𝙐𝙣𝙨𝙩𝙤𝙥𝙥𝙖𝙗𝙡𝙚 |𝙏𝙈𝙍 𝙁𝙁| ✔

1

Soldier - Fleurie

≪•◦ ❈ ◦•≫

ᴡᴇ ɢᴏᴛ ᴀ ʀᴜɴɴᴇʀ

,,Jmenuji se Thomas." Představil se mi. Šokovaně jsem na něho hleděla. Nebyla jsem schopná se pohnout. ,,Neublížím ti." Natáhl ke mně ruku, ale zastavila se těsně přede mnou. 

Klepu se. Ozval se můj hlas v hlavě. Neznám ho. Nevím, kdo to je. Jak mu mohu věřit? Co se to děje? Nemůžu se hýbat. Měla jsem v hlavě zmatek. Panika mi proudila krví. 

,,Tak pojď." Jeho rty se pohnuly do milého úsměvu. Polkla jsem knedlík v krku, který se mi za tu chvíli stihl vytvořit. Natáhla jsem k němu ruku. Dotknula jsem se jeho dlaně. 

Opravdu je to realita. Zavřela jsem oči a vydechla. Chytnula jsem se jeho ruky. Pevně ji stiskl. Vyzvedl mě na nohy. 

Světlo, před kterým jsem se skrývala mě prudce oslnilo. Musela jsem si chvilku zvyknout na okolní světlo. Podívala jsem se na něho. V jeho obličeji byla vidět nejistota a něco, čemu jsem nerozuměla.  

,,Ty jsi-"

,,Thomasi?! Co tam dole děláš tak dlouho?!" Ozval se cizí hlas nad námi. Je jich tu více?

,,Je to holka?!" Ozval se jeden hlas, který rozpoutal další válku hlasů.

,,Podívejte se! Je to holka!"

,,Jak je asi stará?"

,,Takže to je Bažantka!"

,,Má krásnou tvář."

,,Co s ní budeme dělat?"

Slyšela jsem spousty hlasů. Připadalo mi, že jich je nespočet. Nedokázala jsem zpozorovat, komu ty hlasy patřili. Jedno bylo jisté. Byli to všichni kluci.

Stále mě držel za ruku, když se se mnou rozešel k jedné straně Klece. Nad námi se objevila blonďatá hlava. 

,,Newte?" Kluk nás protnul zkoumavým pohledem. ,,Vytáhnete ji?" Podívala jsem se nejistě a plná strachu na Thomase.

Prohlížela jsem si jeho tvář a snažila se ze svých sil vzpomenout si. Měla jsem divný pocit, že už jsem ho někde viděla. Nic si nepamatuješ. Zakroutila jsem hlavou. Jeho oči mě zaznamenaly.

,,Udělám ti stupínek a kluci tě vytáhnou, dobře?" Spojil ruce a sedl si do dřepu. Chvíli jsem ho pozorovala a doufala, že je tohle stupidní žert. Uklidni se. Řekla jsem si. Poslechnula jsem ho a přistoupila k němu.

,,Polož jednu nohu na moje dlaně." Jak řekl, udělala jsem. Chytla jsem se za jeho ramena, abych nespadla. Vyzvedl mě. Něčí ruce mě uchopili pod pažemi a vytáhli z Klece. 

Osvítilo mě slunce. Dostala jsem další dávku šoku. Rozhlédla jsem se skoro oslepená sluncem po okolí. Kolem nás byl kroužek kluků. Všichni byli rozdílní. Každý jinak vysoký, jinak ušmudlaní a jinak staří.