𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

15

Towards The Sun - Rihanna

≪•◦ ❈ ◦•≫

ɪ'ᴍ ɢʟᴀᴅ ʏᴏᴜ'ʀᴇ ᴀʟɪᴠᴇ.

Všichni si začali něco šuškat. Podívala jsem se na Thomase. Měla jsem strach, co s námi bude. Porušili jsme pravidla. 

Zpozorovala jsem Newta, který seděl u Albyho. Podíval se na nás dva. Zvedl se od Albyho a vzal Thomase za paži. Přivedl ho ke mně a zastavil se u nás. 

,,Nevím, jak je tohle možné, ale okamžitě běžte k meďochům, aby se na vás podívali." Promluvil na nás rázně, ačkoliv vypadal, že nás rád vidí. 

,,Dobře." Řekl Thomas a hned na to jsme se rozešli k meďochům. Thomasem mě naváděl, protože jsem si stále nebyla jistá, kde to bylo. 

Seděla jsem na dřevěném lehátku a čekala, co mi řekne Jeff na kotník. Narovnal se. 

,,Nevypadá to, že bys měla něco zlomené ani vyvrknuté. Zjevně jsi jen blbě šlápla." Usmál se mile. Vydechla jsem si úlevně. Byla jsem za tuto zprávu moc ráda. 

,,Ale zkus to pár dní nenamáhat." Jemně se usmál. 

,,Děkuji." Poděkovala jsem Jeffovi za pomoc. Jen se usmál a odkráčel za Thomasem. Ostatní meďoši byli u Albyho. Podívala jsem se přes uličku na Thomase.

 Seděl na lůžku přes uličku. Všimnula jsem si, jak si nervozitou mnul prsty. Pohledem se koukal k zemi.  

Jeho hlava se zvedla a jeho oči se zamířili na mě. Mile jsem se na něho usmála, protože jsem měla pocit, že potřebuje pozitivní energii.

Dveře od hlavního vchodu se otevřely. Do místnosti vešel Newt. Přišel ke mně a cestou si vzal od stolu. Židli dal přede mě a sedl si na ní. 

,,Chci vědět vše, co se tam stalo." Řekl klidně, ale rázně. Chvilku jsem přemýšlela, jak bych tento incident měla popsat

Zhluboka jsem se nadechla a spustila. Řekla jsem všechno, co se stalo. Popsala jsem každou situaci, někdy až moc do detailu, ale myslím si, že to nevadilo. 

Newt mě celou dobu pozoroval a naslouchal bez jakéhokoliv přerušování. Jeho pohledy se moc neměnily, až když jsem zmínila svá zranění. To už mě přerušil. 

Zeptal jsem zda-li jsem v pořádku. Samozřejmě jsem mu okamžitě odkývala, že ano. Celý příběh jsem poté dokončila.

Pak nastalo ticho. Newt mlčel a zamyšleně se na mě díval. Byla jsem si dost jistá, že přemýšlel o našem budoucím osudu. 

,,Jak je Albymu?" Prolomila jsem to napětí a ticho, které panovalo v téhle místnosti.  

,,Vypadá, že to přežije." Povzdychl si a stoupl si na nohy. Židli vrátil na své místo, a pak se vrátil ke mně. 

,,Jsem rád, že žijete." Dal mi ruku na rameno. ,,Chuck se mohl zbláznit." Usmál se slabě. Bylo mi jasné, že mu do smíchu zrovna moc nebylo.

,,Jděte se vyspat, najíst a umýt. To umýt obzvlášť, protože smrdíte jako horda plopáků." Zasmál se. Vydechla jsem únavně a zvedla se na nohy. 

,,Děkuji, Newte." Poděkovala jsem mu. Jenom přikývl a odešel vedle za Jeffem. 

Podívala jsem se za Thomasem. Zvedl se též z lůžka a rozešel se ke mně. Vezme moji ruku a dá si ji za krk. Chytne mě za bok.