𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

31

Sia - Chandelier

ʜᴇ's ɢᴏɴᴇ. ғᴏʀᴇᴠᴇʀ.

≪•◦ ❈ ◦•≫

Nedokázala jsem se pohnout. Sledovala jsem každý jeho pohyb. Byl to on. Přežil to. Ale jeho tělo už nebylo to samé.

Po těle měl černé žíly. Oči tmavé jako uhlíky. Jeho tělo se třáslo kvůli chladu v téhle místnosti. Zpozorovala jsem zbraň, kterou svíral ve svých prstech. 

,,Má zbraň." Řekla jsem Terese i Thomasovi. Byl to tichý tenký hlas, který by nikdo nepostřehl. 

,,Gally?" Thomas udělal krok vpřed. Chytnula jsem ho za tričko, aby okamžitě zastavil, protože  se mi aktuální situace vůbec nelíbila. 

,,Ovládají ho." Zašeptala jsem. Chuck mě stiskl za ruku. Chtěla jsem se na něho podívat, ale bála jsem se odvrátit pohled.  

,,Bolí to." Zašeptal. Stiskla jsem Thomasovo tričko tak pevně, že jsem si myslela, že ho roztrhnu. 

,,Bolelo to, když jsi mě odkopla na toho Rmuta." Podíval se mi do očí. Po zádech mi projel chladný vítr, který mě donutil se zatřást. 

Cítila jsem, jak mě můj strach ovládá. Nedokázala jsem se pohnout ani nic říct. Stála jsem jako mrtvá socha.

,,Jaké to bylo spát s pocitem, že jsi zabila člověka?" Udělal krok vpřed. Ucukla jsem sebou.

,,Odpověz mi." Zašeptal. Polknula jsem ten uvízlý knedlík v krku a připravila se k promluvě.

,,Tak mi odpověz sakra!" Zařval na mě a namířil mým směrem zbraň. Thomas sebou cukl.

,,Jaké to bylo, když tě sžíraly pocity viny? Když jsi musela odpovídat každému, kdo se tě zeptal na to, proč jsi mě zabila?" Olízl si rty a usmál se.

,,Bylo to nesnesitelné." Promluvila jsem. Znělo to spíše jako šeptání. Nedokázala jsem mluvit nahlas. 

,,Byl jsem tak blízko tomu, abych tě zabil, ale ty jsi mi vyklouzla. Jako malá mrška." Zasmál se. 

,,Gally." Upoutal jeho pozornost Thomas. Všimnula jsem si Minha, který se pomalu skláněl k dřevěné tyči. 

,,Pomůžeme ti, jen tu zbraň skloň." Dal ruce před sebe, aby ukázal, že je zranitelný. 

,,Já pomoc nepotřebuji." Odsekl. ,,Myslíš si, že ji potřebuji? To všichni ostatní ji potřebovali. Ben a ostatní. Zatím, co jste si tu vesele pobíhali umírali lidé."

,,Gally, poslouchej mě. Nejsi při smyslech. Ovládají tě, že? Najdeme lék, který ti pomůže, dobře?" Thomas se k němu snažil mluvit klidně, ale jeho hlas se třásl. 

Koutkem oka jsem zpozorovala Minha, který už držel tyč pevně v rukou. Stiskla jsem Chuckovu ruku. 

,,Pomůžeme ti, Gally. Jen prosím polož tu zbraň." Prosebně se na něho díval. Gally se usmál, ale po jeho tváři stekla slza.

,,Všichni patříme do Labyrintu." Namířil zbraň přímo na mě. ,,I ty Leno." Sáhl prstem na spoušť. 

,,Gally, ne!" Ozvalo se z jedné strany. 

Thomas mě uchopil za rukáv a strhnul na stranu. Zatím co Chuck mě schoval ze jeho tělo a strhl na stejnou stranu jako Thomas. Ostatní se přikrčili.