𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

30

Unstoppable - Sia

≪•◦ ❈ ◦•≫

ᴊᴜsᴛ ғᴏʟʟᴏᴡ ᴍᴇ ᴀɴᴅ ʀᴜɴ ʟɪᴋᴇ ʏᴏᴜʀ ʟɪғᴇ ᴅᴇᴘᴇɴᴅs ᴏɴ ɪᴛ. ʙᴇᴄᴀᴜsᴇ ɪᴛ ᴅᴏᴇs.

Stáli jsme před vchodem do Labyrintu. Pár Placerů mělo v ruce dlouhé tyče. Já jsem držela pevně Chucka za ruku.

 ,,Co ti, co s námi nejdou?" Zeptal se Thomas.

,,Umřou tu." Odpověděl Minho. Sklopila jsem pohled. Bylo mi všech, kteří tu zůstali, líto. 

,,Musíme už jít." Pobídl nás všechny Newt. Otočila jsem se na Chucka, abych mu ještě něco řekla. Klekla jsem si k němu. 

,,Poslouchej mě dobře." Odmlčela jsem se. ,,Celou dobu budeme muset běžet. Budeš mě následovat a běžet, jako by ti záleželo na životě. Protože záleží."

,,Bude to v pořádku. Budeš se držet u mě a Teresy. Nic se ti nestane. To ti slibuji." Usmála jsem se na něho a zvedla se. 

,,Běž ve předu. Já, Chuck a Teresa se budeme držet vzadu." Řekla jsem Thomasovi v hlavě.

Thomas se na mě otočil. Měl na obličeji vážný výraz. Na chvilku se na jeho obličeji objevil úsměv, ale pak zmizel. Přikývnul hlavou, že se mnou souhlasí.

,,Můžeme?!" Zeptal se Thomas nahlas a vyzdvihl ostrou dřevěnou tyč. Všichni zajásali, že byli připraveni. 

Rozběhli jsme se do Labyrintu. Celou dobu, co jsme běželi jsem se držela u Chucka a Teresy. 

Běželi jsme přes Labyrint, až jsme doběhli k Čepelím. Tam jsme všichni zpomalili. Před námi byla sedmá sekce. 

,,Leno?" Probudila mě Teresa z myšlenek. Podívala jsem se na ní a hlasitě oddychovala. 

,,Na co si Thomas vzpomněl?" Zaráželo mě, že chtěla vědět zrovna tohle v tuhle dobu, kde jsme byli stále blíže a blíže nebezpečí.

,,Na všechno o ZLOSINu." Řekla jsem prostě. Věděla jsem, že se mě někdy zeptá na detaily, ale jednoduše jsem to teď nechtěla probírat.

,,Musíme jít dál." Objevil se vedle mě Thomas. Otočila jsem se k němu a olízla si rty.

,,Dobře." Přikývnula jsem a chtěla se rozejít, ale on mě zastavil. 

,,Celou dobu potřebuji, aby ses držela u mě." Odmlčel se. ,,Nehodlám tě ztratit." Lehce se usmál.

Chvilku jsem tam stála zaraženě jako pařez, ale nakonec jsem se probrala. Sklopila jsem pohled a usmála se. 

,,Ano, kapitáne." Zasmála jsem se. Rozešla jsem se pro Chucka, že naše přestávka už končí a že musíme pokračovat.

Chuck se neochotně zvednul a chytnul mě za ruku. Rozešli jsme se společně do chumle Placerů. Všichni jsme se párkrát nadechli a rozběhli se. 

Doběhli jsme k uličce a zastavili před ní. Thomas se opatrně podíval přes roh do vnitra uličky. Rychle se připlácl na stěnu a hrubě vydechl. 

,,Je tam Rmut?" Zeptal se Chuck.

,,Jo." Thomas přikývl a narovnal se. 

,,Sakra." Vydechl Chuck nervózně a udýchaně. Stiskla jsem jeho ruku a usmála se na něho, aby věděl, že svůj slib hodlám dodržet.