí, že ho chci sbalit. To mě dopálí ještě víc. Je to jen další muž, který ublížil. Nasliboval a prd z toho.

„Ahoj, princezno, dáš si se mnou jeden drink?" zeptá se, když se zastavím přímo před ním.

„Princezno?" zarazím se.