𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

ᴘʀᴏʟᴏɢ

Plavu? Topím se snad? Cítila jsem, jak mi voda teče do plic. Jenže jsem netušila, jak jsem se dostala do vody.

Sním? Proč stále plavu v tmavé vodě? Nedýchám. Já nedýchám.

,,Vzbuď se!"

Ozval se hlas v tmavé vodě. Otevřela jsem oči. Okamžitě jsem se překulila na břicho a začala vykašlávat vodu.

Byl to jen sen? Kdo byl ten klučičí hlas? Byl mi známý, ale nemohla jsem přijít na to, kdo byl jeho vlastníkem.

Porozhlédla jsem se po okolí. Byly kolem mě mřížované stěny. Byla jsem v kleci. Připadala jsem si jako zvíře. Nebohé zvíře, které je zmatené a jediné co cítí je strach. Sesunula jsem se k jedné ze stěn. Mé prsty mi vjely do vlasů. Snažila jsem se přijít na jakýkoliv způsob záchrany.

Nedokázala jsem na nic přijít. Můj mozek pohltila temnota. Nic jsem si nepamatovala. Byla jsem bez vzpomínek na neznámém místě. Tohle se zdálo jako má první vzpomínka v životě. Jako bych se narodila bez nich. Co se to děje?!

Stiskla jsem oční víčka. Doufala jsem, že tohle je ten hloupý sen.

Ozval se neznámý zvuk. Něco začalo hlasitě bzučet. Cítila jsem, jak se klec pohnula. Jela vzhůru.

Podívala jsem se nad sebe. Žádné světlo. Byl tam strop. Co když tahle klec silou narazí do stropu a spadne zpět na začátek. To nepřežiju. Klec mi připadala stále rychlejší.

,,Pomoc!" Vykřikla jsem.

Poprvé jsem slyšela svůj hlas. Klepal se a byl vystrašený.

,,Prosím někdo!" Stoupla jsem si a chytla se za mříže stěny. Viděla jsem jak se blíží daný strop. Mé nohy se podlomily a já slétla na zem. Schovala jsem si hlavu mezi paže a zavřela pevně oči.

Klec se zastavila. Netrvalo dlouho, strop se nade mnou otevřel. Okamžitě jsem se nasunula mezi krabice, abych se schovala. Do klece někdo skočil. Pod botami daného se ozval tříštivý zvuk.

,,A-ahoj." Daný se ke mně přibližoval.

,,Neboj se. Já ti neublížím." Cítila jsem, jak je jeho tělo přede mnou.

Ten hlas. To byl ten hlas, který jsem předtím slyšela.

,,𝐉𝐦𝐞𝐧𝐮𝐣𝐢 𝐬𝐞 𝐓𝐡𝐨𝐦𝐚𝐬."