𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

2

Something in the way - Nirvana

≪•◦ ❈ ◦•≫

ᴡᴇʟᴄᴏᴍᴇ ᴛᴏ ᴛʜᴇ ɢʟᴀᴅᴇ

,,Musíme si promluvit." Z jeho očí bych mohla vyčíst, že není rád, že tu jsem.

,,Thomasi?" Blonďák se otočil na Thomase. ,,Dojdi pro Chucka. Dám vám zatím na starost Bažu. Ukážete ji, kde bude spát."

,,Neměl bych tu zůstat?" Ignoroval blonďákovu prosbu. ,,Thomasi, udělej co ti říkám! Vem ten svůj frasný zadek a jdi!"

Thomas vypadal otráveně. Povzdechl si a odešel. Blonďák zavřel dveře. V hlavě mi vypuknuly  temné myšlenky.

,,Jmenuji se Newt." Představil se mi. Skenovala jsem ho nedůvěřivým pohledem. Jeho přítomnost je mi nepříjemná, ale hodlám ho vyslechnout. Kam jinam bych mohla utéct?

,,Jsi tu chvíli a vše si obrátila naruby." Opřel se o dřevěnou skříňku. Nechápavě jsem ho pozorovala. ,,Mám na tebe pár otázek." Promnul si bradu.

,,Pamatuješ si něco?" Zeptal se mě. Nečekala jsem, že se mě zeptá zrovna na tohle. Vědí už o mém stavu? Dokáží číst myšlenky?

,,Nepamatuji." Kývnula jsem hlavou do nesouhlasu. ,,Ani své jméno?" Doléhá na mě, jako kdyby čekal, že ze mě vypadnout zázraky. 

Je to jako černá díra, ve které nejdou nalézt informace. Nepamatuji si kdo jsem a kdo jsem byla. Zakroutila jsem hlavou. 

,,Nepamatuji."

,,Půjdu rovnou k tématu. Po týdnu, co tu je Thomas se objevíš ty." Znělo to, jako kdybych za to mohla já. 

,,Je to prostě zvláštní. Ještě nikdy jsme tu neměli holku. Budu si na tebe muset dávat pozor, Bažo." 

,,Mám ještě jednu otázku. Neviděla už si někdy předtím Tommyho?" Protnul mě pohledem, který mi naznačil, že mě podezírá.

,,Ne." Polknu. Sama jsem si tou odpovědí nebyla jistá. Slyšela jsem jeho hlas. Jenže kdybych to Newtovi řekla, myslel by si, že jsem blázen.

,,Fajn." Řekl vážným tónem. ,,Dám tě někomu jinému na krk. Chuck je milý kluk, takže na něj buď hodná. Zítra tě provedu po Placu." Otevřel dveře a ukázal, abych šla první. Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem ho uposlechla. 

≪•◦ ❈ ◦•≫

,,Newte?" Vyslovím jeho jméno. Jeho oči mě protnou pohledem. Bylo mi jasné, že mi z nějakého důvodu nevěří, ale nevěděla jsem proč. Nevěděla jsem nic.

,,Co je tohle za místo?" Chtěla jsem vědět, kde to jsem, proč tu jsem a kdo jsem. ,,Bažo, počkej si na další ráno. Všechno ti vysvětlím." Vyšli jsme ven z domku, ve kterém jsme se předtím nacházeli. 

Stál tam Thomas a malý kluk. Předpokládala jsem, že je to Chuck. Byl malý, lehce při těle a měl kudrnaté vlasy.

Vypadal mile, což mě rozmrzelo. Jak na tak hrozném místě je kluk, kterému je asi dvanáct let. Vypadá to tu jako vězení, co by on mohl udělat?

,,Tihle se o tebe postarají. Buďte na ní milí čóni." Lehce se usmál a odešel pryč. Na jeho chůzi mi přišlo něco zvláštního, ale nechtěla jsem ho obtěžovat otázkami.

Otočila jsem se pohledem na kluky. Musím uznat, že na mě Chuck zíral jako na Ježíše.

Mlčela jsem. Z nějakého důvodu mi bylo trapně. ,,Já jsem Chuck." Protrhl ticho. ,,Já jsem..." Chtěla jsem se představil, ale měla jsem v hlavě kaši.

,,To vlastně ani nevím." Sklopila jsem pohled. ,,Neboj se, vzpomeneš si." Usmál se Chuck. ,,Tak pojď. Ukážeme ti, kde budeš spát." Pobídl mě.

Rozešel se a já stejně stála jako sloup v zemi. Chuck mě vzal za ruku a táhl směrem, kterým šel.

,,Je to docela šok vidět tu holku." Vedl mě za ruku. Vedle mě šel Thomas. ,,Doopravdy jsem tu jediná?" Chuck se otočil a kývnul.

,,Ale neboj se. Já a Thomas budeme tvoji přátelé." Otočila jsem se na Thomase, který měl zaražený obličej.

Dojdeme k místu, které bylo na první pohled zvláštní. Je to střecha podepřená dřevěnými sloupy, pod které se nachází spacáky. Jsou za sloupy chycené. Některé spacáky jsou i na zemi. 

Chuck mě protáhl kolem všech spacáku, až se nakonec zastavil. ,,Tady spím já." Ukáže na hnědý spacák pověšený za provazy. ,,A tady spí Thomas." Ukáže na ten spacák vedle.

,,Můžeš spát vedle Thomase. Už jsem ti spacák připravil." Udivovalo mě, jak připravený byl. 

,,Děkuji." Zašeptala jsem. ,,Cokoliv bys potřebovala, oba jsme tu pro tebe." Usmál se na mě Chuck.

,,Můžeš na slovíčko?" Zeptal se mě Thomas, aniž by na mé odpovědi záleželo. Vzal mě za ruku a odvedl kousek od Chucka. 

,,Pamatuješ si něco?" Vychrlil na mě otázku. Chvilku jsem mlčela, ale pak jsem promluvila. Tomuhle klukovi jsem z nějakého důvodu věřila.

,,Než jsem se probudila, pamatuji si vodu. Bylo to jako když jsem se topila a pak..." Zasekla jsem se.

,,Slyšela jsi něco v té vodě?" Jeho otázka mě udivila, ale kývnula jsem na ní.

,,Slyšela jsem hlas, který mi byl známý, ale nepamatuji si komu patří." Řeknu. ,,Topila jsi se v černé vodě?" Začalo mi být nepříjemné, že mě doplňuje.

Jak mohl vědět, co jsem viděla? Znovu jsem přikývla. Musela jsem mu říct, že mi přijde jako vlastník toho hlasu, který mě vzbudil do tohoto teroru.

,,Tome, mám pocit, že to byl tvůj hlas." Chtěl něco říct, ale ozval se křik.

≪•◦ ❈ ◦•≫

A/N:

ʜᴇʟʟᴏ

Jak v knížce, tak i ve filmu mám strašně ráda Chucka. Pro mě je to jedna z nejoblíbenějších postav.

Těším se na další kapitolu. Mějte se krásně. Uvidíme se u další kapitoly.

ɢᴏᴏᴅʙʏᴇ